|
|
Vliv změny posturální stability na sílu respiračních svalů
Dařinová, Jitka ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu změny posturální stability na sílu respiračních svalů. Cílem práce bylo zjistit, zda se bude síla respiračních svalů měnit při zvýšených nárocích na posturální stabilitu a pokud ano, tak jakým způsobem. Teoretická část shrnuje poznatky o bránici v její posturálně - stabilizační funkci, o souvislostech mezi dýcháním a posturální kontrolou a o vlivu změny polohy těla na sílu respiračních svalů. V praktické části byly s využitím spirometru měřeny hodnoty maximálních ústních tlaků (PI max a PE max) u 21 zdravých jedinců ve věku od 20 do 26 let ve třech posturálních situacích - ve stoji, ve stoji na balanční ploše a ve stoji na balanční ploše s vyřazením kontroly zraku. V rámci celé skupiny nebyly v jednotlivých posturálních situacích u naměřených hodnot nalezeny statisticky významné rozdíly ( p ≥ 0,05). Byly pozorovány dva trendy ve změnách hodnot PI max a PE max. Při zvýšení nároků na posturální stabilitu vzrostla hodnota PI max u 29% jedinců a klesla u 71% jedinců. Hodnota PE max vzrostla u 33% jedinců a klesla u 67% jedinců. Tato práce je především fyziologickou studií, která by mohla přispět k odkrytí neurofyziologických mechanismů řízení postury ve vztahu k činnosti dýchacích svalů. Klíčová slova bránice, posturální stabilita, síla respiračních svalů,...
|
|
|
Sledování respiračních funkcí u pacientů po operaci hrudního koše dle Nusse
Svobodová, Jana ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Cíl: Cílem diplomové práce "Sledování respiračních funkcí u pacientů po operaci hrudního koše dle Nusse" bylo konfrontovat dosavadní poznatky o respiračních funkcích a síle respiračních svalů u pacientů s vrozenou deformitou hrudníku pectus excavatum, srovnat je s vlastními měřeními a zjistit jejich vývoj po operační korekci dle Nusse. Metodika: Do sledování byl zařazeno 15 pacientů (13 mužů, 3 ženy), u kterých bylo předoperačně provedeno spirometrické a bodypletysmografické vyšetření a stanovení okluzních ústních tlaků. Stejné vyšetření plicních funkcí bylo provedeno s odstupem 4-10 měsíců (průměr 7,1 měsíce) u všech pacientů, kontrolní stanovení okluzních tlaků je k dispozici u 13 z nich. Výsledky: Vstupně u pacientů v tomto souboru byly ve srovnání s náležitými hodnotami zvýšené reziduální plicní objemy (RV 142%, p=0,001; ITGV 116,2%, p=0,004; RV%TLC 133,8%, p=0,002; ITGV% 116,1%, p=0,001) na úkor statisticky nižší vitální kapacity plic (VC 81,9%, p=0,0004) a inspiračního rezervního objemu (IC 84,2%, p=0,0003), při nezměněné celkové plicní kapacitě (TLC 99,7%, p=0,877). Obstrukční parametry u těchto pacientů nebyly signifikantně změněny (FEV1 95,7%, p=0,534; PEF 92,1, p=0,20). Výrazně byla redukována síla respiračních svalů jak inspiračních (PImax 72,8%, p=0,011), tak zejména exspiračních (PEmax 57,2%,...
|
host ::
RSS.