|
|
Morfologická analýza pohádek
Závodská, Barbora ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá morfologickou analýzou pohádek. Jejím základním pilířem je morfologie vytvořená ruským folkloristou V. J. Proppem. Pokusím se přiblížit metodiku této analýzy, její přednosti a úskalí, stejně jako polemiku mezi Proppem a Lévi-Straussem. Část práce se věnuje i metodám finské školy, otázce indexů a kritice, kterou vznesl proti historicko-geografické metodě Propp a jeho pokračovatelé.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
| |
|
| |
|
|
Současná pověst a fáma v České republice. Vznik, geneze a sociální a kulturní funkce domácího urbánního folkloru v mezinárodním kontextu
Janeček, Petr ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Ulrychová, Marta (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
disertační práce Současná pověst a fáma v České republice. Vznik, geneze a sociální a kulturní funkce domácího urbánního folkloru v mezinárodním kontextu Petr Janeček Prezentovaná práce se zabývá problematikou povahy, vzniku, geneze, a sociální a kulturní funkce specifického typu prozaických folklorních vyprávění tradovaných v současném ústním i neorálním podání na území České republiky. V centru pozornosti práce jsou realistická vyprávění s primárně informační a zábavní funkcí, která jsou svými vypravěči obvykle prezentována jako minimálně potenciálně skutečná výpověď nebo zpráva o aktuálních, reálně proběhnuvších událostech lokálního i celospolečenského významu, ale jejichž varianty, verze a redakce zároveň kolují v širším geografickém i časovém horizontu, která mezinárodní folkloristika uchopuje pomocí konceptů folklorních žánrů "současné pověsti" a "fámy". Po přehledu a kritické analýze dějin mezinárodního výzkumu těchto dvou žánrových konceptů, jejich dosavadního terminologického vymezení a žánrové (formální i tematické) charakteristiky v internacionální i domácí folkloristice je analyzován vztah těchto žánrů k příbuzným aktuálním folklorním formám, a to především klepům, konspiračním teoriím, anekdotám a humorkám, numinózním pověstem, a dětskému prozaickému folkloru. Následná pozornost je...
|
|
| |
|
|
Studium struktury a interakce s molekulami plynů systémů Rh-Sn a Rh-SnO2
Janeček, Petr ; Nehasil, Václav (vedoucí práce) ; Jirka, Ivan (oponent) ; Bartoš, Igor (oponent)
V práci jsou shrnuty výsledky zkoumání struktury povrchů a adsorbčních vlastností vzhledem k molekulám CO a O2 modelových systémů Sn/Rh a Rh/SnO2. V části věnované Sn strukturám na dvou různě orientovaných površích Rh(110) a Rh(111) byl prozkoumán vývoj vnitřních elektronových hladin a valenčního pásu v průběhu vzniku povrchových rekonstrukcí a při adsorbci molekul CO. Systém Sn/Rh(110) byl vůbec poprvé zkoumán z hlediska povrchových rekonstrukcí a ve srovnání s Sn/Rh(111) bylo zjištěno jejich odlišné chování a navrženo jeho vysvětlení. Konečně, na vytvořených epitaxních vrstvách SnO2(110) byla poprvé pozorována povrchová rekonstrukce (4×1) a byly zkoumány i adsorpční vlastnosti systémů Rh na polykrystalickém a na epitaxním SnO2 vzhledem k CO.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rituály pohanských Germánů
Fryje, Jakub ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Dříve než se zde budeme zaobírat rituály pohanských Germánů, pozastavme se u vymezení pojmu "rituál". V knize Antropologie náboženství předkládá Fionna Bowie definici Bobbyho Alexandera, podle které je rituál představením či předvedením, naplánovaným nebo improvizovaným, kterým se realizuje přechod od každodenního života k alternativnímu kontextu, v jehož rámci je proměněn všední den. Ačkoli se tato definice pro účel našeho zkoumání hodí dobře, ještě více se přikláním k definici Émile Durkheima, pro kterého jsou rituály pravidla chování ukládající člověku, jak se má chovat v přítomnosti posvátného. Definice Bobbyho Alexandera dává důraz na představení, čímž v podstatě naznačuje, že je rituál skupinovou záležitostí. Skupinová účast při rituálu však platí například pro rituál náboženský, jak to popisoval již Durkheim, pro kterého je náboženství záležitostí celé komunity. Ovšem právě Durkheimova definice mluví o chování člověka, ne o prožitku celé pospolitosti. A to je důležité pro to, abychom pod rituály obecně mohli zahrnout nejen náboženské obřady, ale například i obřady, u kterých není zapotřebí skupinová účast, a které nemají náboženský charakter, jako například rituály magické.
|
host ::
RSS.