|
|
Toxikomané v socialistickém Československu 1960-1990
Kolář, Jan ; Štaif, Jiří (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou toxikomanie v socialistickém Československu v letech 1960 - 1990. V první kapitole je rekonstruováno spektrum drog užívaných v ČSSR. Druhá kapitola je zaměřena na sdružování toxikomanů v partách, jejich zvyky, rituály a místa schůzek. Třetí část pojednává o toxikomanii ve specifickém prostředí věznic. Čtvrtá kapitola se zabývá dobovými statistickými výzkumy drogových závislostí. Pátá část je zaměřena na protidrogovou legislativu platnou v letech 1960 - 1990 a je rozdělena do tří oddílů: mezinárodní úmluvy, domácí legislativa a zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z roku 1989. Šestá kapitola pojednává o efektivitě československé protidrogové legislativy a hodnoceních odborné veřejnosti.
|
|
|
Obraz americké ženy na televizních obrazovkách a filmovém plátně v 50. letech 20. století
Blažková, Michaela ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Na pozadí politických, hospodářských a kulturních změn ve Spojených státech amerických v 50. letech minulého století probíhaly změny i na úrovni celospolečenské. Proměňoval se způsob nahlížení na muže i ženy, na jejich zaměstnání, zábavu i osobní ambice. Tento vývoj byl ovlivňován nejen postupujícími objevy v lékařství, psychologii a sociologii, ale nezaměnitelnou roli zde sehrál také vliv filmu a televize na společnost. Právě polovina minulého století byla dobou, kdy se masová média stala součástí běžného života rodin a napevno se usídlila ve většině amerických domácnosti. Zábavní průmysl zobrazoval a přetvářel dominantní vzorce jednání a svébytným způsobem vstupoval do sociálních vztahů. Rodina, považovaná za základní stavební jednotku americké společnosti poloviny století, byla nucena vypořádat se s hodnotovými změnami poválečné společnosti. Jednu z klíčových rolí zde sehrála také otázka ženské emancipace. Na základě analýzy vybraných produktů zábavního průmyslu reprezentujících vzorek filmové a televizní tvorby s odlišnou tématikou a formou zpracování je v práci prozkoumáno zobrazení reflexe pojetí rodiny, obraz žen, dětství, domov, partnerských vztahů atd. Práce se zaměřuje na rekonstrukci vzájemných vztahů mezi lidmi na filmovém plátně či televizní obrazovce (s důrazem na roli žen) po 2. světové válce...
|
|
|
Místní lidové soudy v okrese Hradec Králové v letech 1961-1969
Dvořáková, Kristýna ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá místními lidovými soudy, jež jako součást československého justičního aparátu fungovaly v šedesátých letech po celé republice, přičemž se bádání zaměřilo na tyto orgány v okrese Hradec Králové. Místní lidové soudy se objevily jako "plod" zlidovění soudnictví, které bylo zahájeno už v roce 1948. Místní lidové soudy v sobě měly zahrnovat prvky společenské organizace i státního orgánu. Práce staví na zvláštnostech těchto soudů, především je vnímá jako místo konfliktu nejrůznějších sfér, jako byl stát, strana, odbory nebo odborná právnická obec. Účelem bádání však nebylo postihnout místní lidové soudy jen z hlediska zákonné normy o nich samotných, právních ustanovení souvisejících, instrukcí státních orgánů, pokynů KSČ nebo názoru právníků, ale uchopit je, alespoň ve stručnosti, také jako mocenský prostředek totalitního režimu, jako místo uplatnění nejrůznějších zájmů.
|
|
|
Propaganda a mládež za protektorátu: Kuratorium a strategie působení na mládež prostřednictvím časopisů
Nezdařil, Petr ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tématem diplomové práce je nacistická propaganda cílená ve směru k protektorátní mládeži. Krom analýzy samotné nacionálně socialistické ideologie a propagandistických metod jako takových byl v jejím rámci kladen důraz především na pokus o rekonstrukci propagandistických obrazů a vizí, jež byly produkovány v rámci organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, tedy instituce, která měla zabezpečovat výchovu, respektive převýchovu "rasově vhodné" protektorátní mládeže v nacistickém duchu. Základním pramenem se staly veřejně dostupné časopisy Kuratoria "Zteč", "Správný kluk" a "Dívčí svět". Zároveň bylo cílem analyzovat perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany mladé generace a šířeji pak protektorátní společnosti, stejně tak jako vysledovat základní rozdíly mezi cíli nacistické propagandy zaměřené ve směru k mládeži a dospělé populaci.
|
|
|
Alkoholismus v Československu: ke společenskému myšlení o alkoholismu
Trousil, Pavel ; Pullmann, Michal (oponent) ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce)
V práci nazvané "Alkoholismus v Československu - ke společenskému myšlení o alkoholismu" se autor na obecnější úrovni pokouší v historické perspektivě rozpracovat problematiku konzumace alkoholu v československém kulturním prostředí, a to s důrazem na deskripci a komparaci veřejného mínění společnosti, významných sociálních norem (zakotvených též v legislativě) a společenských struktur. Časový horizont je rámován přibližně dobou existence Československa, pro menší význam politických mezníků v oblasti veřejného mínění jsou však přesahy běžné. Východiskem je pro autora též současný stav vyšší konzumace alkoholu a nepříliš restriktivní systém v otázce distribuce alkoholických nápojů v České republice. Pro netypičnost tématu v oblasti historiografie se autor zabývá nejprve vymezením základních pojmů alkoholové problematiky, poukazuje na význam alkoholu jakožto specifika evropské civilizace a pokouší se taktéž poukázat na některé zásadní momenty, které významně ovlivnily další vztah společnosti k této látce i její další uvažování o ní - v prvním případě je důležité zmínit staronový objev destilace, v druhém pak proces medikalizace alkoholismu.
|
|
|
Tábor Valka u Norimberku (1949-1954)
Arenbergerová, Helena ; Pullmann, Michal (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Být uprchlíkem, cizincem bez domova či žadatelem o azyl je pro většinu z nás, žijících v relativním bezpečí svých domovů, něčím jen těžko představitelným. Tisíce lidí však v minulosti opouštěli, dnes opouští a v budoucnosti budou opouštět své domovy pod tlakem nejrůznějších okolností, zanechávajíc přitom za sebou své rodiny, přátele, zaměstnání, postavení, majetek a vše známé. Vykořenění ze svého původního prostředí, myšleno v nejširším slova smyslu, se ocitají v neznámých podmínkách, na prahu nové existence, v jakémsi přechodném stadiu jejich života, ve kterém jim jako dočasné útočiště může sloužit uprchlický tábor. Zatímco dnes považujeme tato střediska za nezbytnou součást péče o osoby utíkající z původní vlasti a hledající nový domov, nebyla vždy samozřejmá. Období konce druhé světové války a poválečného rozdělení Evropy na západní a východní bylo nejen obdobím masových přesunů a nucených migrací, ale i dobou hledání komplexního řešení této otázky, na kterou nebylo mezinárodní společenství dostatečně připraveno. Nedostatek soukromí, základních životních potřeb a peněz, špatné hygienické podmínky, mnohonárodnostní prostředí, nečinnost, beznaděj a strach z budoucnosti;,. to byly hlavní atributy uprchlických táborů.
|
|
|
Vývoj vězeňských subkultur v Československu v letech 1948-1960
Pinerová, Klára ; Pullmann, Michal (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
vývoj československé společnosti v poválečném období znamená výrazný historický přelom v našich dějinách. Změnily se mocenské vztahy v Evropě, což bylo nejvíce určující pro politický vývoj zemí ve střední Evropě. Po porážce nacistického Německa se zájmy velmocí stále více rozdělovaly, až vznikly dva protichůdné bloky. Československu se nepodařilo stát se "mostem mezi Východem a Západem" a v letech 1945 - 1948 stále více inklinovalo k Sovětskému svazu. Politická situace v samotném Československu se druhou světovou válkou změnila a otočila se výrazně do leva. Po válce nebyla obnovená agrární strana, která byla zkompromitovaná érou Protektorátu a druhé republiky, naopak byl vytvořen blok zvaný Národní fronta, který vytvářel státní politiku. Období mezi léty 1945 - 1948 nazýváme omezenou demokracií, protože proti Národní frontě neexistovala žádná opozice. Rychle docházelo k výrazným změnám - odsunu německého obyvatelstva, k znárodnění, k pozemkové reformě atd. To mělo samozřejmě další vliv na utváření skladby celé společnosti. Mizely skupiny nejbohatších a nejchudších obyvatel. Únor 1948 prakticky již jen potvrdil zrněny, které ve společnosti a ve státě po druhé světové válce probíhaly. Po převratu dochází k postupnému, ale přesto rychlému budování totalitního státu se všemi jeho důsledky. Veškerý život a dění...
|
|
| |
|
|
Protidrogová legislativa v Československu 1945-1989. Příspěvek k historii abúzu drog a jeho postihu
Kolář, Jan ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Abúzus drog prošel v Československu ve sledovaném období dynamickým vývojem. V období bezprostředně po skončení druhé světové války se u nás zneužívání drog téměř nevyskytovalo. Duvodu bylo jistě více: nadšení z toužebně očekávaného míru nedostatečná úroveň zásobování. Z drogového hlediska se ale jednalo o klid před bouří. Rozvoj chemického a farmaceutického prumyslu předběhl kontrolní mechanizmy a počty toxikomanu až do konce vytýčeného období rostly. Již od 50. let se u nás objevovaly stále nové léky, o jejichž nežádoucích účincích na psychiku neměla laická, ale i mnohdy ani lékařská, veřejnost dostatek informací. Právě tato léčiva se stala na dlouhou dobu největším drogovým problémem poválečného Československa. Míra konzumace psychoaktivních farmak se v období 60. - 80. let vytrvale držela na vysoké úrovni. Léky Ca později také syntetická rozpouštědla) se staly náhražkou za klasické drogy užívané v té době na Západě, které byly díky uzavření hranic a nezájmu cizích obchodníku o československou měnu nedostupné. Nelze rovněž přehlédnout trend snižování pruměrného věku toxikomanu. Ještě v 60. letech tvořila jádro toxikomanické populace střední generace užívající léčiva pro vzpruhu či uklidnění. Na přelomu 60. a 70. let předstihla emancipovaná mládež své rodiče a v 80. letech nebyli výjimkou čichači toluenu,...
|
|
|
Hranice moci a sebe-reprodukce diktatury sovětského typu v Československu přelomu 40. a 50. let na příkladu podzemních uměleckých skupin
Novák, Daniel ; Machovec, Martin (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Období následující po únoru 1948 je většinou v obecném povědomí zafixované jako doba nejtvrdší represe stalinistického režimu, symbolizované především v podobě z velké části inscenovaného budovatelství, neméně inscenovaných okázalých procesů s "velezrádci", táborů nucených prací a ideologického kýče socialistického realismu. Je proto až podivuhodné, že právě v tomto údobí se v "podzemí" objevuje bohatý svět neoficiálních uměleckých skupin i jednotlivců, kteří se odmítají podvolit strachu z represe, stejně jako tlakům zglajchšaltované společenské objednávky utvářené oficiální kulturní ideologií socialistického realismu. Obyvatelé těchto podzemních ostrovů svobodné imaginace - edice Půlnoc soustředěné okolo postavy Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho), surrealistické skupiny kolem Vladimíra Effenbergera a Karla Teigeho, okruhu Bohumila Hrabala a tzv. Libeňských psychiků (Záběhlické surrealistické skupiny) - v nich zůstávali po celé toto období téměř zcela skryti. Přesto tvořili, živě komunikovali, vydávali vlastní tiskoviny. Jak je to jen možné? Neznamenal snad "totalitaristický" systém totální podřízení života společnosti i každého jednotlivce nárokům a zájmům mocenského aparátu vládnoucí státo-strany? Kdo byli tito lidé? Odkud přicházeli a co je spojovalo? Co na druhé straně okolo poloviny 50. let...
|
host ::
RSS.