Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Odstranění vybraných organických polutantů z vody s využitím pokročilých oxidačních procesů
Dalajková, Nikola ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení vybraných organických polutantů se zaměřením na náhradní sladidla v odpadní vodě z čistírny odpadních vod (ČOV) Modřice a následná degradace takto zjištěných koncentrací v modelové vodě pomocí pokročilých oxidačních procesů (AOP). Byla stanovována dvě sladidla (sukralóza, sacharin), která byla detekována v odpadní vodě. Syntetická náhradní sladidla nejsou v ČOV většinou dostatečně vyčištěna a tak pronikají do životního prostředí. Jako účinné procesy k odstranění organických látek, mezi které se řadí i náhradní sladidla, jsou považovány AOP procesy. Tyto procesy jsou založeny na reakcích vysoce reaktivního hydroxylového radikálu (OH·), který je produkován mnoha chemickými reakcemi. Nejčastěji se k jejich generaci používají ozon (O3) a peroxid vodíku (H2O2). Při samotném měření byly vzorky odpadní vody upraveny pomocí extrakce tuhou fází (SPE) a poté vyhodnoceny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Při sledování degradace vybraných sladidel bylo využito třech AOP metod: O3/UV, H2O2/UV a O3/H2O2. U každé z těchto metod byla zkoumána účinnost degradace sukralózy a sacharinu. Z vyhodnocených dat bylo zjištěno, že nejúčinnějším AOP procesem k odstranění náhradních sladidel z vody je metoda O3/H2O2.
Stanovení obsahu náhradních sladidel ve žvýkačkách
Profousová, Sylvie ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simultánním stanovením vybraných náhradních sladidel ve žvýkačkách metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s ELSD detekcí. Teoretická část se věnuje charakterizaci sacharidů a jejich vlivu na zdraví člověka, klasifikaci, charakterizaci vybraných náhradních sladidel a jejich využití. Dále je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sladidla stanovit. Experimentální část je zaměřena na výběr vhodné chromatografické kolony pro jednoduchou identifikaci sedmi sladidel (aspartam, acesulfam K, mannitol, maltitol, sukralóza a xylitol) a optimalizaci složení mobilní fáze. Bylo zjištěno, že není možné jednou univerzální metodou stanovit všechny náhradní sladidla, nicméně s využitím kolony Agilent Hi-Plex Ca (300 x 7,7 mm) a mobilní fáze acetonitril:voda v poměru 7:93 %v/v bylo možné stanovit koncentraci (maltitolu, mannitolu, sorbitolu, sukralózy a xylitolu). Při analýze jednotlivých sladidel muselo být použito různého ředění vzorku, případně muselo být mírně změněno složení mobilní fáze. Koncentrace náhradních sladidel ve žvýkačkách se pohybovala od 0,35 mg/g (sukralóza) do 508 mg/g (xylitol).
Stanovení obsahu náhradních sladidel ve žvýkačkách
Profousová, Sylvie ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simultánním stanovením vybraných náhradních sladidel ve žvýkačkách metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s ELSD detekcí. Teoretická část se věnuje charakterizaci sacharidů a jejich vlivu na zdraví člověka, klasifikaci, charakterizaci vybraných náhradních sladidel a jejich využití. Dále je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sladidla stanovit. Experimentální část je zaměřena na výběr vhodné chromatografické kolony pro jednoduchou identifikaci sedmi sladidel (aspartam, acesulfam K, mannitol, maltitol, sukralóza a xylitol) a optimalizaci složení mobilní fáze. Bylo zjištěno, že není možné jednou univerzální metodou stanovit všechny náhradní sladidla, nicméně s využitím kolony Agilent Hi-Plex Ca (300 x 7,7 mm) a mobilní fáze acetonitril:voda v poměru 7:93 %v/v bylo možné stanovit koncentraci (maltitolu, mannitolu, sorbitolu, sukralózy a xylitolu). Při analýze jednotlivých sladidel muselo být použito různého ředění vzorku, případně muselo být mírně změněno složení mobilní fáze. Koncentrace náhradních sladidel ve žvýkačkách se pohybovala od 0,35 mg/g (sukralóza) do 508 mg/g (xylitol).
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Odstranění vybraných organických polutantů z vody s využitím pokročilých oxidačních procesů
Dalajková, Nikola ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení vybraných organických polutantů se zaměřením na náhradní sladidla v odpadní vodě z čistírny odpadních vod (ČOV) Modřice a následná degradace takto zjištěných koncentrací v modelové vodě pomocí pokročilých oxidačních procesů (AOP). Byla stanovována dvě sladidla (sukralóza, sacharin), která byla detekována v odpadní vodě. Syntetická náhradní sladidla nejsou v ČOV většinou dostatečně vyčištěna a tak pronikají do životního prostředí. Jako účinné procesy k odstranění organických látek, mezi které se řadí i náhradní sladidla, jsou považovány AOP procesy. Tyto procesy jsou založeny na reakcích vysoce reaktivního hydroxylového radikálu (OH·), který je produkován mnoha chemickými reakcemi. Nejčastěji se k jejich generaci používají ozon (O3) a peroxid vodíku (H2O2). Při samotném měření byly vzorky odpadní vody upraveny pomocí extrakce tuhou fází (SPE) a poté vyhodnoceny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Při sledování degradace vybraných sladidel bylo využito třech AOP metod: O3/UV, H2O2/UV a O3/H2O2. U každé z těchto metod byla zkoumána účinnost degradace sukralózy a sacharinu. Z vyhodnocených dat bylo zjištěno, že nejúčinnějším AOP procesem k odstranění náhradních sladidel z vody je metoda O3/H2O2.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.