|
|
Čtyřhlasý zpěv moderního člověka: české překlady "Song of Myself" Walta Whitmana
Kalandra, Jan ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce mapuje českou překladovou recepci Walta Whitmana, především jeho ústřední básně Song of Myself. Jejím hlavním úkolem je translatologická analýza všech čtyř českých překladů této básně. Kromě toho se zmiňuje i o dalších zlomkovitých překladech a uvádí základní orientační přehled českých prací, které se Whitmanem zabývají. Hlavní část práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola s využitím sekundární literatury popisuje Whitmanův život a dílo v kontextu jeho doby. Přitom se soustředí na momenty, které se určitým způsobem odrazily v textu Song of Myself, včetně dobových literárních vlivů a také cenzurních zásahů, které podobu díla ovlivňovaly. Stanovuje také hypotézy, jak by mohly být cenzurně ovlivňovány jednotlivé překlady. První kapitola pokračuje detailní analýzou hlavních stavebních prvků Whitmanovy poezie tak, jak se projevují v Song of Myself. Opět přitom upozorňuje na teoretické vlivy a autorovy individuální rysy, které na charakter těchto stavebních prvků působily. Stavební prvky básně jsou rozděleny do jednotlivých jazykovědných rovin a toto rozdělení slouží jako osnova translatologické analýzy provedené ve druhé a třetí kapitole. Druhá kapitola se věnuje detailní analýze jednotlivých překladů na materiálu dvou vybraných zpěvů Song of Myself. Výběr umožňuje porovnat jednotlivé...
|
|
|
D.H. Lawrence - Milenec lady Chatterleyové v překladu S. Jílovské a F. Vrby
Petrášková, Radka ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Abdallaova, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvěma překlady románu D. H. Lawrence Milenec lady Chatterl~ové a zkoumá vliv genderové příslušnosti překladatele na překlad. Diplomová práce se v rámci svého omezeného rozsahu zabývá následujícúni tématy: Práce představuje stručnou biografů D. H. Lawrence a krátký přehled jeho obsáhlého životního díla, včetně periodizace. Práce zařazuje Lawrence do literárního kontextu jeho doby a vymezuje jeho pozici v souvislosti s anglickým modernistickým literárním proudem a hledá jeho postavení vůči ostatním literárním směrům Lawrenceovy doby a vůči literárním proudům, které této epoše předcházely. Diplomová práce dále zahrnuje nástin Lawrenceovy osobní filosofie, jeho světonázoru a názorů týkajících se žen a vztahů mezí mužem a ženou. Práce se také zabývá Lawrenceovou literární fikcí ženských postav a fikcí ženského prožívání fyzické lásky. Součástí diplomové práce je přehled hlavních momentů geneze Lawrenceova románu Milenec latjy Chatterl~ové, který také obsahuje základní informace o původních dvou verzích. Podrobněji se zabývá obsahem románu Milenec laqy Chatterl~ové, jeho tematickými a stylistickými dominantami a zvláštním užitím jazyka v tomto románu. Práce zasazuje román do širších dobových a kulturních souvislostí, zab}'Vá se recepcí Lawrenceova díla a zejména Milence latjy...
|
|
|
Čtryřhlasý zpěv moderního člověka. České překlady "Song of Myself" Walta Whitmana
Kalandra, Jan ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje českou překladovou recepci Walta Whitmana, především jeho ústřední básně Song oj Myself. Jejím hlavním úkolem je translatologická analýza všech čtyř českých překladů této básně. Kromě toho se zmiňuje i o dalších zlomkovitých překladech a uvádí základní orientační přehled českých prací, které se Whitmanem zabývají. Hlavní část práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola s využitím sekundární literatury popisuje Whitmanův život a dílo v kontextu jeho doby. Přitom se soustředí na momenty, které se určitým způsobem odrazily v textu Song oj Myself, včetně dobových literárních vlivů a také cenzurních zásahů, které podobu díla ovlivňovaly. Stanovuje také hypotézy, jak by mohly být cenzurně ovlivňovány jednotlivé překlady. První kapitola pokračuje detailní analýzou hlavních stavebních prvků Whitmanovy poezie tak, jak se projevují v Song oj Myself. Opět přitom upozorňuje na teoretické vlivy a autorovy individuální rysy, které na charakter těchto stavebních prvků působily. Stavební prvky básně jsou rozděleny do jednotlivých jazykovědných rovin a toto rozdělení slouží jako osnova translatologické analýzy provedené ve druhé a třetí kapitole. Druhá kapitola se věnuje detailní analýze jednotlivých překladů na materiálu dvou vybraných zpěvů Song oj Myself. Výběr umožňuje porovnat jednotlivé...
|
|
|
Metafora zrůdy a bláznivé ženy jako narativní strategie v literatuře psané ženami
Houžvíková, Alexandra ; Kalivodová, Eva (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
V anglo-americkém i českém prostředí existuje mnoho autorek, které se snaží subverzivně působit v rámci patriarchálního kánonu, aby narušily jeho normativnost vůči literatuře psané ženami a metaforickému zobrazení žen. Autorky, o kterých zde padla zmínka, k tomu používají motivy zrůdnosti a duševní nemoci, na nichž ilustrují odsunutí žen, které neodpovídají požadavkům ženskosti, do pozice "jiného". Vyloučenost ze společnosti, jež tato pozice apriori vyžaduje, však autorkám umožňuje vymanit se z metaforických norem a jejich hrdinky tak nakonec alespoň v symbolické rovině osvobozuje. Primární nutnost takového činu, tedy přijetí mužského pohledu na ženství tvoří základ jeho subverzivního obrácení proti diskurzu, který je tak vykreslen jako nefunkční. Díky bohaté tradici gotického románu a rozvinuté tradici feministického myšlení se v angloamerické literatuře objevuje značné množství těchto motivů. České prostředí se těmto tématům věnuje s větší opatrností a v menší míře, přesto lze sledovat tradici využití těchto narativních strategií i v české literatuře psané ženami. Přes relativně menší popularitu se však zdá tento úhel pohledu pro interpretaci zkoumaných autorek relevantní a přínosný. Zde uvedená typologie narativních strategií užívajících metafory zrůdy a bláznivé ženy k narušení zavedených norem pro...
|
|
|
Překlady jako součást tvorby Pavly Moudré
Dolečková, Leona ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce analyzuje tři oblasti, ve kterých Pavla Moudrá realizovala naplnění svých osvětových cílů: veřejnou činnost, publicistiku a překlady. Na základě pramenného studia poukazuje na vzájemnou součinnost a vliv těchto tří oblastí na utváření konečné podoby argumentace u témat, kterým se Moudrá věnovala nejvíce: spiritualismus, ženská otázka, mírové hnutí, ochrana přírody a zvířat a výchova dětí a mládeže. Ve všech těchto oblastech se Moudrá angažovala především jako vědomá propagátorka duchovních hodnot, zejména na základě idejí teozofického hnutí. Osvětové aktivity Pavly Moudré souvisí také s jejím zájmem o zahraniční textovou produkci jako zdroj informací, které v českém kulturním a literárním kontextu nebyly dostupné. V souladu s vlastními osvětovými záměry Moudrá vybírala díla pro převod do českého jazyka, rozhodoval nicméně i dobový vkus a možnosti či zájmy nakladatele. S některými spirituálně angažovanými nakladateli byla Moudrá v osobním kontaktu a měla tak možnost do určité míry ovlivnit volbu titulů a témat.
|
|
|
Romány Sue Millerové v českých překladech
Špačková, Jana ; Josek, Jiří (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na dostupné české překlady románů Sue Millerové a zabývá se ne/přenositelností čtenářské úspěšnosti románů této severoamerické spisovatelky ' .... ' ..... ' 1/----.::.::::::=~---· do českého prostředí. Rozebírá překlad románu Dobrá matka Ilony Kořánové a Marcely Haspeklové vydaný v roce 1995, překlad čtvrté kapitoly románu Dobrá matka Evy Věšínové publikovaný v časopise Iniciály v roce 1992 a nepublikovaný překlad románu Rodinné album Vladimíry Žákové z roku 1996. Sue Millerová zaznamenala se svým prvním románem The Good Mother, který byl poprvé vydán v roce 1986, v USA značný úspěch a také její další romány Family Pictures, For Love a While I Was Gone se v USA stal~-.?.~~~~.e.!lery. V českém prostředí je však tato autorka téměř neznámá: Druhá kapitola proto nejprve stručně přibližuje život a dílo Sue ·····'"'""'"· Millerové a ve třetí kapitole je její dílo zasazeno do kulturně společenského kontextu USA druhé poloviny dvacátého století. Jako významný zdroj informací o vývoji severoamerické společnosti v osmdesátých letech dvacátého století slouží kniha Susan Faludiové z roku 1992 Backlash: The Undeclared War Against American Women. Čtvrtá kapitola se věnuje situaci v českém kulturně společenském prostředí - zaobírá se literární tvorbou spisovatelek, které ve svých dílech...
|
|
|
Archeologie básnířky. O rodové povaze literárních situací
Kalivodová, Eva ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato pnice rna dye vrstvy argumentace. lednou z nichje hledanipovahy rodoveho v literamim deni 19. a pocatku 20 stoleti, hledani, ktere je v nlznych literamich situacich soustredene na tvorbu nekolika literatek. Prvni z nich je Elizabeth Barrett Browningova, jejiz dHo znamenalo v angloamerickem svete poloviny 19. stoleti spojity rodove kultumi a literami prelom. Vykladu tohoto prelomu, ktery koncepce literarnich historii vetSinou zastiraji, je za pomoci recepcni teorie venovana 1. kapitola prace. Druha kapitola meni perspektivu pohledu na dilo Browningove z angloamericke na ceskou. Odhaluje intenzivni cesky zivot Browningove na pocatku 20. stoleti, jehoz dUlezitou, formativni soucast predstavuji ceske preklady jejich Sonetu portugalsJeYch (A. Klastersky, 1908, a F. Balej, 1919) a "romanove" poemy Aurora Leigh (F. Balej, 1911). V druhe kapitole prace vznika druha, pnlbezna linie argumentace prace, v niz je pfekladovost ve smyslu prekladu textu a v sirsim smyslu zpracovavani vlivu zkoumana jako zasadni kulturotvorny fenomen. Ceska modemisticka recepce dila Browningove je velmi odlisna od viktorianske, sledovane v 1. kapitole. Cini dilo a jeho autorku temer stredem tehdejsi ceske verejne diskuse 0 kultumich rolich zeny v novem 20. stoleti. Toto ceske "znovuzrozeni" vYznamu Browningove ospravedlnuje metodicky...
|
|
|
Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností?
Bernasová, Mariana ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila přiblížit Stašu Jílovskou jako svébytnou tvůrčí osobnost - ne prizmatem její nejlepší přítelkyně Mileny Jesenské ani životního partnera Adolfa Hoffmeistera - a potvrdit, případně vyvrátit tři výše zmíněné postuláty. Vzhledem k absenci monografií i jiných publikací o Staše a k velmi skromnému množství tiskovin, které by se jí byť i jen okrajově zabývaly, byl pramenný výzkum v knihovnách a archivech náročný. Na konci totiž téměř vždy stálo zjištění, že materiály ke Staše neexistují. Bibliografii pro první část práce jsem si tedy musela vytvořit v podstatě sama, a tudíž ji co do významu považuji za rovnocennou části druhé, překladovo-analytické. Ne zcela zodpovězenou otázkou zůstává, proč se na Stašu v odborné literatuře (resp. v literatuře vůbec) zapomíná. Byla totiž mj. redaktorkou Vest Pocket Revue, s Voskovcem a Werichem se úzce přátelila a v určitých obdobích života stýkala na denní bázi. Scházela se rovněž s okruhem lidí kolem Mánesu a Devětsilu, se Seifertem, Nezvalem, Holanem, Voskovcem, Werichem, Ježkem, Toyen, Štýrským, s architekty Frágnerem, Smetanou a B. Feuersteinem, malířem Šímou, se sochařem Makovským, Teigem, S. K. Neumannem a také s Hoffmeisterovým přítelem, komponistou Hansem Krásou. Za účasti Hoffmeistera nebo i bez ní navazovala kontakty s...
|
|
|
Pohádky Oscara Wilda ve třech českých překladech
Pospíšilová, Jana ; Kalivodová, Eva (oponent) ; Josek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je kritickým srovnáním tří českých překladů pohádkových próz Oscara Wilda. Zaměřuje se na tři převody, které jsou v současnosti dostupné na českém trhu: překlad Jiřího Zdeňka Nováka z roku 1981 (nyní v podobě audioknihy), překlad Radoslava Nenadála z roku 1985 (znovu publikovaný v roce 2006) a převod Markéty Cukrové z roku 1994 (nově vyšel v roce 2007). Práce je rozdělena do dvou částí. První část předkládá důležitá východiska pro část druhou: stanovuje cíl práce, podává přehled stavu zkoumané problematiky, přibližuje Wildův život a dílo, obecně pojednává o žánru pohádky, podrobněji se věnuje pohádce v díle Oscara Wilda a zasazuje jeho pohádkovou tvorbu do kontextu pohádkové tvorby ostatních viktoriánských spisovatelů, přičemž zdůrazňuje společenskokritickou funkci pohádkového žánru v tomto období. Následuje zamyšlení nad osobními impulsy, které mohly Wilda nasměrovat k žánru pohádky, uvážení otázky adresáta (jsou Wildovy pohádky pro děti?) a zmínka o ilustracích a nakladatelském zpracování prvních vydání souborů The Happy Prince and Other Tales (1888) a A house of Pomegranates (1891). Závěr první části je věnován tematickostylistické analýze pohádkových příběhů; především charakterizace Wildova literárního stylu slouží jako podklad pro detailní analýzu tří českých překladů Wildových...
|
|
|
Vývoj časopisecké kritiky překladu prózy a poezie z angličtiny do češtiny 1960-2005
Sejáková, Andrea ; Josek, Jiří (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce mapuje situaci české kritiky překladu od 60. let 20. století do roku 2005. Stav kritiky v tomto období je ilustrován na kritice překladů prozaických a poetických textů z angličtiny, které se objevily v literárních časopisech. Práce shrnuje též poznatky české a slovenské translatologické vědy o kritice překladu a příspěvky k metakritice (kritice kritiky) překladu v uvedeném období. Kritika překladů prózy a poezie z angličtiny se v uvedeném období objevuje v necelé dvacítce literárních časopisů, jež jsou z hlediska problematiky překladu charakterizovány v kapitole 2. Kapitola 3 potom přináší popis samotného vývoje zkoumané části kritiky překladu a ukazuje, jak se kritika překladu proměňovala z hlediska frekvence i forem, kterých nabývala. Pro tento účel jsou kritické články rozděleny do čtyř kategorií podle délky a důkladnosti analýzy. Jak ukazují frekvenční tabulky pro jednotlivá desetiletí, dochází ve sledovaném období k posunu od jednoslovného hodnocení v 60. letech k rozsáhlejším kritikám v 90. letech a po r. 2000. Pozornost je věnována také osobnostem kritiky překladu a jejich profesnímu zaměření. Kromě 80. let se této činnosti věnovaly téměř výhradně překladatelské osobnosti. Kapitola 4 se zaměřuje na kritiku překladu v české a slovenské vědě o překladu. Podává přehled o názorech teoretiků na...
|
host ::
RSS.