|
|
Genderová (ne)rovnost ve sféře práce
Krčková, Kamila ; Čermáková, Marie (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Mezi základní prmc1py fungování demokratické a pluralitní společnosti patří občanská rovnost. Jejím předpokladem je tedy i rovnost mužů a žen. Zatímco je podpora rovného přístupu k mužům a ženám jednou ze základních podmínek provádění všech politik Evropské unie a je zakotvena v primárním i sekundárním právu EU, začala být u nás problematika rovných příležitostí mužů a žen reflektována až v rámci předvstupních jednání o připojení ČR k EU. Odiišna reflexe a polřt.!ba řt::šeni genderových nerovnoslí na pracovnim trhu v ČR a EU vyplývá z odlišného hisloricko-ekonomického vývoje. Ve vyspělých evropských společnostech se stala problematika postavení žen na trhu práce aktuální od 70. let, kdy došlo ke změně definice práce, do níž byla zahrnuta práce v domácnosti. Dochází k institucionálním změnám, které ustavují rovnost ženských práv v rodině, vzdělání a ve světě práce. V 80. letech bylo ohniskem zájmu rozdílné postavení mužů a žen na pracovním trhu a dělba práce v rodině. Na počátku let 90tých dochází ke změně optiky. Od otázky genderové dělby práce se přechází k otázce genderově rozděleného pracovního trhu a "dualizace" postavení žen ve společnosti. Každé z těchto období je výrazem určitého principu. Po prvotním principu formální rovnosti, který spočíval v rovnosti práv žen a mužů na pracovním trhu, následoval...
|
|
|
Sociologické aspekty rozvodu a jeho prediktory
Zamastilová, Hana ; Čermáková, Marie (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Rozvod představuje legitimní způsob ukončení manželství za života obou manželů. Které faktory se však podílejí na rozhodování o ukončení manželství? Odpověď na tuto otázku lze hledat v individuálních osobnostních vlastnostech manželů, jejich sociodemografických charakteristikách nebo ve společensko - strukturních faktorech. Tato práce se nezabývá prediktory rozvodu na celospolečenské úrovni ani individuálními charakteristikami rozvádějících se manželů. Zaměřuje se na zkoumání objektivně poznatelných a tedy měřitelných prediktorů rozvodu, které jsou spojeny s individuální životní dráhou jedince, se sociodemografickými charakteristikami a s postoji k rodině a rolím muže a ženy v ní. V této práci je nejprve pojednáno o teoretických i empirických výsledcích zahraničních studií provedených na téma prediktorů rozvodu. O čtyřech z prediktorů je pojednáno podrobně. Jsou jimi: věk při vstupu do manželství, předmanželské soužití, pracovní participace žen a ekonomické faktory. Platnost výsledků zahraničních studií je dále testována na datech pro Českou republiku. Kapitola 6 je originálním příspěvkem k tematice prediktorů rozvodu.
|
|
|
Genderová (ne)rovnost ve sféře práce
Krčková, Kamila ; Duffková, Jana (oponent) ; Čermáková, Marie (vedoucí práce)
Mezi základní prmc1py fungování demokratické a pluralitní společnosti patří občanská rovnost. Jejím předpokladem je tedy i rovnost mužů a žen. Zatímco je podpora rovného přístupu k mužům a ženám jednou ze základních podmínek provádění všech politik Evropské unie a je zakotvena v primárním i sekundárním právu EU, začala být u nás problematika rovných příležitostí mužů a žen reflektována až v rámci předvstupních jednání o připojení ČR k EU. Odiišna reflexe a polřt.!ba řt::šeni genderových nerovnoslí na pracovnim trhu v ČR a EU vyplývá z odlišného hisloricko-ekonomického vývoje. Ve vyspělých evropských společnostech se stala problematika postavení žen na trhu práce aktuální od 70. let, kdy došlo ke změně definice práce, do níž byla zahrnuta práce v domácnosti. Dochází k institucionálním změnám, které ustavují rovnost ženských práv v rodině, vzdělání a ve světě práce. V 80. letech bylo ohniskem zájmu rozdílné postavení mužů a žen na pracovním trhu a dělba práce v rodině. Na počátku let 90tých dochází ke změně optiky. Od otázky genderové dělby práce se přechází k otázce genderově rozděleného pracovního trhu a "dualizace" postavení žen ve společnosti. Každé z těchto období je výrazem určitého principu. Po prvotním principu formální rovnosti, který spočíval v rovnosti práv žen a mužů na pracovním trhu, následoval...
|
|
|
Sociologické aspekty rozvodu a jeho prediktory
Poláchová, Hana ; Duffková, Jana (oponent) ; Čermáková, Marie (vedoucí práce)
Slovenský sociolog P. Guráň výstižně klasifikuje čtyři procesy změn instituce rodiny, které JSOU charakteristické zvláště pro několik posledních desetiletí [Guráň 1997]. Podle něj se rodinné vztahy stávají demokratičtějšími a individualizovanějšími, rodina je otevřenější vůči vnějšímu světu a vedle sebe existuje několik různorodých forem rodinného uspořádání. Procesem demokratizace rozumí úsilí o rovnoprávnost mezi muži a ženami a postupnou změnu genderových rolí. Individualizace rodinných vztahů zase odkazuje k možnosti svobodného výběru partnera podle vlastního uvážení. Rodina dále už netvoří izolovaný svět, jakousi komunitu nezávislou na vnějším dění a určující si vlastní pravidla. Je úzce spjata s ostatními společenskými institucemi a všechny vnější změny se dotýkají i jí samotné. Kromě klasického modelu nukleární rodiny, který je založen na přítomnosti dvou rodičů a jejich dětí, se dnes běžně setkáváme i s jinými formami rodinného soužití, například neúplnými rodinami, nesezdaným soužitím s dětmi, rodinou tvořenou manželi, jejich společnými dětmi a dětmi z minulých manželství či soužití a to zdaleka ještě není podán vyčerpávající výčet.
|
|
| |
|
|
Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování v českém systému pracovních vztahů. Rozsah, formy, aktéři, řešení
Křížková, Alena ; Čermáková, Marie ; Dudová, Radka ; Maříková, Hana ; Uhde, Zuzana
Studie je závěrečnou zprávou výzkumu „Analýza výskytu obtěžování žen a mužů z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování na pracovišti“, který byl v letech 2004 – 2005 proveden jako zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Šlo o první projekt v ČR, jehož cílem bylo po zavedení definice sexuálního obtěžování do českého právního řádu komplexně analyzovat rozsah tohoto problému. Studie představuje výsledky těchto výzkumů, provedených v rámci projektu: výzkum veřejného mínění o obtěžování a sexuálním obtěžování na pracovišti, polostrukturované rozhovory s vybranými zástupci zaměstnavatelů – personálními manažery/manažerkami, případové studie obětí sexuálního obtěžování, skupinové diskuse (focus group) se zástupci odborových svazů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.