|
|
Dům krátké cesty
Šámalová, Daniela ; Glosová,, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Zadané území se nachází v Brně v městské části Židenice. Je omezeno ze západu železniční tratí Brno-Židenice, na východě ulicí Koperníkova, ze severu Lazaretní a konečně na jihu rušnou ulicí Bubeničkova, nedaleko se nachází konečná stanice Stará osada. Rozloha tohoto území je přibližně 45 480 m2, což je 4,55 ha. Z urbanistického pohledu se jedná o intenzivní zástavbu v samostatném městském bloku, který musí počítat s ochranným pásmem železnice. Celý blok je protkán několika pěšími ulicemi, které zajišťují lepší prostupnost územím a také dostupnost obchodního parteru. Objekty navazují na okolní zástavbu a respektují hustotu zástavby. Intenzivní městská struktura je považována za "město krátkých vzdáleností". Odkud pochází název projektu - dům krátké cesty. Vysoké hustota zástavby kombinuje velké množství různých funkcí na relativně malé zastavěné ploše. Při zachování kvalitního životního prostředí mohou lidé v intenzivní městské struktuře najít pracovní příležitosti, aniž by potřebovali dopravu. Pro dosažení koncepce kompaktního města je použit prostorový urbanismus. Tvar pozemku přímo ovlivnil princip návrhu spolu s urbanistickým kontextem stávajících bloků. V ochranném pásmu vznikají vodní nádrže a veliký park, v němž je dětské hřiště a hřiště pro fitness aktivity pro dospělé. Průchozí obchodní parter je zaplněn mnoha rozmanitými funkcemi, na jeho pochozí střeše vzniká poloveřejný prostor se světlíky a volně vnesenou zelení. Na pochozím parteru jsou samostatné bloky pro bydlení a občanskou vybavenost. Na severním a jižním kraji území se nacházejí služby, naproti tomu v centru bloku jsou umístěny jesle s mateřskou školou. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový monolitický skelet založený na bílé vaně, který má 1 podzemní podlaží a 5 nadzemních podlaží.
|
|
|
Návrh protierozních a protipovodňových opatření v k. ú. Palkovice
Ujházy, Adriana ; Uhrová,, Jana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem protierozních a protipovodňových opatření v katastrálním území Palkovice. Požadavek na zhotovení vzešel od obce Palkovice, kde je vzhledem k situování vesnice, podhůří Beskyd, velmi sklonitý terén. Navíc se zde vyskytují větší půdní celky bez jakéhokoli protierozního opatření, což vede k degradaci a snižování výnosů půdy. V úvodu práce jsou shrnuty požadované cíle, které mají být splněny. Poté se práce zabývá popisem a analýzou stávajícího stavu obce a následně jeho řešením. Řešení technických opatření je zakresleno v situaci a podrobněji zpracováno. Tyto výkresy jsou pak přiloženy jako příloha. V závěru je shrnut obsah práce, dosažené cíle a přínosy.
|
|
|
Simulace vlivu potenciálně vybudované vodní nádrže na odtok vody z vybraného povodí
HOŘEJŠÍ, Štěpán
Tato diplomová práce skládající se z rešeršní a z praktické části je zaměřena na jednu z důležitých funkcí vodních nádrží - retenci vody. Cílem diplomové práce je ve zvoleném povodí provést pomocí hydrologického modelu HEC-HMS simulaci vlivu vybudované vodní nádrže na odtok vody z povodí a tedy ukázat, jak jsou vodní nádrže schopny ovlivnit hydrogram při srážko-odtokových událostech. V rešeršní části práce jsou definovány vodní nádrže a jejich dělení. Následně jsou popsány, jak srážky a odtok, tak samotný srážko-odtokový proces. V závěru rešeršní části jsou popsány jednotlivé hydrologické modely, blíže je pak specifikován hydrologický model HEC-HMS. Praktická část se skládá z popisu povodí a popisu vybudované vodní nádrže. Dále následuje popis použité metody, včetně nutných výpočtů pro hydrologické modelování. Na závěr jsou uvedeny zjištěné výsledky a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Vliv vodních nádrží v povodí na odtokové charakteristiky při srážko-odtokových událostech
HOŘEJŠÍ, Štěpán
Tato bakalářské práce, psána jako literární rešerše, je zaměřena na jednu z důležitých funkcí vodních nádrží - retenci vody. Cíl bakalářské práce je ukázat, jak jsou vodní nádrže schopny ovlivnit odtok vody z povodí a tím tak ovlivnit hydrogram při srážko-odtokových událostech. První část bakalářské práce je zaměřena na celkové rozdělení vody a hydrologický cyklus. V další části jsou popsány vodní nádrže z různých úhlů pohledu včetně popisu jejich funkcí a různých rozdělení. Nechybí zde také jejich historie. Třetí část bakalářské práce je vyhrazena pro srážko-odtokové události. Dále jsou popsány faktory ovlivňující odtok vody z povodí, a také vliv vodních nádrží na vodní režim krajiny. Na závěr je uveden vliv vodních nádrží na velikost a tvar hydrogramu při srážko-odtokových událostech.
|
|
|
Hygienická kvalita ryb v 10 údolních nádržích ČR
ŠTEFAN, Daniel
Cílem práce bylo posoudit hygienickou kvalitu nejčastěji lovených a konzumovaných druhů ryb vyskytujících se v 10 údolních nádržích ČR z hlediska obsahu vybraných cizorodých látek (Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB) v jejich svalovině. Odlov ryb pro analýzy proběhl v letech 2019 - 2020. Samotné analýza byly provedena akreditovanou laboratoří Státního veterinárního ústavu Praha. Pro porovnání zatížení jednotlivých lokalit a srovnání s výsledky monitoringu provedeného v letech 2006 - 2010 byl jako referenční druh zvolen cejn velký (Abramis brama). Dále bylo v každé nádrži odloveno 5 nejčastěji lovených druhů ryb. Překročení platného hygienického limitu pro obsah rtuti bylo zjištěno v celkem 15 vzorcích z 6 lokalit (Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Skalka a Rozkoš). Nejvyšší koncentrace rtuti (2,948 mg.kg-1) byla naměřena ve směsném vzorku svaloviny bolena dravého (Leuciscus aspius) z údolní nádrže Skalka. Výsledky analýz svaloviny dalších druhů ryb z této nádrže potvrdily její přetrvávající silné zatížení rtutí. Hygienický limit pro obsah olova byl překročen ve směsném vzorku svaloviny kapra obecného (Cyprinus carpio) z údolní nádrže Hněvkovice v roce 2019. Vzhledem k atypičnosti zjištění byla analýza opakována v roce 2020, kdy se kontaminace svaloviny kapra z této lokality olovem nepotvrdila. Ostatní sledované polutanty byly ve všech vzorcích pod hranicí příslušných hygienických limitů. Statisticky významné změny kontaminace svaloviny cejnů rtutí ve srovnání s monitoringem z let 2006 - 2010 byly zjištěny v lokalitách Lipno, Kořensko, Těrlicko, Žermanice a Skalka, většinou však souvisely s odlišnou hmotností ryb použitých k analýzám. V některých lokalitách bylo zjištěno zvýšení obsahu PCB oproti předchozímu monitoringu, hodnoty se však stále pohybovaly hluboko pod hygienickým limitem. Na základě výsledků analýz byly také pro jednotlivé druhy ryb ze všech lokalit vypočteny dle toxikologických limitů maximální doporučené počty porcí (170 g) masa zkonzumovatelné za měsíc bez zdravotního rizika. Limitujícím polutantem byla ve všech vzorcích rtuť (respektive methylrtuť). Výsledky práce potvrdily, že hygienická kvalita ryb ve sledovaných rybářských revírech je velmi dobrá, určité riziko může představovat pouze častá konzumace dravých ryb větších velikostí. Výjimkou je údolní nádrž Skalka, z níž vzhledem ke silné kontaminaci rtutí nelze doporučit konzumaci ulovených ryb.
|
|
|
Návrh protierozních a protipovodňových opatření v k. ú. Palkovice
Ujházy, Adriana ; Uhrová,, Jana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem protierozních a protipovodňových opatření v katastrálním území Palkovice. Požadavek na zhotovení vzešel od obce Palkovice, kde je vzhledem k situování vesnice, podhůří Beskyd, velmi sklonitý terén. Navíc se zde vyskytují větší půdní celky bez jakéhokoli protierozního opatření, což vede k degradaci a snižování výnosů půdy. V úvodu práce jsou shrnuty požadované cíle, které mají být splněny. Poté se práce zabývá popisem a analýzou stávajícího stavu obce a následně jeho řešením. Řešení technických opatření je zakresleno v situaci a podrobněji zpracováno. Tyto výkresy jsou pak přiloženy jako příloha. V závěru je shrnut obsah práce, dosažené cíle a přínosy.
|
|
|
Makrofyta rybníků zemědělské krajiny vybrané části Novohradského podhůří
SOUKUP, Tomáš
Cílem terénní diplomové práce bylo určování a posouzení diverzity vodních a mokřadních druhů rostlin (makrofyt) v 46 sledovaných vodních nádržích v povodí řeky Vltavy a Malše. Vlastní botanický průzkum probíhal v podhůří Novohradských hor a zaobíral se druhovou identifikací vyšších rostlin ve vymezeném území vodních nádrží, pro které byla současně stanovena i listová pokryvnost dle Braun-Blanquetovy stupnice modifikace Westhoff & van der Makrel. Sběr druhových dat a definování listové plochy probíhalo vždy jen na úrovni vodního ekosystému s členěním na jednotlivé polygony (litorály) s charakteristickými stanovištními společenstvy. Získaná data se následně vizualizovala v mapách a tabulkách druhového zastoupení s přidělenou pokryvností. Z environmentálních ukazatelů se hodnotil obsah dodatkových živin v nádrži, velikost rybí obsádky, chov kachen, charakter a mocnost sedimentů, vodní stav, převažující zemědělské využití půdy v blízkém okolí, rozloha vodní plochy a hlavní spádové povodí dané oblasti. Zmíněné ukazatele (podmínky) se zaznamenávaly pro každou vodní nádrž a staly se podkladem pro další statistické hodnocení mokřadního ekosystému. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - rešeršního zpracování problematiky rybničního hospodaření s dopady na doprovodnou vodní vegetaci a statistického vyhodnocení identifikovaných údajů. Ze sumarizovaných statistických dat vzešla skutečnost zvýšené diverzity druhů v povodí řeky Vltavy u částečně letněných rybochovných nádrží. Mapování a sběr botanických vzorků proběhl ve vegetační sezóně 2015, v období od konce měsíce května do začátku měsíce srpna.
|
|
|
Vyhodnocení rekonstrukce a údržby nádrží v zemědělské krajině
ČÍŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou v oblasti vodních nádrží v zemědělské krajině. Zaměřuje se zejména na jejich historický vývoj, výstavbu, stavební prvky, údržbu, funkce a rekonstrukce. Práce dále obsahuje popis zájmového území, aktuální stav jednotlivých nádrží, zhodnocení hlavních problémů a vyhodnocení jejich řešení v oblasti povodí Těšínského potoka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.