|
|
Synergetika a samoorganizace v ekonomice
Balúch, Pavel ; Matušková, Kateřina (oponent) ; Janíček, Přemysl (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu a výzkum synergie a samoorganizace v ekonomice. Motivací pro zpracování této diplomové práce bylo přistoupení České republiky a dalších devíti států do Evropské unie 1. května 2004. Primárním cílem bylo provézt analýzu problému a na modelovém příkladu za předpokladu „ceteris paribus“ potvrdit nebo vyvrátit myšlenku, zda má vstup do Evropské unie pozitivní synergický efekt pro nově přistupující státy. Dílčím problémem řešeným v diplomové práci je druhý význam synergie. Zde bylo analyzováno využití synergie v logistice a navrženy možnosti, ke zlepšení současného stavu.
|
|
|
Simulátor umělého života
Popek, Miloš ; Grulich, Lukáš (oponent) ; Martinek, David (vedoucí práce)
Oblast umělého života je velmi rozsáhlá. Tato práce je zaměřena na simulace s reaktivními agenty. Je popsán návrh simulátoru umělého života a jazyka pro definování chování agenta. Jsou popsány návrhy a výsledky provedených simulací.
|
|
|
Neuronové sítě a jejich aplikace
Chaloupka, David ; Rozman, Jaroslav (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cílem této práce je podat ucelený pohled na nejznámější typy umělých neuronových sítí a možnosti jejich aplikací. Popsány jsou dopředné sítě s algoritmem učení zpětného šíření chyby, Hopfieldovy sítě a samoorganizující se sítě (Kohonenovy mapy). Ve druhé části práce je provedena demonstrace typických aplikací popsaných sítí a jsou diskutovány faktory ovlivňující úspěšnost těchto sítí při řešení zvolených problémů.
|
|
|
Způsobilosti žáků primární školy řídit svůj čas
Tošnerová, Aneta ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je prokrastinace. Prokrastinací rozumíme "nelogické, ale zároveň záměrné odkládání plánované činnosti, jež je doprovázeno angažovaností v náhradních aktivitách." (Sliviaková 2010, s. 3). Od téměř neškodné situační, občasné prokrastinace je velmi blízko k prokrastinaci chorobné. Ta již poukazuje na nežádoucí stav, poruchu zdravého životního stylu a sebeřízení člověka. To je východiskem pro výzkumný problém práce, která šetří symptomy prokrastinace u žáků mladšího a středního školního věku. O prokrastinaci většinou uvažujeme ve vztahu k dospělým. My se ptáme, zda je relevantní uvažovat o prokrastinaci ve vztahu k dětem v primární škole. V teoretické části jsme tedy nejprve shromáždili a kompilovali dostupné poznatky o tématu z českých i zahraničních zdrojů, především abychom dobře vymezili předmět zkoumání (prokrastinaci) a porozuměli širšímu kontextu (time management, sebeřízení). Výzkumné šetření je založeno na polostrukturovaných rozhovorech s 6 rodiči a 30 žáky 1. - 5. ročníku. Nástrojem žákovského výzkumu byl autorský příběh, který jim umožňoval ztotožnit se vždy s určitým typem jednání. Výsledky přinesly hlubší vhled do problematiky, jaké povinnosti žáci vůbec mají, jaké používají strategie k řízení času, co odkládají a s jakými výmluvami. Na základě důkladné analýzy rozhovorů...
|
|
|
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
|
|
|
Celulární automaty
Amemori, Josef ; Barták, Roman (vedoucí práce) ; Mráz, František (oponent)
Celulární automat je jednoduchý matematický model, který je schopen vykazovat komplexní chování. Poprvé byl představen Von Neumannem, který se snažil s jeho pomocí zformalizovat sebe-reprodukci automatů. Mezi známé práce, které navázaly na Von Neumanna, patří práce od Hiroky Sayamy, který představil model schopný jednoduché evoluce. Tato bakalářská práce rozšiřuje schopnosti sebe-reprodukujících se automatů ze Sayamova modelu o interakce, které jsou inspirované interakcemi pozorovatelnými v přírodě. Konkrétně se práce zaměřuje na rozšíření kompetitivních možností jedinců. Snahou je obohatit Sayamův model za účelem pozorovat dynamičtější běh.
|
|
|
Study of the organization and dynamics of the membraneless cell compartments
Blažíková, Michaela
doktorské práce Název práce: Studium organizace a dynamiky bezmembránových buněčných kompartmentů Autor: Michaela Blažíková Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav UK Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Heřman, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav UK Abstrakt Eukaryotické buňky obsahují množství organel a specifických tělísek. Kromě organel ohraničených membránou jako je např. buněčné jádro, mitochondrie nebo Golgiho aparát, jsou v buňkách i strukturně a funkčně rozlišené bezmembránové struktury. Tato práce se zabývá samo- organizačními procesy, tj. procesy nevyžadujícími specifické interakce, bezmembránových struktur v jádře, cytoplazmě a plasmatické membráně savčích buněk a kvasinek. Konkrétně se jedná o výzkum formace jadérek a Cajalových tělísek v savčím buněčném jádře a processing bodies (P-bodies) v cytoplasmě savčích buněk. Byla též studována organizace MCC domén v plasmatické membráně kvasinek (Membrane compartment of Can1). Bylo ukázáno, že nespecifické interakce v důsledku molekulárního crowdingu mohou být jednou z hlavních hnacích sil formování a stabilizace těchto vysoce dynamických struktur.
|
|
|
Optical binding of polystyrene particles in tractor beam
Damková, Jana ; Chvátal, Lukáš ; Oulehla, Jindřich ; Ježek, Jan ; Brzobohatý, Oto ; Zemánek, Pavel
The motion of a particle illuminated by a laser beam is usually driven by the photon flow due\nto the radiation pressure and therefore for particle trapping, one has to employ gradient forces. But in a tractor beam, objects are illuminated by the uniform light intensity and even so they can be pulled against the beam propagation. There have been developed several techniques how to create such a tractor beam. In our case, the tractor beam is created by two identical Gaussian beams that interfere under the defined angle. It creates the\nstanding wave, where in the transversal plane the particle is trapped by means of the gradient\nforce, but in the total beam propagation direction, the particle manipulation is driven by the non-conservative force. It is remarkable that this force can for the specific combinations of\nparameters pull the micro-particle against the beam propagation. This kind of behavior is\nbecause of the particle scattering where the majority of the incident photons is scattered in the forward direction and, based on the principle of action and reaction, the transfer of\nmomentum leads to a backward movement of the object. The pushing and pulling force is\nsensitive to the polarization of the laser beam, its incident angle and the particle size so this\ntechnique can be used for example for sorting of objects of different sizes.
|
|
|
Celulární automaty
Amemori, Josef ; Barták, Roman (vedoucí práce) ; Mráz, František (oponent)
Celulární automat je jednoduchý matematický model, který je schopen vykazovat komplexní chování. Poprvé byl představen Von Neumannem, který se snažil s jeho pomocí zformalizovat sebe-reprodukci automatů. Mezi známé práce, které navázaly na Von Neumanna, patří práce od Hiroky Sayamy, který představil model schopný jednoduché evoluce. Tato bakalářská práce rozšiřuje schopnosti sebe-reprodukujících se automatů ze Sayamova modelu o interakce, které jsou inspirované interakcemi pozorovatelnými v přírodě. Konkrétně se práce zaměřuje na rozšíření kompetitivních možností jedinců. Snahou je obohatit Sayamův model za účelem pozorovat dynamičtější běh.
|
|
|
Study of the organization and dynamics of the membraneless cell compartments
Blažíková, Michaela
doktorské práce Název práce: Studium organizace a dynamiky bezmembránových buněčných kompartmentů Autor: Michaela Blažíková Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav UK Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Heřman, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav UK Abstrakt Eukaryotické buňky obsahují množství organel a specifických tělísek. Kromě organel ohraničených membránou jako je např. buněčné jádro, mitochondrie nebo Golgiho aparát, jsou v buňkách i strukturně a funkčně rozlišené bezmembránové struktury. Tato práce se zabývá samo- organizačními procesy, tj. procesy nevyžadujícími specifické interakce, bezmembránových struktur v jádře, cytoplazmě a plasmatické membráně savčích buněk a kvasinek. Konkrétně se jedná o výzkum formace jadérek a Cajalových tělísek v savčím buněčném jádře a processing bodies (P-bodies) v cytoplasmě savčích buněk. Byla též studována organizace MCC domén v plasmatické membráně kvasinek (Membrane compartment of Can1). Bylo ukázáno, že nespecifické interakce v důsledku molekulárního crowdingu mohou být jednou z hlavních hnacích sil formování a stabilizace těchto vysoce dynamických struktur.
|
host ::
RSS.