|
|
Prohlubování zdravotních zásad a hygienických návyků prostřednictvím hudebních činností u dětí předškolního věku
Fišerová, Karolína ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce zdůrazní význam zdravotních zásad a hygienických návyků prostřednictvím čtyř hudebních činností u dětí předškolního věku. Prostředkem prohlubování zdravotních zásad a hygienických návyků budou autorské písničky a říkanky, instrumentované ze třech hledisek: psychologické (přiměřenost k charakteru vnímání a úrovni psychických vlastností), umělecké (vhodnost instrumentace a rytmicko-melodické struktury z hlediska možností hudebního projevu předškolních dětí), etické (vytváření postojů jako relativně trvalých hodnot utvářející se osobnosti). Řešení bakalářské práce se uskuteční na vzorku dětí pětiletých až šestiletých v běžné mateřské škole prostřednictvím autorského hudebního programu. Bude vyhodnocen na základě empirické validizace. Efektivita průzkumu bude prohloubena pozorováním dětí a rozhovory s rodiči. Na závěr bakalářské práce autorka vypíše nejdůležitější zkušenosti a náměty pro hudebně pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní dítě, zdraví a hygiena, projektová metoda, prožitkové učení, hudební činnosti, emoce, hudební prožitek.
|
|
|
Dětské horácké soubory a jejich vliv na zájem dětí o lidovou píseň
Myslivcová, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce s názvem Dětské horácké soubory a jejich vliv na zájem dětí o lidovou píseň navazuje na moji bakalářskou práci Lidová píseň na Horácku a její využití ve školních a mimoškolních aktivitách dětí. Cílem práce je zjištění vlivu dětských souborů na zájem dětí o regionální lidovou píseň a vytvoření pracovních a metodických listů, které mohou učitelům napomoci ve výuce regionální kultury. V první části se práce zabývá zmapováním a stručnou charakteristikou dětských horáckých folklorních souborů, místem působnosti, počtem dětí v mladším školním věku, zaměřením souboru, charakteristikou hudební a textové stránky písní. Druhu část práce tvoří analýza dotazníkového šetření v základních školách horácké národopisné oblasti, konkrétně v kraji Vysočina, který je pro sledovanou národopisnou oblast dominantní. Zaměřuje se na zkoumání, zda ve škole funguje folklorní soubor, zda děti mohou ve svém okolí navštěvovat soubor, a jaký vliv má uvedené na vnímání lidových a regionálních lidových písní, na jejich znalosti, oblibu, či toleranci. Poslední část práce obsahuje pracovní listy pro žáky a metodický list pro učitele tematicky zaměřené na jednotlivá roční období. Celkem obsahuje pět témat seřazených pro období jednoho školního roku: Podzim, Zima, Masopust, Jaro a Léto. Písně a hudebně pohybové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy
Nečasová, Jindra ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent) ; Jenčková, Eva (oponent)
Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy The Artistic Contribution of the Musical Component of Libuše Kurková's Pedagogical Work in the System of Music and Movement Education ABSTRAKT Disertační práce Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy je hudebně teoretickou a hudebně pedagogickou reflexí, zabývající se v prvé řadě skladbami soudobých českých autorů ve spojení s choreografiemi Libuše Kurkové. Jedná se o hudební složku pohybových her, tanečních choreografií, knižních publikací i metodických příruček, rozhlasových pořadů pro děti, též o umělecký dokument apod. Vyzdvihuje typické znaky pedagogické práce Libuše Kurkové, její novátorství a originalitu, kde jako by předběhla svou dobu, anticipovala některé současné hudebně pedagogické teorie i závěry z oblasti výzkumu vztahu hudba - pohyb. Disertace zveřejňuje výsledky bádání analytickými metodami hudebního rozboru skladeb dosud nikým nepublikovaných rukopisů Zdeňka Lukáše, všímá si samozřejmě i publikovaných skladeb celé hudební složky díla Libuše Kurkové (P. Eben, Z. Lukáš, J. N. Nardelli atd.) i barvitých textů Libuše Kurkové a jejích originálních nápadů využití. Jak již bylo řečeno, dílo Libuše Kurkové je určitým fenoménem doby, a proto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudebně poslechové projekty v předškolním vzdělávání
Vaňátková, Kateřina ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Cílem práce bylo ověřit účinnost poslechových aktivit dětí předškolního věku v období pěti až šesti letech, představit využití metodiky poslechu hudby Jaroslava Herdena v podmínkách předškolní výchovy a vzdělávání a prokázat význam motivace a integrativních aktivit pro rozvoj pozornosti a celkového harmonického vývoje dítěte. V teoretické části jsem přiblížila vstup hudby do vědomí dítěte z hlediska základních psychických znaků a funkcí důležitých pro vnímání. Představila jsem základní hudební schopnosti, především hudební tvořivost, představivost a fantazii. V závěru teorie jsem osvětlila základní výrazové a formotvorné prostředky důležité pro hudební percepci a percepci v hudebně ontogenetickém kontextu a uvedla filozofii pedagogického myšlení o poslechových činnostech profesora Jaroslava Herdena. V praktické části jsem uvedla ucelený autorský projekt zahrnující metodiku poslechu hudby Jaroslava Herdena přizpůsobenou věku dětí od pěti do šesti let. Tento projekt jsem zrealizovala a následně vyhodnotila. Na základě výsledků výzkumu jsem dospěla k závěru, že za předpokladu silné motivace je poslechový projekt velmi dobře využitelný k rozvoji dětské percepce a apercepce a pozitivně ovlivňuje celou psychofyziologickou stránku dítěte.
|
|
|
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
|
host ::
RSS.