|
|
Kontakt, konflikt, transformace. Využití filmu a videa v tvorbě současných básníků, komparativní analýza.
Pololáníková, Hana ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Záměrem bakalářské práce je zkoumat filmové médium v rukou básníků používané jako nástroj pro rozšíření či další sdílení jejich tvorby. Pojmy jako "poetický film", "filmová poezie" nebo "videopoetry" lze chápat jako velmi široké zastřešení pro díla, která mohou být jednak narativní a využívat specifickou poetickou estetiku, nebo díla experimentální, performativní a zaměřená na práci s rytmem, či taková, která vznikají jako remediace konkrétních literárních útvarů. Tato práce se věnuje několika současným autorům, kteří jsou primárně činní nebo etablovaní jako spisovatelé a básníci, a zároveň se rozhodli své texty dále rozvíjet v pohyblivém obraze. Na otázku, jaké je vzájemné působení textu básně a pohyblivého obrazu v poetickém filmu, budeme hledat odpovědi skrze srovnávací analýzu krátkých filmů celkem osmi básnířek a básníků. Jedná se o současné evropské tvůrce a teoretická východiska práce přejímá taktéž převážně od současných autorů z oblasti filmové a literární vědy. Po shrnutí základních poznatků ze studií k pojmu "poetický film" a historického vývoje žánru následují témata amatérské tvorby, konceptu poetické funkce Romana Jakobsona a vlastností písma jako média. Ve srovnávací analýze jsou pak filmy děleny do kategorií, ve kterých podrobněji sledujeme kontakt původního básnického textu s...
|
|
|
Aesthetics of the Crack-Up: Digital Kříženecký and the Autonomous Creativity of Archival Footage
Anger, Jiří ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Denson, Shane (oponent)
v češtině Bylo by možné dělat filmovou teorii "zdola", z perspektivy filmového objektu, jeho roztodivných detailů a odstínů, ať už jsou jakkoli okrajové, nezáměrné nebo aleatorní? Mohli bychom s nahodilými figurativními a materiálními prvky v pohyblivých obrazech zacházet jako s plnohodnotnými estetickými aktéry se specifickými formami, funkcemi a účinky a rozeznatelným původem a genealogií? Dílo, které tyto otázky klade, se vynořilo s digitalizací "prvních českých filmů", které natočil Jan Kříženecký v letech 1898-1911. Digitalizované filmy sice těží z vysoké kvality obrazu, kterou umožnilo skenování materiálů ve 4K rozlišení, deformace přítomné v originálních materiálech však nebyly vyretušovány, nýbrž o to více zviditelněny. Původní analogové prvky tak zasahují do formy a obsahu pohyblivých obrazů do té míry, že vytvářejí spekulativně a esteticky generativní rysy pohyblivých obrazů. S pomocí digitální technologie můžeme tyto detaily izolovat a přiblížit, ale zároveň experimentovat s tím, jak je lze přetvořit a promyslet nanovo. Cílem této disertační práce je teoreticky uchopit podivné tvary, které vznikají, když materiálně- technologické prvky pronikají do figurativního obsahu pohyblivého obrazu. V Kříženeckého filmech jednotlivé deformace (včetně neodmyslitelných rysů rané lumièrovské filmové...
|
|
| |
|
|
Filmové regály: nástup soukromých videopůjčoven počátkem 90. let
Krejčířová, Anna ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Tématem překládané práce jsou dnes již téměř vymizelé kamenné videopůjčovny, které ještě před pár dekádami tvořily stěžejní distribuční okno mezi nasazením do kin a televizním vysíláním. Výzkum se konkrétně zabývá nástupem soukromých videopůjčoven, jež zakládali drobní podnikatelé a živnostníci v Praze v letech 1990-1995, tedy krátce po přechodu na tržní ekonomiku. Skrze šest tematických rozhovorů s někdejšími majiteli videopůjčoven a s využitím dalších archivních materiálů se text pokouší rekonstruovat, přiblížit a rozebrat fungování konkrétních provozoven, případně se dobrat důvodu jejich uzavření či pokračování po vymezené době. Součástí práce je také seznam adres 90 pražských videopůjčoven z té doby a základní souhrnná data o jejich chodu.
|
|
|
Atentát na Reinharda Heydricha ve filmu
Padevětová, Marie ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nahlédnout film Anthropoid (Sean Ellis, 2016) z hlediska jeho plurimediální sítě. Tento koncept pochází od německých literárních vědkyň Astrid Erll a Stephanie Wodianky, které jej taktéž aplikují na filmové médium. "Hustota" plurimediální sítě filmu určuje jeho míru setrvání v kolektivní paměti určité skupiny, pro záměry této práce české společnosti. Čím" hustší" plurimediální konstelace určitého snímku je, tím větší má tendenci udržet se v kolektivní paměti. Taková síť může být konstruována cílenými marketingovými strategiemi vzešlými z propagační kampaně filmu, spontánními, neutrálními i zaujatými reakcemi novinářů či společnosti na přípravu snímku, nebo na snímek samotný - dále může být plurimediální síť ovlivněna čistě pragmatickými aspekty jako je datum nebo místo premiéry, vzhled plakátů nebo produkty, které se k filmu pojí (např. propagační předměty). Dílo, které se svou sítí obstojí, nazývají německé autorky vzpomínkovým filmem. Tato práce si ze širokého pole vlivných faktorů na přijetí filmu veřejností vybírá mediální reflexi dění okolo díla Anthropoid v letech 2015, 2016 a v části roku 2017, tedy klíčového období, ve kterém se o něm zpravovalo nejvíce. Tento postup by měl pomoci určit, zda můžeme Anthropoid označit v českém kontextu za vzpomínkový film, či...
|
|
|
Historická poetika tvorby Jima McBridea v kontextu filmových deníků
Koutesh, Marek ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit důvody formální rozmanitosti, kterou lze pozorovat na vybraných snímcích režiséra Jima McBridea. Hypotéza je založená na tom, že se tyto filmy vyznačují různými tendencemi nezávislé americké kinematografie 50. a 60. let. Záměrem práce bylo dokázat, že v ekosystému amerického undergroundu byla podobná rozrůzněnost stylistických prostředků akceptovaná, ale dokonce i podporovaná. Východiskem k historickému průzkumu a analýze byl přístup poetiky filmu, kterou nastínil David Bordwell v publikaci Poetics of Cinema. Z této perspektivy jsou v práci zkoumány imanentní i vzdálené faktory, které mohly McBrideova díla ovlivňovat. Po představení těchto teoretických východisek byly definovány pracovní hypotézy spjaté s jednotlivými filmy a s tvůrčím ekosystémem. Formální heterogenita byla demonstrována na tvorbě Shirley Clarkeové a na filmu Notebook Marie Menkenové. Kapitoly následuje analýza trojice McBrideových snímků. Bližší rozbor zvolených kategorií filmové formy potvrdil hypotézu, že jsou snímky opravdu rozdílné a jejich režisér interagoval s odlišnými tradicemi a normami.
|
|
|
Vztah římskokatolické církve ke kinematografii v českých zemích mezi lety 1918 - 1948
Hasan, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Katolická církev zintenzivněla po první světové válce svůj zájem o sekularizující se svět. Začala hledat nové strategie, jak se aktivně a tvůrčím způsobem zapojit do kulturního dění. Jednou z oblastí, ve které se tento trend jasně ukázal, se stala kinematografie. Již brzy po vynálezu kinematografu se mezi katolíky začaly objevovat nejrůznější nápady a plány, jak s filmem naložit. Zezdola vzniklým iniciativám následně papež požehnal a zahrnul je v encyklice Vigilanti Cura do svého plánu. Tato studie se snaží zorientovat čtenáře v pestré směsici zajímavých a často protichůdných hlasů a názorů, které směrem k filmu zaznívaly od českých katolíků. Katolické aktivity na poli filmu jsou rozděleny do tři základních oblastí: produkce, klasifikace a distribuce. Do první oblasti spadá snaha o výrobu vlastních katolických filmů. Problematika je v této studii demonstrována na příkladu peripetií doprovázejících natáčení filmu Svatý Václav a na následném vztahu katolíků k hotovému dílu. Klasifikace filmů z katolických pozic byla prováděna systematicky a koordinovaně. Studie se zabývá genezí katolických cenzurních institucí, smyslem cenzury a také vztahem české domácí praxe k zahraničí a k Vatikánu. Distribuce filmů probíhala především v rámci sítě orelských kin. Ve studii jsou popsány obecné podmínky orelských...
|
|
|
Rozumět televizi
Králová, Lucie ; Hirt, Tomáš (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Etnografická studie produkční kultury ČT má interdisciplinární charakter, opírá se o kulturální studia, metodologicky vychází z konceptů sociální a kulturní antropologie, pracuje se zúčastněným pozorováním, terénním deníkem a polostrukturovanými rozhovory
|
host ::
RSS.