|
Krize českého sociálního státu, jeho reforma a dopad na měnící se kvalitu života lidí v důchodovém věku
Klán, Jan ; Duškov, Ivan (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Autor, který v práci zhodnocuje i své praktické zkušenosti levicového politika a první zkušenosti z provádění sociologických výzkumů, si vytkl za cíl prověřit 2 hypotézy: 1) že v podmínkách vývoje ke globálnímu kapitalismu není možná záchrana a plná revitalizace sociálního státu v jeho pojetí činitele, který nejen zmirňuje naléhavé sociální nerovnosti, ale celkově pozvedává společnost a kultivuje člověka, 2) že v procesu kapitalistické krize a krize sociálního státu patří senioři žijící z důchodu k nejohroženějším sociálním skupinám. Metodologicky se autor hlásí k modernímu marxismu a vymezuje se kriticky jak vůči stalinismu, tak vůči současné oficiální ideologii, zejména neoliberalismu. Autor odmítá i pokusy ztotožňovat marxismus a politiku KSČM s ideologií minulé vládnoucí třídy řídícího aparátu a chápat KSČM jako stranu zakukleně stalinistickou, antihumánní a nedemokratickou a v souladu s programem této strany, kterou reprezentuje v PS PČR se hlásí k socialismu jako dlouhodobému cíli společenské přeměny. Pokud jde o metody, vzhledem k jistému interdisciplinárnímu charakteru práce autor kombinuje speciální metody indukce a empirického výzkumu, charakteristické zejména pro sociologii, ekonomii a statistiku, s převážně teoreticko-logickou analýzou a syntézou filosofických věd. Jeho metoda je...
|
|
Jazykové prostředky sociální diferenciace postav v literárním překladu. Alfred Döblin: Berlin Alexanderplatz
Patočková, Veronika ; Winter, Astrid (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje poměrně málo prozkoumané problematice převodu jazykových prostředků sociální diferenciace literárních postav. Jazykový materiál pro zkoumání této oblasti translatologie poskytuje Döblinův román Berlin Alexanderplatz (1928) a jeho dva české překlady (1935 a 1968). Byla provedena analýza promluv dvou postav. První zastupuje nižší společenskou třídu a zlodějské prostředí. V její promluvě analýza prokázala množství prvků berlínského urbanolektu, užitého k její sociální charakterizaci. Druhá postava reprezentuje židovskou etnickou skupinu. Její přímá řeč obsahuje prvky literárního jidiš, signalizujícího její židovský původ. Následná analýza promluvy první postavy v českých překladech románu ukázala vhodné užití obecné češtiny jako náhrady berlínského urbanolektu v obou překladech. Analýza byla zasazena do kontextu dobových konvencí užívání nespisovných prvků v původní české i překladové literatuře. Obě překladatelky se těchto konvencí úspěšně držely. Při převodu literárního jidiš v přímé řeči druhé postavy byly v překladech zjištěny velké rozdíly. V prvním překladu nebyly prvky jidiš nijak nahrazeny. V druhém překladu bylo naopak vhodně využito prvků typických pro české židovské literární postavy, negativně však bylo zhodnoceno založení mluvy této postavy na bázi obecné...
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|