Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kristova oběť - paradigma života jako pravé bohoslužby
Sluková, Jana ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem práce je na základě studia biblických textů přiblížit Kristovu oběť jako příklad a vzor pro život křesťana. Práce je rozčleněna na kapitoly, z nichž první rozebírá, co je oběť, k čemu slouží, jaký může mít charakter a jak souvisí bohoslužba ve Starém i Novém zákoně s přinášením oběti. Druhá kapitola se zaměřuje na starozákonní oběti, vývoj obětních obřadů, nakládání s obětními dary a objasňuje význam obětí přinášených Bohu ve Starém zákoně. Třetí kapitola věnuje pozornost předobrazům Kristovy oběti ve Starém zákoně a čtvrtá se podrobně zabývá Ježíšovou obětí, která začíná již jeho vtělením a vrcholí smrtí na kříži. Pátá kapitola hledá v novozákonních listech a žalmech, jak lze konkrétně v každodenním životě Ježíše následovat. Kristus je vzorem a obrazem, podle nějž byl stvořen člověk. Přijal lidské tělo, aby lidem sloužil a aby jim na sobě ukázal, jak vypadá život zaměřený na uskutečnění dobra druhých. Křesťan je pozván Krista následovat a má šanci udělat to tím lépe, čím hlouběji smyslu jeho oběti porozumí. K tomu se práce snaží přispět.
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
Je etické zabít sebe sama?
KALIVODOVÁ, Kristina
Práce se zabývá tématem, zdali je etické zabít sebe sama. Jde přitom o zachycení rozličných situací, ve kterých je ve hře otázka života, jako jsou sebevražda, sebezabití, mučednictví a eutanazie. Práce je strukturována na reflexi jednotlivých fenoménů. Současně na problematiku sebevraždy nahlíží z pohledu sociální práce a popisuje pomoc jedinci se sebevražednými sklony.
Téma sebeobětování žen na příkladu divadelního scénáře Prolomit vlny
Jelínková, Jarmila ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Jarmila Jelínková - Téma sebeobětování žen na příkladu divadelního scénáře Prolomit vlny Abstrakt Diplomová práce se zabývá textem divadelní hry Prolomit Vlny autora Larse von Triera a autorky Vivian Nielsen se zaměřením na hlavní hrdinku Bess. Bessino chování, život, její vztah k manželovi Janovi, k církvi i její osobní vztah k Bohu je interpretován především skrze metodiku feministické teologie Isabel Carter Heyward. Příběh se odehrává v prostředí konzervativní křesťanské kongregace, která vyznává tradiční patriarchální společenské hodnoty a je přísně mocensky hierarchizovaná. Hlavní hrdinka Bess se rozhodne zachránit život svého manžela Jana sebeobětováním se Bohu, jež nakonec vede až k její smrti. Hlavním poselstvím hry je ježíšovská oběť čistého altruismu vedoucí až k fyzickému sebezničení, možná interpretace je též obraz oběti, která se projevuje jako mystická posedlost, či obraz manipulace skrze diskurs moci a její internalizace. Ve hře se často objevují společenské stereotypy chování, jedním z nich je například zneviditelňování žen na základě uplatňování patriarchální moci vyplývající z tzv. logiky stejného a jejího nereflektovaného přijetí. Text obsahuje také mnoho skrytých významů (symbolů) a je metaforickým obrazem křížové cesty hlavní hrdinky. Hra nabízí mnoho možných rovin čtení a je zajímavá...
Nábožensko-politické aspekty kultury mučednictví v Islámské republice Írán
Čech, Libor ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Hyánková, Tereza (oponent) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Prezentovaná disertační práce zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íránské společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické až revoluční. Práce zachycuje na jedné straně komplexní pohled na mechanismy a způsoby využívání karbalského paradigmatu - jako prostředku pro formulaci politicky (i jinak) motivovaných cílů - různými spektry mocenské struktury vládnoucího establishmentu i různorodými opozičními sociálními hnutími a na druhé straně reflektuje jeho apolitický rozměr asociovaný s duchovním prožitkem věřících, který vychází z tradiční lidové religiozity. Tyto aspekty politického a náboženského rozhraní kultury mučednictví jsou podrobně zkoumány a zasazovány do kontextu současné íránské sociokulturní reality. Práce se též snaží předložit pádné argumenty založené na premise, která kulturu mučednictví vytyčuje jako esenciální zdroj při konstruování identit a utvrzování solidarity mezi íránskými imámovskými šíc ity, a to na základě sdílené kolektivní paměti a kolektivního traumatu vycházejícího z potupných reminiscencí na události fatálního karbalského masakru, k němuž...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.