|
|
Bájné a pohádkové bytosti v maďarské lidové epice
Adamovský, Vít ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Mészáros, Andor (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje dominantní postavy maďarské pohanské mytologie, které se v průběhu času organicky přeměnily v protagonisty žánrů lidové epiky, v tomto případě lidových pověstí a pohádek. První část diplomové práce je věnována nadpřirozeným bytostem, jež mají prapůvod v představách a pověrách prostého vesnického lidu. Ty se týkaly především rudimentárního vysvětlení přírodních, meteorologických a astronomických jevů či nemocí a problémů, které v myslích lidí doprovázel strach z neznámého nebo neobvyklého, a lidé je nedokázali se svými tehdejšími znalostmi o fungování světa rozumně pochopit. U každé z nadpřirozených postav je na základě etnografické literatury popsána její charakteristika a následně na příkladech pověstí a pohádek ilustrován její konkrétní výskyt. V části druhé jsou tematizovány historické osobnosti předkřesťanského období maďarských dějin, kolem nichž se rovněž vytvořila bohatá narativní tradice. Doplňková část práce obsahuje podoby analyzovaných postav vytvořené pomocí obrázkového generátoru na bázi umělé inteligence, neboť jejich vyobrazení se z důvodu absence písemných pramenů nedochovalo a dosud nebyly pro běžného uživatele k dispozici technologie vhodné pro grafickou rekonstrukci.
|
|
|
Comparison of Hungarian and Czech folk customs related to holidays
Jedlík, Evelin ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Mészáros, Andor (oponent)
Předkládaná bakalářská práce porovnává české a maďarské výroční obyčeje. Důraz je kladen především na výroční svátky, které mají dodnes velký vliv na kulturu obou zemí. České a maďarské tradice se během let měnily a přetvářely, a proto jsou jednotlivé zvyky v daných regionech odlišné. Práce poskytuje pohled na tyto obyčeje, přičemž poukazuje též na to, jaká specifika má daný výroční svátek v Maďarsku a v České republice. U maďarských zvyků se práce zaměřuje primárně na území Maďarska, ale v některých případech jsou zmíněny i zvyky v oblastech okolních států obývaných maďarským obyvatelstvem. Práce je členěná dle ročních období.
|
|
| |
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent) ; Ramirez-Ruiz, Enrico Jorge (oponent)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Metoda tzv. standardních svíček k určování vzdáleností ve vesmíru
Mádlová, Tereza ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Cílem práce je obohacení znalostí čtenáře o existujících metodách určování vzdáleností ve vesmíru, studie se zabývá zejména historií vývoje těchto me- tod, fyzikálním popisem problematiky a průběžnými výsledky. Především se práce zabývá metodou tzv. standardních svíček. Nejprve jsou objasněny zá- kladní informace, jejichž znalost je nutná ke studiu metod měření vzdáleností ve vesmíru, dále pak práce podrobně popisuje problematiku významných his- torických událostí či objevů, které se týkají těchto metod. Přes zmíněná témata se dostaneme k významnému důsledku znalosti metody standardních svíček, tedy k hlubšímu poznání teorie o rozpínání vesmíru. 1
|
|
|
Určení kosmologických omega faktorů pomocí supernov typu Ia
Rieb, Tomáš ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Jungwiert, Bruno (oponent)
Moje pr áce p ředstavuje pokus o ur čen í kosmologick ých omega faktor ů pomocí dat změřen ých z pozorov án í supernov typu Ia s kosmologick ým rud ým posuvem z 0,1. K ur čení omega faktor ů vyu žív ám metody fitov án í nam ěřen ých dat v Hubbleov ě diagramu. Jednotliv é fity vyhodnocuji pomocí 2-testu. Hodnoty omega faktor ů, kter é mi v anal ýz ách vych ází jako nejpravd ěpodobn ěj ší , se li ší od v ysledků uv áděn ých v sou časn é odborné literatuře. Otázka, kterou si pokl ádám, zní , je-li opr ávn ěné zavrhnout kosmologické modely s nulovou hodnotou kosmologick é konstanty. Statistick é výsledky 2-testu, kter é mi v pr áci vychází , na první pohled k zavrhnutí dostačují . Ovšem při podrobn ější m rozboru p říčin a d ůvod ů k tomuto zavrhnutí nulov é kosmologické konstanty se hypot éza ukazuje jako nejednoznačná. Sv é analýzy vypracovávám na z áklad ě sebran ých dat od n ěkolika v ědeckých t ým ů. V ět šinu z těchto dat se mi nedaří úsp ěšně na fitovat, proto že rozptyly jejich poloh v Hubbleov ých diagramech jsou pří li š velk é. Z tohoto plyne, ze k v ěrohodn ému ur čení kosmologick ých omega faktorů pouze pozorován í supernov Ia nesta čí .
|
|
| |
|
|
The cosmological constant on the non-cosmological scales
Liška, Andrej ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Kofroň, David (oponent)
Kosmologická konstanta Λ byla poprvé přidána do rovnic gravitačního pole v roce 1917 Albertem Einsteinem. Einstein preferoval statický vesmír, což polní rovnice bez kosmologické konstanty neumožňovaly. Série pozdějších pozorování hlavně Sliphera, Lemaitre a Hubblea ukázala dynamičnost vesmíru, což vedlo od upuštění kosmologické konstanty z Einsteinových polních rovnic. Začátkem 90. let se ukázalo, že rozpínání vesmíru akceleruje, čímž byla kosmologická kon- stanta opět dosazena do polních rovnic jako vysvětlující element. Na základně studie Perlmuttera a Riessa, kteří pozorovali vzdálené supernovy typu Ia, je kosmologická konstanta kladná z hodnotou 10−56 cm−2 . Za tento objev byla udělena v roce 2011 Nobelova cena. V limitě pro slabé gravitační pole a malé rychlosti se musí einsteinova teorie gravitace redukovat v Newtonovskou teorii gravitace, tzv. Newtonovskou limitu Eisteinových rovnic. Plné Einsteinovy rovnice gravitačního pole se v Newtonovské limitě neredukují přesně na Pois- sonovu rovnici Newtonovské teorie gravitačního pole. Newtonovská limita ob- sahuje navíc dva členy s kosmologickou konstantou, které klasická teorie grav- itace nezná. Rozdíl potenciálů Poissonovy rovnice a Newtonovské limity musí být na...
|
|
|
Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách
Adamovský, Vít ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Mészáros, Andor (oponent)
Předkládaná bakalářská práce mapuje fenomén maďarského šamanismu a následně analyzuje jeho prvky v maďarských lidových pohádkách. Podle etnografů 19. a 20. století se prastará tradice šamanismu dostala na území někdejších Uher z oblasti Sibiře, odkud maďarské etnikum pochází. Za ústřední postavu zrekonstruovaného maďarského šamanismu je považován táltoš, který měl po vzoru sibiřských šamanů zaujímat v tehdejší společnosti roli léčitele, věštce, duchovního vůdce a mediátora mezi světem lidí, nebem a podsvětím. Tato koncepce je však současnými etnografy kritizována a přítomnost reliktu sibiřského šamanismu v Evropě zpochybňována. Přesto zaujímají tyto představy pevné místo v maďarské kultuře a mytologii. První kapitola tematizuje sibiřský šamanismus, který je na rozdíl od maďarského detailně zdokumentován. Následuje popis cesty maďarského etnika z ugrofinské pravlasti, na což plynule navazuje kapitola věnovaná problematickému šamanismu maďarskému, jehož fragmenty se po nástupu křesťanství dochovaly ve folklóru, respektive ústní lidové slovesnosti. Praktická část práce se zakládá na identifikaci, analýze a zhodnocení těchto prvků v maďarských lidových pohádkách.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
host ::
RSS.