|
|
Průzkum fondů starých tisků a rukopisů fakultních knihoven Univerzity Karlovy v Praze
Kafková, Ivana ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky): Práce se zaměřuje na knihovny Univerzity Karlovy, přesněji na jejich sbírky rukopisů, starých, tisků a vzácné fondy. Úvodní kapitoly jsou věnovány teoretickým základům v oblasti ochrany a péče o historické fondy. Jádrem práce je analýza stavu historických fondů v jednotlivých knihovnách, vycházející z dotazníkového výzkumu, studia pramenů a návštěvy vybraných knihoven. Každá kapitola obsahuje stručnou historii konkrétní knihovny, zaměřuje se na vznik knižního fondu, jeho rozsah, obsahové zaměření fondu, způsob jeho uložení a přístupnost uživateli. Je zde také věnována pozornost vyjádření potřeb a cílů jednotlivých knihoven. Podrobnější studie je věnována knihovně Evangelické teologické fakulty. Její součástí je zpráva o provedeném průzkumu fyzického stavu fondu. V závěrečné souhrnné části je prostřednictvím tématických kapitol, grafů a tabulek vyjádřena celková situace knihoven, jejich společné rysy a specifické problémy, vše je doplněno komentářem hledajícím společná východiska pro řešení problematiky historických knižních fondů v rámci UK. Práce je doplněna rozsáhlou fotodokumentací [Autorský abstrakt].
|
|
| |
|
|
Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj
Jeřábková, Eva ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Jansová, Linda (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zpracování historického a terminologického vývoje pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj v knihovnictví a informační vědě. Zahrnuje i životopis Paula Otleta, jako předchůdce informační vědy. V první části práce jsou pojmy dokument, informační pramen a informační zdroj zasazeny do historického kontextu vývoje knihovnictví a informační vědy. Druhá část pojednává o hmotné stránce dokumentu - nosiči a obsahu, na kterém jsou postaveny jeho tradiční výklady a definice. Třetí kapitola vedle sebe staví a rozebírá vybrané výklady a definice pojmu dokument, informační pramen, informační zdroj zahraničních i domácích autorů a porovnává je se slovníkovými definicemi. Na závěr třetí kapitoly je zařazen malý jazykový exkurz, ve kterém jsou uvedeny popisované termíny v cizích jazycích. V historickém přehledu výkladu termínu dokument lze vysledovat dva různé přístupy. Pragmatický přístup založený na definování termínu dokument pomocí jeho fyzické formy vyhovoval tradičnímu pojetí dokumentu jako obsahu fixovaném na hmotném nosiči, ale nedostačoval pro dokument v síťovém digitálním prostředí. Východiskem pro definování dokumentu v síťovém digitálním prostředí se jeví funkční přístup, prosazovaný již Paulem Otletem, Suzanne Briet a některými dalšími dokumentalisty. Nechápe dokument...
|
|
|
Vývoj katalogizačních pravidel používaných v Německu, zejména Pruských instrukcí a pravidel RAK
Císařová, Iveta ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Kovaříková, Klára (oponent)
Záměrem této práce je zmapování vývoje katalogizačních pravidel na dnešním území Spolkové republiky Německo s detailnějším popisem Pruských instrukcí a Pravidel pro abecední katalogizaci RAK. Úvodní kapitola pojednává o všeobecném vzniku katalogizačních pravidel v knihovnách. V druhé kapitole je podán stručný přehled organizace německého knihovnictví. Následující kapitola je věnována jednotlivým osobnostem, které hrají důležitou roli v počátcích německé katalogizační praxe. Další kapitola popisuje okolnosti vzniku Pruských instrukcí, jejich strukturu a obsah. Pátá kapitola líčí vývoj ke katalogizačním pravidlům pro veřejné knihovny, která vznikla zjednodušením Pruských instrukcí, a jejich revidování. Dále jsou objasněny historické příčiny vytvoření Pravidel pro abecední katalogizaci (RAK) a jejich vývoj, zároveň je zde zahrnuta i část věnující se obsahu těchto pravidel. Následně jsou popsány snahy o harmonizaci německých a anglo-amerických standardů v projektech REUSE, RAK2, Přestup na mezinárodní standardy AACR2 a MARC21. V závěrečné kapitole je uveden současný stav organizace německého knihovnictví a také jsou zde popsána dosud známá fakta o připravovaných mezinárodních pravidlech RDA, na kterých se německy mluvící země aktivně podílejí za účelem jejich budoucího používání.
|
|
|
Katalogy knihoven
Bořková, Zuzana ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tématem bakalářské práce je knihovní katalog. Jejím cílem je charakterizovat knihovní katalog jako druh sekundárního dokumentu, uvést jeho funkce a druhy v proměnách času. První kapitola se věnuje definici pojmu katalog. Druhá kapitola se snaží nastínit vývoj katalogu od jeho počátku do současnosti. Třetí kapitola zachycuje cíle katalogu v historickém vývoji. Čtvrtá kapitola se věnuje charakteristice jednotlivých druhů katalogu. Pátá kapitola zachycuje současný stav katalogů v České republice a podává charakteristiku jednotlivých OPACů zvolených knihoven.
|
|
|
Hudebniny jako speciální druh dokumentů v hudebních knihovnách a hudebních odděleních knihoven
Šupová, Lucie ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce pojednává o hudebninách jako speciálním druhu dokumentů v hudebních knihovnách a hudebních odděleních knihoven. V úvodu je nastíněno postavení hudebnin v historickém vývoji společnosti. Další část se zabývá problematikou terminologie a typologie hudebnin, seznamuje s vývojem notového písma i samotného dokumentu. Jádrem práce je část, která podrobněji rozebírá knihovnické činnosti týkající se hudebnin - akvizici, katalogizaci a organizaci fondu. Následující kapitola je věnována vlivu digitalizace na písemné zpracování hudby, představuje také některé notační programy. Závěru práce pak patří opět postavení hudebnin ve společnosti, tentokrát však spíše současnému a možnému budoucímu. Je zde uveden také autorský zákon a jeho vliv na hudební knihovnictví.
|
|
|
Soubor národních věcných autorit a jeho aplikace ve specializovaných knihovnách na příkladu Knihovny Vojenského historického ústavu
Janků, Veronika ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tématem diplomové práce je obecně Soubor národních věcných autorit a problémy spojené s jeho aplikací v Knihovně Vojenského historického ústavu. Práce je v první části zaměřena na obsahovou analýzu dokumentu a věcné pořádání. Charakterizovány jsou stručně i jednotlivé typy selekčních jazyků, přičemž je kladen důraz hlavně na deskriptorové selekční jazyky a tezaury. Hlavní část popisuje samotný Soubor národních věcných autorit a jeho jednotlivé dílčí soubory, jeho funkci, zabývá se úlohou MDT a skupiny Konspektu a také přibližuje problematiku vyhledávání informací v souvislosti se souborem autorit. Dále je práce věnována Knihovně Vojenského historického ústavu a zejména pak průběhu a stavu věcného zpracování v této instituci. Poslední celek přibližuje konkrétní aplikaci Souboru národních věcných autorit a jednotlivé problematické oblasti s touto aplikací související. Závěr práce patří zhodnocení vhodného postupu a vývoje věcného zpracování v Knihovně Vojenského historického ústavu.
|
|
|
Mezinárodní spolupráce knihoven
Krajíčková, Jitka ; Stöcklová, Anna (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tematem diplomové práce je mezinárodní spolupráce knihoven. V úvodní části se práce zaměřuje na historické aspekty. Zmiňuje tři hlavní mezníky, které ovlivnily povahu komunikace textové informace. Dále práce uvádí hlavní oblasti spolupráce knihoven mezi něž řadí spolupráci v oblasti standardizace, katalogizace, věcného pořádání, sdílení dat a sdílení dokumentů. Podrobně se věnuje vzniku a vývoji nejvýznamnějších mezinárodních organizací, které se zaměřují na sféru informací a knihovnictví. Probrány jsou organizace IFLA, FID, OCLC a UNESCO. Závěrečná část probírá vybrané mezinárodní programy podporované Evropskou unií zaměřené na činnost veřejných knihoven, kterých se účastnila také Česká republika zastoupená Národní knihovnou ČR. Jsou jimi Publica (NK ČR se neúčastnila), PULMAN, CALIMERA a TEL-MEMOR.
|
|
|
Sociální a filosofické aspekty databází: od lístkového katalogu k nové kulturní formě
Jelínková, Šárka ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tématem této práce je význam konceptu databáze a jeho vývoj ve vztahu k sociokulturnímu dění, a to s ohledem na aspekty, které plynou z histroií potvrzeného vztahu data, informace a znalosti. Cílem práce je objasnit fungování databází, jejich proměny v čase a postupný průnik databáze jakožto nové kulturní formy v období 19. až 21.století. Ústřední tématická linie se odvíjí od historického vývoje databáze a jejích podob vzhledem k příchozím technologiím, a dále pak od teorie uznávaného profesora kalifornské univerzity Leva Manoviche, který spatřuje v databázi novou kulturní formu. Aktuálnost práce je potvrzena rozborem technologií web 2.0, které vznikly až po vyslovení Manovichovy teorie a v současné době jsou ideálním příkladem pronikání fenoménu databáze do společnosti a její kultury. Konkrétní příklady dokládají dříve vyslovené teoretické koncepty a definují některé směry, jimiž se vývoj databází v současnosti ubírá. Na závěr jsou definovány možnosti využití výsledků této práce vzhledem k mapování pokračujícího sociokulturního vývoje.
|
|
|
Systémy věcného pořádání informací v centrálním katalogu Univerzity Karlovy v Praze
Vrzáček, Jan ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Schwarz, Josef (oponent)
Centrální katalog Univerzity Karlovy v Praze zahrnuje bibliografické záznamy dvacetitří knihoven. Záznamy jsou ukládány do databáze v systému ALEPH500, jako výměnný formát je používán MARC21. Jak systém ALEPH500, tak for- mát MARC21 poskytují dostatečné zázemí pro zápis věcných selekčních údajů v takové podobě, v jaké jsou v knihovnách zaznamenávány. Knihovny používají celou řadu nástrojů. Pro systematický věcný popis to jsou nejrůznější vydání MDT a metoda Konspektu, pro předmětový popis jsou to klíčová slova a celá řada heslářů (CZ-MeSH, Český teologický tezaurus, Heslář Pedagogické fakulty, Fakulty sociálních věd a v neposlední řadě Soubor národních věcných autorit NK ČR). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že se knihovny o věcný popis zajímají, jejich přístup je však velice odlišný. Knihovníci se lišili v hodnocení důležitosti věcných údajů, používaných nástrojích. Zlepšení vidí především v odstranění duplicit a v používáních společných nástrojů. Analýza záznamů čtyř vzorků záznamů ukázala, že jednotnosti je možné do- sáhnout v rámci jedné knihovny nebo použitím společných nástrojů (např.CZ- MeSH v lékařských knihovnách). Externím zdrojem duplicit se stávají stažené záznamy obsahující ve velké míře hesla ze Souboru věcných národních autorit. Za první krok směrem ke zlepšení situace věcného pořádání...
|
host ::
RSS.