Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zhodnocení efektivity vnadišť pro lov prasete divokého (Sus scrofa)
Pavelka, Martin
Diplomová práce se zabývá pozorováním chování divokých prasat na vnadištích. Cílem bylo analýzou chování určit ze získaných údajů vhodné období k vnadění a čas pro lov, kdy by měla být dosažena největší efektivita vnadišť. Fotopasti byly rozmístěny na dvou lokalitách na území České republiky. První oblast výzkumu byla na Bruntálsku a druhá v okolí Velké Bíteše. Z nasbíraných údajů byla vypočítána a znázorněna aktivita na vnadištích během roku 2020 a byly procentuálně vyjádřeny časy příchodů divokých prasat na vnadiště. Výpočtem bylo určeno množství krmiva, které je jedno divoké prase schopné zkonzumovat za jednu hodinu na vnadišti. Na základě výsledků bylo navrženo zpřísnění nařízení pro množství krmiva na vnadištích v České republice.
Analýza nálezů uhynulých prasat divokých ve Zlínském kraji v době výskytu afrického moru prasat
Popelka, Tomáš
Tato bakalářská práce je zaměřena na prase divoké, problémy, které způsobuje a africký mor prasat. Tato práce se zabývá analýzou uhynulých nálezů prasat divokých (Sus scrofa) v období od června roku 2017 do října roku 2018 nalezených ve Zlínském kraji v době výskytu afrického moru prasat. Tyto nálezy byly statisticky zhodnoceny a zařazeny podle následujících charakteristik: lokality jejich nálezu, pohlaví a věku, hmotnosti, doby od úhynu jedince do doby jeho nálezu, vzdálenosti od nejbližšího vodního zdroje a typu prostředí. Většina pozitivně testovaných nálezů na africký mor prasat byla selata a lončáci. Nejvíce uhynulých divokých prasat bylo nalezeno do 1 týdne od okamžiku úhynu. Bylo zjištěno, že nejvíce pozitivně testovaných divokých prasat hyne ve smíšených lesích a na orné a zemědělské půdě.
Zjišťování škod zvěří na zemědělských plodinách pomocí bezpilotních prostředků
Nátrová, Tereza
Cílem této diplomové práce je zjištění škod zvěří na zemědělských plodinách pomocí bezpilotních prostředků zemědělského družstva Agroparkl spol. s.r.o. v obci Horní Skorošice. Předmětem literární rešerše je celkové zhodnocení vzniku a rozsahu škod způsobených volně žijící zvěří, především prasete divokého na porostu kukuřice. Práce obsahuje srovnání pozemního šetření a dálkového průzkumu Země při vyhodnocování škod na polních plodinách ale také možnosti opatření proti vzniku škody a vhodnost jejich použití. Stanovení poškozené plochy ale také metody oceňování škody nalezneme rovněž v přehledu literární rešerše. V praktické části je obsažena charakteristika území sledovaného pozemku, hospodaření v zemědělském podniku i jednotlivé agrotechnické zásahy pro daný pozemek. Podrobný popis použití bezpilotního prostředku pro snímkování a vytvoření map.
Zpřesnění odhadu věku prasete divokého (Sus scrofa) na základě vývoje chrupu
Uchytil, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá vývojem chrupu prasete divokého (Sus scrofa). Bylo provedeno pozorování chrupu na jedinci, u kterého byl známý datum narození. Pozorování probíhalo necelého půl roku. Dále byly získány lebky od jedinců o známém staří. Získané poznatky byly porovnány s doposud publikovanými pracemi na toto téma. Výsledkem je sestavení klíče k odhadu věku, ve kterém jsou zaznamenány nejdůležitější znaky ve vztahu ke stáří. Důležité je, aby myslivci, kteří s černou zvěří hospodaří, znali alespoň základní informace o vývoji chrupu černé zvěře.
Faktory ovlivňující intenzitu škod prasetem divokým (Sus scrofa) na kulturách lesních dřevin
Bártů, Jan
Škody prasetem divokým na nově obnovených plochách se v lesnické praxi stávají stále aktuálnějším problémem. Jedná se hlavně o škody vznikající vyrýváním nebo vytahováním sazenic na nově obnovených plochách a jejich dalším případným poškozováním, jako je například poškození nadzemní části nebo kořenového systému sazenice, ať už se jedná o jeho mechanické poškození nebo to, že kořenový systém vytažené sazenice zaschne a sazenice je tím nevratně poškozena. Tato práce se zabývá jednotlivými faktory, které mají vliv na samotný vznik škod a jejich intenzitu, a návrhy opatření pro minimalizaci škod prasaty na výsadbách lesních dřevin.
Vliv turistického zatížení lesního prostředí na prostorové chování zvěře
Nováková, Veronika
Vliv turistického zatížení bezesporu hraje velkou roli na prostorovém chování zvěře. Pro potvrzení této hypotézy byl realizován výzkum na dvou dvojicích ploch v okolí Brna, přičemž vždy jednou z dvojice ploch procházel singletrail. Výzkum proběhl ve dvou etapách v závislosti na turistické sezoně. Cílem terénního šetření byl sběr pobytových znaků srnce obecného (Capreolus capreolus L.) – loží a hrabů a dále buchtování prasete divokého (Sus scrofa L.), za účelem zjištění jejich denzity na zájmových územích. Literární přehled této práce se zabývá definováním singletrailu, popisem pobytových znaků zvěře, a to pernaté i srstnaté, dále také etologií zvěře srstnaté i pernaté. Blíže je rozebrána etologie zvěře srnčí a černé. Výsledky výzkumu byly zpracovány pomocí mapek, grafů a tabulek a dále byly vzájemně porovnávány. Z výsledků výzkumu vyplývá, že turistické zatížení lesního prostředí není jediným faktorem, který ovlivňuje prostorové chování zvěře. Navzdory vyššímu turistickému zatížení na lokalitě Ochoz zde byla větší denzita pobytových znaků, zatímco na méně zatížené lokalitě Mariánské údolí byla denzita pobytových znaků nižší.
Možnosti ochrany výsadeb dřevin proti škodám prasetem divokým
Macháčková, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou výsadeb proti škodám prasetem divokým. Cílem práce je zjistit, která z testovaných chemických látek je nejúčinnější jako ochrana proti škodám černou zvěří. Teoretická část se zabývá charakteristikou černé zvěře a vymezuje možné příčiny poškození sazenic. Výzkumná část představuje výzkum, jež byl realizován prostřednictvím aplikování chemických látek na sazenice. Ty byly ošetřeny 6 různými chemickými přípravky. Konkrétně se jednalo o Piperin, Forestol, Acetylex, Eugenol, Amigon a Hexamin. V závěru práce jsou zaznamenány a analyzovány výsledky výzkumu, které naznačují efektivnost jednotlivých typů chemické ochrany.
Animal Identification Based on Biometric Information
Jančeková, Lucia ; Sakin, Martin (oponent) ; Dyk, Tomáš (vedoucí práce)
This thesis deals with wild animal identification, specifically wild boar, through photographs of their snouts. It focuses on the identification of individual animal, by utilizing the ridges found on the upper part of the snout. Within this work, a solution is designed and implemented, for the extraction of this biometric information and its comparison with other templates already stored in the system. The solution is tested on photographs from the same wild boar, as well as 49 other individuals.
Monitoring kontaminace lovné zvěře xenobiotiky na bázi organohalogenovaných sloučenin
Doušová, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
K hodnocení kontaminace životního prostředí jsou využívány různé bioindikátory, a to živočišného nebo rostlinného původu. Pro monitoring xenobiotik na bázi organohalogenovaných látek byla vybraná lovná zvěř. Vzorky divokých prasat byly odebírány především na území středních Čech prostřednictvím pracovníků Okresního veterinárního zařízení. Sledované látky byly z matrice izolovány extrakcí pomocí petroletheru a následně přečištěny kolonovou chromatografií. Dočištění extraktu bylo provedeno kyselou hydrolýzou. Vlastní stanovení vybraných analytů bylo provedeno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Výsledky poskytly základní data pro hodnocení úrovně kontaminace divokých prasat organohalogenovanými polutanty.
Vliv návštěvnosti na aktivitu prasete divokého v příměstských lesích
Patáková, Aneta
Tato studie se věnovala zjištění vlivu návštěvnosti na aktivitu prasete divokého v příměstských lesích. K monitoringu divokých prasat bylo využito metody fotopastí umístěných ve dvou lokalitách s různou mírou intenzity návštěvnosti lidí. Analýzy získaných dat ukázaly, že lokalita situována blíže k městu byla divokými prasaty mnohem více využívaná než lokalita od města vzdálenější. Obecně vzato byla prasata nejvíce aktivní v měsíci říjnu. Denní aktivita v obou oblastech byla zjištěna výhradně v nočních hodinách s vrcholem před půlnocí v případě lokality blíže k městu a s vrcholem v brzkých ranních hodinách v lokalitě vzdálenější.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.