|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fluxusná Praha : the Visual Communication as a Driving Force in the Culture of Hybrid Flows. (The Ecology of Mind Applied to the Visual Context of Prague City)
Noera, Simona ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato výzkumní práce by se chtěla zabývat o jako Batesonovi ekologický model může být aplikovaní a rozšíření na vizuální komunikace, účel je vyvodit mechanismy a vztahy který učiní náš svět jako energický a mezipřipojení sít v současné kultuře, která spočívá ve vizuální komunikaci, a navrhnout teorie toků . Chtěla bych dělit práce na dvou části. Po úvodě, v první části (teoretická) budu se zaměřit na důležité pojmy mé prácí (Identita, Sociální tělo, architektonicky městské tělo, vztahy, ne- prostor, vizuální komunikace, střih, fetišismus vizuální zboží, vizuální antropologie, zápletka) přes autory jak Bateson, Canevacci, Simmel, Benjamin, Bataille, Baudelaire, Augé a dalši. V druhé části mé práce (výzkumná) bych nejprv prezentovala metodologický volbu která v tohle případe je dialogického typu (Bachtin), totiž vyprávěcí a hlasoví tok který přes techniky střihu bude vytvořit polyfonní vyprávění a s tým bude prokázat moji hypotéza. Toto vyprávění bude zavedení s monografickým případem dokumentárního filmu, s názvem "Fluxusná Praha". Půjde tak o audiovizuální uchopení fluxusních toků. Zvuková složka bude taky speciálně nahrávána a hudebně sestřihaná podle ražení obrazů. Téma se tedy staví proti starším etnocentrickím teoriím.
|
|
|
Vina a odpuštění v Bratrech Karamazových z pohledu Girardova trojúhelníku touhy
Havlíček, Petr ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se zabývá motivem viny a odpuštění v Bratrech Karamazových. Snaží se dokázat, že jednotlivé osoby stižené trojúhelníkovou touhou nejsou schopny pociťovat z vlastního pohledu vinu a nedokáží odpouštět. Teprve po té, co se dokážou z tohoto trojúhelníku vymanit, mohou si uvědomit svoji vinu a odpouštět - sobě i ostatním. Zároveň se zaměřuje na těsnou vazbu trojúhelníku touhy a tzv. Zosimova konceptu. Zosimovým konceptem je míněno sémiotické těleso a hlavní pilíř příběhu; je vyjádřen Zosimovou větou "všichni jsme za všechno vinni". Působí v Bratrech Karamazových jako aktivní i pasivní prvek, který pomáhá postavám v boji s metafyzickou touhou trojúhelníku a který zároveň slouží za míru uvědomování si viny a odpuštění. Zkoumanými charaktery jsou Zosima, "tajemný návštěvník", trojice otec Karamazov/ syn Dmitrij/Grušeňka a Líza Chochlakovová
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Strejček, František (oponent)
Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu 3) ukázalo pozitivní signál v obou prvojádrech přibližně v polovině případů. Druhá část práce...
|
|
|
Mýtus krásy v reklamě z genderové perspektivy
Prágrová, Štěpánka ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce "Mýtus krásy v reklamě z genderové perspektivy" analyzuje genderové klima společnosti prostřednictvím konstruktu nazývaného mýtus krásy. Fenomén mýtu krásy se dnes objevuje v četných konotacích, velmi výrazně například v reklamě. V práci analyzuji reklamy tištěné, které podrobuji kritickému zkoumání mimo jiné prostřednictvím Barthesových koncepcí mýtu a fotografie. Reklama představuje jednu z nejsilnějších komunikačních a informačních zbraní současné doby. V dnešní společnosti se reklamní poselství stalo výrazným manipulačním nástrojem, který je s to měnit nejen zákazníkovo chování a jeho spotřebitelské požadavky, ale do velké míry i jeho myšlení, názory a jednání. Jaké prostředky k získání zákazníka reklama používá? Není jedním z nich právě teorie lži zmutovaná v mýtus krásy? Tento fenomén je zde představen zejména z pohledu feministické autorky Naomi Wolfové. Výsledky vlastní analýzy mýtu krásy v reklamě však pohledu Wolfové odporují a staví se tak k němu do opozice. Reklama a mýtus krásy fungují jako živý organismus, který flexibilně interaguje na podněty zvenčí a svoje reakce na ně promptně vysílá prostřednictvím komunikačního kanálu reklamy zase nazpět ke konzumentovi. Cílem práce je posoudit, zda je mýtus krásy konstruktem mediálním, nebo zda se jedná o prostředek naplňování...
|
|
|
Krev, slzy a smích: emoční paradigma ve zpravodajství
Pudlák, Štěpán ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce nabízí koncept emočního paradigmatu ve zpravodajství. Současné zpravodajství je charakteristické emočními obsahy, afektivitou, násilnými či sexuálními motivy. Práce tyto jevy interpretuje jako důsledek užívání emočního paradigmatu, tedy takového způsobu utváření zpravodajství, který má za cíl vyvolávat v divácích emoce. Emoční paradigma se projevuje v různých aspektech - v diskursu, vizuální a zvukové podobě či výběrem tematiky. Práce dále rozebírá psychologické a neurobiologické teorie v souvislosti s předloženým konceptem. Podává přehled možných důsledků působení tohoto paradigmatu. Nabízí tak alternativu k jiným interpretačním rámců z oblasti mediálních studií.
|
host ::
RSS.