|
|
The face is afoot. Zobrazení Sherlocka Holmese v Českých zemích
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vývojem zobrazení Sherlocka Holmese na území Čech, a to v knižních ilustracích, komiksu, divadle a filmu. Vychází z dnešní obecně rozšířené představy o vzhledu této literární postavy a ukazuje, jak se tato představa utvářela. Zaměřuje se na předměty, díky kterým je dnes Holmes snadno rozpoznatelný a vysvětluje, kdy a jak byly přidány do Holmesova světa. Práce rozebírá jednotlivá období podle chronologického pořádku. Nejprve se zaměřuje na to, jak vypadal Holmes podle povídek Arthura Conana Doylea, v původních anglických ilustracích a dramatizacích. Následně sleduje tento vývoj na území Čech od prvních překladů Doyleových povídek až do současnosti. Úkolem práce je také shromáždit a vytvořit seznam všech dostupných zobrazení Sherlocka Holmese vytvořených českými autory nebo pro české prostředí.
|
|
|
Recepce japonského umění v českém malířství a grafice
Petřinová, Alžběta ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Suchomel, Filip (oponent)
Diplomová práce Recepce japonského umění v českém malířství a grafice sleduje na několika konkrétních dílech zahrnujících knižní ilustraci, drobnou grafiku, plakátovou tvorbu nebo volnou malbu vybraných českých umělců různorodé projevy inspirace japonským uměním. Časové vymezení je vázané na první příklady japonismů v českém malířství, objevující se již od osmdesátých let devatenáctého století a končí meziválečným obdobím třicátých let století dvacátého. Recepce japonismů v českém malířství a grafice je studována v širších kulturních souvislostech, jako byl vznik Náprstkovy knihovny a muzea, vliv významných sběratelů či pořádání českých výstav japonského umění. Zkoumaný jev je zařazen do celkového evropského kontextu.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fotografický soubor Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho soubor fotografií staré Prahy. Úvod práce je věnován životu nakladatele, jeho rodinnému zázemí a postupnému nasměřování k nakladatelské činnosti. Následuje kapitola o fotografii jako komoditě, ve které je podrobně rozebrána historie pochopení fotografie jako zboží na díle francouzského fotografa Eugèna Atgeta. Další část práce se věnuje hlavním tématům Zikmunda Reache, mezi které patří neméně známé fotografie Pražských typů, které budou srovnány s tzv. Vídeňskými typy. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelá Praha, která nejsou doposud známá a budou podrobně popsána. Závěrem jsou stručně zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost.
|
|
|
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.
|
|
| |
|
|
Skupina GATEPAC v evropském a českém kontextu
Brestová, Zuzana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Jak vyplývá z předchozího textu, španělská a československá avantgarda se vyvíjela v odlišných podmínkách politických i kulturních, nelze však říci, že GATEPAC neměl styčné body jak v kontextu evropském, tak v kontextu českém či že by se architekti osobně neznali. To, že je v našem prostředí skupina GATEPAC téměř neznámá, zapříčinilo několik okolností. Tou první byla zcela určitě španělská občanská válka a následná válka světová, která zpřetrhala navázané kontakty. Další okolností byla osobnost José Luise Serta, který téměř vždy vystupoval jako samostatná osobnost, ačkoli na mezinárodní scéně prezentoval španělskou skupinu CIAM, takže ve skutečnosti v Evropě i v Československu se stal známý pouze on a ostatní členové skupiny či skupina jako taková zůstali opominuti.
|
|
|
Sochařské dílo Jiřího Seiferta
Hlaváčková, Jitka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
resivniho umeIce, jak je chapan ve druhe polovine dvacateho stoled. Jeho tvorba neni zaloiena ani na experimentu, ani na konfrontaci se spoleeenskou Ci kulturni situad. Naopak, od ukoneeni ranneho obdobi hledani vlastniho zpusobu vyjadreni, se jeho tvorba vyznaeuje velkou kompaktnosti z hlediska vnitrnich i vnejsich forem a elSi z ni usilovna snaha 0 nalezeni souzneni s dobou a prostredim, v nii se jako individualita sve doby nachazi, a predevSim o nalezeni vnitrni harmonie. Neznamena to vsak, ie pfitom nereaguje na prostredi, v nemi se ocid nebo ze dokonce ztrad kontakt s realitou sve doby. Pokusime se nastinit, jakymi prostredky se Seifert s realitou vyrovnaval a jakymi pohnutkami se pH tom nechaval vest. Sochar Jifi Seifert nastoupil svou umeleckou drahu v dobe, ktera pro evropsky orientovany svet znamenala historicky predel. Britsky historik Geoffrey Barraclough tento kulturni zlom pocatku 60. let 20. stoleti srovnava s prechodem stredoveku a novoveku. [1] Mnozi umeIci tento zlom vytusili uz dfive a nektefi z nich se snaiili uporne patrat v neprobadane krajine a pfibliiit a odhalit nektere cesty a objekty, jei tuto novou krajinu napliiuji. Seifert se rozhodl nejit touto cestou odhalovani obecneho neznameho, nikoliv vsak proto, ie by si jeho pfitomnost neuvedomoval. eim dale se na sve ceste dostaval, tim...
|
|
|
Zdeněk Pešánek a jeho účast na Mezinárodní výstavě v Paříží v roce 1937
Linhová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se věnuje českému sochaři Zdeňku Pešánkovi a jeho dvěma dílům - cyklu světelně- kinetických plastik Sto let elektřiny a světelné fontáně Fontáně lázeňství, která vznikla ve 30. letech 20. století. Obě díla jsou rozebrána v kontextu dobového umění Československa, s ohledem ke kinetickým tendencím v zahraničí, i v souvislosti s předešlou tvorbou samotného autora. Cyklus plastik Sto let elektřiny i Fontána lázeňství patří mezi díla kinetického umění, které je přímo závislé na vývoji elektrické energie a jeho snahou je spoluutvářet městský interiér. Vzhledem k tomu, je nastíněn vliv rozvoje elektřiny na tvorbu světelného urbanismu města a autorův vztah k tehdejšímu avantgardnímu sdružení Devětsil. Cyklus Sto let elektřiny je rozebrán od zadání, přes přípravné modely k realizaci a jeho prezentování na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze roku 1936. Cyklus byl také, spolu s dalším rozebíraným dílem Fontánou Lázeňství, vystaven na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937, v rámci československého pavilónu, kde obě díla reprezentovala Elektrické podniky hlavního města Prahy. Na pařížské výstavě zastupovala díla dobové fenomény související s tématem výstavy - umění a technika v moderním životě. Jsou zde popsány okolnosti výstavy, charakter československé expozice a reakce tehdejšího českého...
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
Zobrazení věčného žida v českém a světovém umění
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této magisterské diplomní práce je na obecné rovině prozkoumání ikonografie věčného žida v českém i světovém v , umenl. Určitý prostor je nejprve věnován historickému vývoji legendy o věčném židovi, jenž je zprvu nazýván Cartaphilem či Malchem, později pak Ahasverem, a který podle vyprávění, jež bylo v západní Evropě ve svém základním rozvrhu písemně zaznamenáno již v první polovině 13. století, údajně uhodil Ježíše, za což jím byl odsouzen k neustálému putování až do Kristova druhého příchodu na zem. Po zmapování ahasverovského tématu v širším kontextu české i světové literatury, hudby, divadlu a filmu následuje nejrozsáhlejší část, věnovaná výtvarnému umění. První zobrazení věčného žida by podle některých badatelů mohla pocházet již ze 12. století, serióznější návrhy pak pracují s obdobím mezi 13. až 16. stoletím; přitom nelze vyloučit, že některá znázornění věčného žida vycházejí z ikonografie nesení kříže. Od počátku 17. století se ikonografie Ahasvera rozvíjí naplno: nejznatelnější je vývoj od prvních, poměrně statických znázornění k pozdějším figurám zaznamenaných v pohybu. K původním lidovým dřevořezům a letákovým grafikám s ahasverovskou tématikou, šířeným nejčastěji podomním prodejem, se od 19. století začínají přidávat knižní a novinové ilustrace věčného žida, ale taktéž jeho...
|
host ::
RSS.