|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci vodních toků
Matějček, Tomáš
Předložená práce shrnuje výsledky mapování invazních neofytů v břehové vegetaci vybraných vodních toků, které bylo prováděno pomocí vlastní metodiky autora v letech 2006-2008. Výskyt 17 taxonů (22 druhů) invazních neofytů byl zaznamenáván v předem vymezených segmentech břehové vegetace o délce 500 m. Početnost jednotlivých taxonů byla zaznamenávána pomocí logaritmické stupnice. Zmapováno bylo 1693 segmentů břehové vegetace, z toho 218 segmentů opakovaně v letech 2006 a 2008. Získaná data byla vyhodnocena s využitím několika ukazatelů, které byly vypočítány pomocí základních statistických metod a umožňují interpretaci zaznamenaných dat. Pro každý segment lze vedle početnosti jednotlivých taxonů vyjádřit také: počet zaznamenaných taxonů, celkový počet jedinců všech sledovaných taxonů, prostý index zatížení invazními neofyty a vážený index zatížení invazními neofyty. Zatímco prostý index zatížení invazními neofyty přikládá stejnou váhu počtu zaznamenaných taxonů a celkovému počtu jedinců všech sledovaných taxonů, vážený index zatížení invazními neofyty zohledňuje také průměrnou velikost jednotlivých taxonů, jejich vytrvalost a potenciální nebezpečnost. Podle podílu obsazených úseků a průměrného počtu jedinců v jednom obsazeném segmentu lze za nejvýznamnější invazní neofyty v břehové vegetaci...
|
|
| |
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Úpy
Tomeš, Miroslav ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Flašarová, Kristýna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci východočeské řeky Úpy a porovnává dosažená zjištění s dalšími toky. V praktické části je během léta roku 2020 sledován výskyt a početnost 17 vybraných taxonů invazních neofytů v segmentech o délce 500 m, pro statistické vyhodnocení sloučených do úseků 2-3,5 km dlouhých. V téměř 60 km vegetace (v součtu obou břehů) se nachází 7 taxonů invazních neofytů o různé míře zastoupení. Naprosto dominantním je z hlediska absolutního počtu i podílu obsazených segmentů taxon Impatiens parviflora vyskytující se v téměř celém mapovaném území. Jako o početných taxonech lze hovořit i o Reynoutria sp., I. glandulifera a Solidago sp. koncentrujících se do určitých lokalit. Všechny segmenty jsou invadovány. Významnější invazní proces probíhá na pravém břehu řeky. V českém kontextu patří Úpa k těm invazně zatíženějším tokům. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, řeka Úpa, vodní tok, mapování vegetace
|
|
|
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
|
|
|
Učitel zeměpisu jako zdroj motivace ke studiu geografie
Macounová, Veronika ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Tato práce navazuje na bakalářskou práci, ve které bylo zjištěno, že důležitým činitelem pro výběr následujícího studia geografie je učitel zeměpisu. Z toho důvodu je výzkum zaměřen na posouzení rozdílu mezi dvěma skupinami učitelů. První skupina deseti respondentů byla určena na základě nejvyššího počtu podaných přihlášek na studium geografie z jednotlivých škol Česka. Druhá část s 90 dotazovanými je tvořena náhodně vybranými učiteli z Prahy, Středočeského, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského, Jihočeského, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého kraje a Vysočiny. Diference jsou porovnávány z pěti hledisek. První jsou základní informace o učiteli, na kterou navazuje jeho osobnostní rysy zaměřená na přístup k žákům a jeho charakteristické vlastnosti. Následně je hodnocena příprava výuky a samostatný průběh vyučování. Výzkum je uzavřen zkoumáním učitelovy práce se sebereflexí a zpětnou vazbou. Klíčová slova: osobnost učitele, přístup učitele k žákům, dotazníkové šetření, výuka zeměpisu, příprava vyučování
|
|
|
Didaktické hry ve výuce geografie
Matoušková, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím didaktických her v zeměpisu na českých školách. Jejím hlavním cílem bylo nalézt tzv. příklady dobré praxe na školách formou dotazníkového šetření. V úvodu práce je uvedena krátká rešerše literatury a vymezení pojmu didaktická hra dle různých autorů. Hlavní výzkumnou metodou byl elektronický dotazník. Osloveno bylo celkem 72 fakultních škol Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkumu se nakonec zúčastnilo 30 učitelů ze základních a středních škol. Dotazník byl členěn na čtyři části, v první části byl zjišťován obecný názor pedagogů na vymezení pojmu didaktická hra. Následující oddíl otázek byl zaměřen na učitele, kteří didaktické hry využívají; v jaké míře hry využívají, v jakých tématech geografie, dále konkrétní příklady her a jejich hodnocení. Třetí oddíl otázek byl určený pro pedagogy, kteří hry nevyužívají a zjišťoval důvody, které jim ve využití her brání. Poslední oddíl otázek se věnoval sociodemografickým charakteristikám výzkumného vzorku. Práce obsahuje vlastní analýzu a interpretaci dotazníkového šetření, včetně grafických výstupů. Výsledky byly dle charakteru otázek zpracovány kvalitativně i kvantitativně. Práce dále obsahuje sborník zeměpisných her, který vychází z výsledků provedeného šetření. Obsahuje celkem 16 didaktických her, včetně...
|
|
|
Výuka regionální geografie v Montessori školách
Čechová, Simona ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocová, Tereza (oponent)
Výuka regionální geografie v Montessori školách Abstrakt Cílem této práce je představit význam a postavení učiva regionální geografie a provést analýzu přístupů k metodám výuky regionální geografie, které jsou využívány v Montessori školách v České republice a jsou aplikovatelné ve výuce zeměpisu i na ostatních typech škol. Konkrétně se zabýváme žáky druhého stupně základních škol a nižšího stupně gymnázia. Této problematice se práce věnuje ve dvou částech. První, teoretická, část je věnována seznámení s historií regionální geografie, jakožto vědecké disciplíny, a následně s funkcemi a předmětem studia regionální geografie obecně. Další části pojednávají o kurikulu a výuce regionální geografie. V závěru této teoretické části jsou kapitoly věnované Montessori vzdělávání a metodice využité pro účely této práce. Druhá část shrnuje výsledky kvalitativně pojatého výzkumu, jež zahrnuje metodu polostrukturovaných rozhovorů s učiteli regionálního zeměpisu a zúčastněné pozorování v hodinách. V závěru práce jsou představeny souhrnné výsledky kvalitativního výzkumu, které jsou podrobeny diskusi. Klíčová slova: Výuka zeměpisu, regionální geografie, Montessori, kvalitativní výzkum, polostrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování
|
|
|
Analýza historických učebnic zeměpisu z hlediska přístupu k environmentální etice
Weiner, Adam ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou historických učebnic zeměpisu pro základní a střední školy z hlediska přístupu k environmentální etice. Při procesu analýzy byly hledány výroky environmentální tématiky, které byly následně hodnoceny a rozděleny do odpovídajících směrů environmentální etiky. Výsledky byly graficky zpracovány a srovnány s prací od Seidlové (2010), která podobný výzkum prováděla na učebnicích současných. Z výzkumu vyplývá, že se v historických učebnicích vyskytuje převážně směr antropocentrický, biocentrický a ekocentrický, přičemž z těchto směrů je nejvíce zastoupen směr antropocentrický. Teocentrický směr a směr evoluční etiky se objevil jen v ojedinělých případech. V současných učebnicích je tomu stejně, s tím rozdílem, že je nejvíce zastoupen ekocentrismus. Největší odlišnost mezi historickými a současnými učebnicemi je v počtu výroků a jejich jednoznačností. Bylo zjištěno, že směrem do současnosti se počet a jednoznačnosti výroků zvyšují. Důvodem by mohla být fáze vývoje a pokrok, ve kterém se společnost nacházela. Klíčová slova environmentální etika, geografické vzdělávání, historické učebnice zeměpisu, vztah člověka a přírody, hodnocení učebnic, environmentální výchova
|
|
|
Permakulturní zemědělství v geografických souvislostech
Bučková, Hana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kabrda, Jan (oponent)
Permakultura je jedním z alternativních typů zemědělství. Vznikla jako reakce na problémy konvenčního (intenzivního) zemědělství, které není trvale udržitelné. Navrhuje projekty podle vzoru přírody. Využívá k tomu nových technologií v kombinaci se zkušenostmi našich předků. Zahrnuje celou řadu oborů, které se neustále rozvíjejí. Permakultura nabízí mnohem více než jen potravinovou soběstačnost. Stala se způsobem života, který je založen na principech permakulturní etiky. Zdůrazňuje důležitost ochrany krajiny a životního prostředí. Podporuje lokální trh a místní ekonomiku. Permakulturní zahrady se nejčastěji nachází na venkově. V posledních letech se její principy uplatňují při zakládání komunitních zahrad. Cílem této práce je zjistit, jak je permakultura rozšířena v Česku, z jakého důvodu jsou permakulturní zahrady zakládány a zda může permakultura pomoci řešit problémy konvenčního zemědělství. Smíšený výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření s 19 permakulturními zahradami a formou polostrukturovaného rozhovoru s jednou komunitní zahradou. V kombinaci s odbornou literaturou byly zodpovězeny výzkumné otázky. Klíčová slova: permakultura, soběstačnost, jedlý les, udržitelnost, komunitní zahrada, konvenční (intenzivní) zemědělství
|
|
|
Edukační hra pro výuku kartografie
Zýma, Marek ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tvorbou didaktické hry, jakožto prostředku pro výuku kartografie na základních školách. Hra slouží jako nástroj pro předcházení miskoncepcí vztahujících se ke kartografii a k rozvoji mapových dovedností u žáků základních škol a nižšího stupně gymnázií. Součástí bakalářské práce je i rešerše literatury zaměřená na výuku kartografie na základních školách, konkrétně na pojetí kartografie v kurikulárních dokumentech, mapové dovednosti a miskoncepce v kartografii. Dále pak rešerše literatury týkající se aktivizačních vyučovacích metod, zejména didaktických her. Nedílnou součástí je i samotná metodika tvorby didaktické hry specializované na výuku kartografie a důkladný popis jednotlivých komponentů této hry.
|
host ::
RSS.