|
|
Reports discussed by the Chamber of Depuies: Study 1.197
Syllová, Jindřiška
V tabulkách jsou uvedeny všechny zprávy, které jsou pravidelně Poslaneckou sněmovnou projednávány. Při rozboru toho, jak by bylo možno s těmito zprávami nakládat jinak, než je projednat přímo na plénu Poslanecké sněmovny, je nutno vycházet nejen z formulace příslušného zákona. Je třeba rovněž vycházet z toho, o jaký orgán se jedná a jakým ústavním nebo zákonným způsobem je příslušný orgán „napojen“ svým fungováním na Poslaneckou sněmovnu. K rozboru toho, jak je možno se zprávou naložit, nestačí jen prozkoumat, jestli konkrétní zákon vyžaduje „projednání“ nebo „schválení“ zprávy Poslaneckou sněmovnou, nebo vyžaduje jen její „předložení“ a o výsledku se nezmiňuje. Pokud zvláštní zákon vyžaduje schválení zprávy Poslaneckou sněmovnou, je nutno vždy zprávu projednat v plénu. I když zvláštní zákon nestanoví, jaké důsledky má případné neschválení zprávy (z čehož vyplývá, že neschválení sněmovnou nemá žádné přímé právní důsledky), je třeba povinnost schválení Poslaneckou sněmovnou interpretovat i tak, že k ukončení příslušné zákonné procedury zpracování a projednání zprávy je třeba konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny (hlasování o usnesení, že PS zprávu schvaluje). Z tohoto důvodu je příslušný orgán povinen zprávu podat Poslanecké sněmovně znovu (nebo vypracovat novou), pokud nebyla v bývalé Poslanecké sněmovně procedura schválení dokončena. Této interpretaci odpovídá i dosavadní sněmovní praxe. Pokud zvláštní zákon obsahuje ustanovení o tom, že orgán nebo vláda „předkládá“ zprávu Poslanecké sněmovně, a žádné další ustanovení neupřesňuje, jak s ní má Poslanecká sněmovna naložit nebo že má Poslanecká sněmovna rozhodnout o něčem, co má se zprávou souvislost, bylo by přípustné, aby byly tyto zprávy projednány jen v příslušném výboru nebo jiném orgánu PS. Musí však jít zcela jasně a zřetelně o situaci, kdy je zpráva předkládána Poslanecké sněmovně za účelem pouhého informování Poslanecké sněmovny, nikoliv za účelem jiným.
Fulltext:  PDF
|
|
|
Lisbon Treaty: New Perspectives and Trends in Interparliamentary Co-operation: Study 1.196
Kuta, Martin
Studie Andrease Maurera představuje dosavadní vývoj spolupráce národních parlamentů a Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, pojednává o současném stavu meziparlamentní spolupráce a hodnotí možnosti budoucí spolupráce národních parlamentů v rámci legislativního a institucionálního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou. Studie byla zveřejněna na výroční konferenci Evropského centra pro výzkum a dokumentaci parlamentů (ECPRD) konané ve dnech 9. - 11. října 2008 v Bruselu na půdě Evropského parlamentu. V teoretické rovině se zabývá hledáním optimální formy meziparlamentní spolupráce, coby nástroje pro odstranění demokratického deficitu a zprůhlednění rozhodovacích procedur Evropské unie.
Fulltext: PDF
|
|
|
Constitutional Provisions of Appointment of Government in the Czech Republic: Study 1.174
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi. V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož „Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.“ Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není „usnášeníschopná“. Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).
Fulltext: PDF
|
|
|
Direct Vote of the President in Constitutions of the EU Countries: Study 1.190
Syllová, Jindřiška ; Němec, Jan
Jedním z rizik přímé volby hlavy státu je nebezpečí zvolení excentrických kandidátů nebo outsiderů. K tomu může dojít zejména v zemích, kde existuje potenciál pro příznivou voličskou odezvu na populistický volební program. Riziko populismu zvyšuje i jednokolová volba. Naopak dvoukolová volba je výhodnější pro větší politické strany. Práce se dále zabývá ústavní úpravou systému přímé volby ve státech EU a některých státech Latinské Ameriky. Práce je příspěvkem k diskusi o přímých volbách prezidenta republiky v ČR.
Fulltext: PDF
|
|
|
Czech Republic and the System of Defence Against Ballistic Missiles (Constitutional Aspects): Study 3.061
Kavěna, Martin ; Syllová, Jindřiška
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.
Fulltext: PDF
|
|
|
Establishment of Anti-Missile Base (Constitutional Aspects): Study 3.072
Syllová, Jindřiška
Spolupráce České republiky s USA o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Tato práce má dva základní účely: Prvním účelem je analyzovat charakter jednotlivých úkonů tak, aby je bylo možno identifikovat s ústavněprávními pojmy a procedurami. Druhým pak zjistit, zda není některý z těchto úkonů z hlediska ústavněprávního zpochybnitelný – zda by některý z těchto úkonů nemohl být za určitých okolností Ústavním soudem zrušen.
Fulltext: PDF
|
|
| |
|
|
Direct Presidential Election, Competence of the President: Comparative Study 1.150
Kolář, Petr ; Pecháček, Štěpán ; Syllová, Jindřiška
The position and competence of the head of state plays decisive role in the constitutional system. In the republics, the position of the head of state is closely connected with the presidential electoral system Traditional classification of the forms of government is not sufficient enough, especially because of leaving out several important variables. Most of authors nowadays tend to classify forms of government into following models: parliamentary system, half-presidential, prime minister-presidential, presidential, presidential-parliamentary system. The paper surveys the position of president in France, Ireland, Finland, Poland, Portugal, Austria and Slovakia. The conclusions of this study may be summarized: a) there is no direct implication between direct presidential election and importance of president in the constitutional system of the country, b) it is necessary to distinguish between importance of the presidency in the constitutional system, as it results from the formal constitutional regulation on one side and the manner how the president is functioning in practice, mainly considering the presidential position in the party-political system on the other side. Whereas in the light of the formal constitution we could consider Finland and Portugal as the states with the strongest president, in reality we could unambiguously identify France as country with the strongest president. The weakest president is then, in both lights, in Ireland. c) The fact of outstanding personality of the first president elected in the direct elections may be the very important factor affecting the importance of presidential position. The example of such a personality which engraved the style of the presidential function for following periods was Antonio Salazar in Portugal or Lech Walesa in Poland. d) Another element affecting the presidential position within the constitutional and political system is the extent of his participation in political life. In some countries the president is taken as non-party man and independent arbiter (Ireland), in other countries, president is a leader of main political party regardless if it is a governing or opposition party (France). In Austria the directly elected president may be an active member of the political party while the federal chancellor is its chairman. e) Presidential legal and political responsibility determines the constitutional status. The direct election causes that constitutional authority of the president arises from other source than the Parliament and which creates conditions for political unaccountability of the president. Majority of constitutions of European countries define a certain grade of criminal immunity during presidential electoral term, appended by some form of impeachment. President may be charged by one of parliamentary chambers, the judgement is completed by one of the top judicial instances or by a special judicial body. Besides, in some countries (Poland, Portugal, Austria), there exists limited criminal responsibility of the president. In Austria and Slovakia the constitution contains political responsibility of the president. In Austria the president is accountable to the Federal Assembly, in Slovakia the constitution even enables the possibility to remove the president by the plebiscite.
Fulltext: PDF
|
|
|
Drafts dealing with Changes of the Electoral System into the Chamber of Deputies: Analysis and Alternative Approach: Study 1.191
Pecháček, Štěpán ; Němec, Jan
The paper starts from the analysis of the elections 2006 (Chamber of Deputies). The results gave birth the idea of electoral system change to strengthen the proportionality and to establish the bonus for the winning party. The idea has been included into the coalition agreement and into the program of government policy. The paper analyses effects of various modifications of the electoral system. The results of the survey proves that D´Hondt divider fulfills the best way the optimal rank of proportionality only in the case it is applied in the single electoral constituency (Czech Republic as a whole). This system also includes a certain natural bonus for the winner. The adoption of an artificial bonus for winner in other models of electoral system causes always smaller rank of proportionality.
Fulltext: PDF
|
|
| |
guest ::
RSS feed.