|
|
How Tax, Labor Market and Product Markets Reforms Influence Foreign Direct Investment
Tydlačková, Stanislava ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Serdarevič, Goran (oponent)
Tato práce zkoumá toky Přímých zahraničních investic (PZI) na úrovni výrobních odvětví s cílem zjistit zda faktory, které ovlivňují toky PZI do hostitelské země jsou odlišné pro jednotlivá odvětví a případně jak se liší. Druhou otázkou, kterou se tato práce zabývá je jakou roli při určování toků PZI hrají kvalitativní proměnné jako liberalizece trhu práci či produktového trhu nebo úroveň zdanění. Tyto otázky zkoumám na vzorku sedmi odvětví, Systémovou Obecnou momentovou metodou (GMM). Má analýza pokrývá obobí od roku 1994 do roku 2009. Výsledky analýzy naznačují, že toky PZI do jednotlivých odvětví jsou určovány odlšnými faktory. Zatímco pro zemědělství jsem ve svém vzorku vysvětlujících proměnných nenašla téměř žádnou významnou, pro služby jsem jich našla mnoho. Z kvalitativních veličin liberlizace trhu práce ovlivňuje Výrobní a těžební průmysl zatímco liberalizace pro- duktového trhu je důležitým faktorem pro dopravu a energetický průmysl. Zdanění se ukázalo být signifikantním faktorem pro výrobní odvětví. Klíčová slova PZI, Přímé zahraniční investice po odvětvích, metoda GMM, liberalizace trhu, trh práce, strukturální reformy, zdanění 5
|
|
|
Sociálně tržní hospodářství v SRN: současná podoba a další očekávání
Tomšejová, Andrea ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Po druhé světové válce byla situace Německa obtížná. Důsledky porážky byly citelné ve všech sférách. Přesto se německá ekonomika z této nelehké situace dostala a v průběhu dalších dvaceti let zažívala nebývalý hospodářský růst. Významný podíl na této obnově měli představitelé koncepce sociálně tržního hospodářství a zástupci ordoliberalismu Ludwig Erhard, Walter Aucken či Alexander Rustow. V první kapitole se zabývám charakteristikou a základními principy sociálně tržního hospodářství. Definuji základní historické milníky tohoto konceptu s ohledem na ekonomický vývoj. S postupnými vnitřními i vnějšími změnami, které nevyhnutelně působily na německou ekonomiku, se ukázaly slabiny nastaveného systému. Docházelo k strukturálním reformám, které určitým způsobem vedly ke změně původního konceptu sociálně tržního hospodářství a k nastavení nové podoby sociálně tržního hospodářství. Právě na tuto postupnou změnu je zaměřena 2. kapitola. Závěrečná kapitola pojednává o aktuální ekonomické situaci, která je ve velké míře ovlivněna narůstající globalizací a integrací v rámci EU. S tím souvisí také současná podoba sociálně tržního systému a z něj vyplývající jak pozitiva, tak negativa. Závěrečná část je věnována budoucímu vývoji a udržitelnosti konceptu sociálně tržního hospodářství.
|
|
|
Structural Reforms and Economic Growth: A Meta-Analysis
Babecký, Jan ; Havránek, Tomáš
V tomto článku zkoumáme vliv strukturálních reforem na ekonomický růst, přičemž se zaměřujeme na reformy v oblastech privatizace a finanční a obchodní liberalizace. Sbíráme odhady vlivu reforem z 60 odlišných empirických studií. Tyto studie se zabývají strukturálními reformami provedenými v 26 tranzitivních a post-tranzitivních zemích po celém světě. Naše výsledky naznačují, že typická reforma je značně nákladná v krátkém období, ale zároveň má silný pozitivní vliv na růst HDP. Obzvláště příznivými se ukázaly být reformy zaměřené na externí liberalizaci. Stejné výsledky dostáváme i po zohlednění chyb v metodologii některých studií a po korekci zkreslení, které může způsobovat publikační proces.
Plný text:  PDF
|
|
|
The implementation of budgetary policies in terms of European integration process
Grofčík, Lukáš ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat příčiny a následky nepříznivé rozpočtové situace v zemích Evropské Unie a objasnit možná řešení. Práce je rozdělena do čtyř základních částí. První kapitola pojednává o rozpočtové politice, vymezuje ji a definuje pojem fiskální nerovnováhy a její důsledky v podmínkách společné měnové politiky. Druhá kapitola rozebírá téma strukturálních reforem a koordinace hospodářských politik jako možná řešení nepříznivého stavu. Pro pochopení vnitřních vztahů zemí eurozóny, jejich odpovědnosti a práv, je třeba se seznámit s dokumentem nazvaným Pakt stability a růstu, který je rozebrán v třetí kapitole. Závěrečná kapitola se pokouší popsat vývoj veřejných financí v konkrétně vybraných zemích eurozóny, resp. EU, s následky a reakcemi, které jejich rozpočtové chování vyvolalo.
|
|
|
Brazílie: poltitcké, ekonomické a sociální aspekty
Weinertová, Veronika ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá ekonomickými, politickými a sociálními aspekty Brazílie. První kapitola charakterizuje Brazílii jako jedno z rozvojových center světové ekonomiky, a to s důrazem na její geografickou a demografickou situaci a na politický vývoj od období kolonizace až do počátku nového milénia. Předkládá podrobnou analýzu sociální problematiky. Druhá kapitola je primárně zaměřena na charakteristiku brazilské ekonomiky. Pozornost je věnována především strukturálním reformám uskutečněným v devadesátých letech minulého století a "Plánu Real". Další část kapitoly se pak zabývá popisem základního hospodářského profilu a finanční sféry země a nabízí zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2007. V závěru kapitoly je představen "Program pro akceleraci růstu". Závěrečná kapitola podrobněji rozebírá aktuální situaci brazilského zahraničního obchodu, charakteristiku investiční sféry země a nejperspektivnějších odvětví pro investice, avšak upozorňuje i na možná rizika pro investory. Ve svém závěru se tato kapitola snaží určit perspektivy dalšího vývoje brazilské ekonomiky a její budoucí role ve světové ekonomice.
|
|
|
ČR v procesu asociace k EU
Hobza, Alexandr ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Klosová, Anna (oponent) ; Plecitý, Jiří (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na problematiku koordinace strukturálních reforem v kontextu přičleňování ČR k EU. Zkoumá, zda proces koordinace reforem v EU, navržený pro ?staré? členské země je aktuální i pro ČR, jakožto ?novou? členskou zemi, která prošla procesem transformace z centrálně plánované na tržní ekonomiku. Práce vytváří všeobecný analytický rámec, který bere do úvahy nejen potenciál koordinace politik ovlivnit obsahovou stránku národních reformních strategií, ale také její potenciál vytvořit vhodné podmínky pro jejich implementaci. Uzavírá, že Lisabonská strategie koordinace reforem může přispět implementaci potřebných strukturálních reforem, ačkoliv je to podmíněno řadou faktorů.
|
host ::
RSS.