|
|
Vzdálené monitorování vybraných subsystémů vozidla
Drahovský, Peter ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a realizací vestavěného systému a cloudové aplikace, umožňující vzdálené monitorování subsystémů vozidla skrze sběrnici CAN. Jsou zde popsány možné způsoby získávání informací o vozidle a postup dekódování zpráv zasílaných na interní sběrnici automobilu. Pro získávání dat z dekódovaných zpráv bylo vytvořeno zařízení na bázi ESP32, které je v pravidelných intervalech zasílá skrze bezdrátové sítě do cloudové aplikace. Cloudová aplikace poskytuje webové rozhraní uzpůsobené mobilnímu telefonu, ve kterém je možné zobrazovat získaná aktuální data i jejich historický vývoj.
|
|
|
Garážový řídicí systém se vzdáleným dohledem
Urban, Jakub ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Arm, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje garážovému řídicímu systému se vzdáleným dohledem. První část je teoretická, věnuje se automatizačním prvkům garáže. V další části se věnuji výběru vhodné platformy a způsoby programování. Následuje část, která se zabývá způsoby řízení garážových vrat. Závěrečná část je věnována vzdálenému dohledu.
|
|
|
Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji
Kolacia, Tomáš ; Kolář, Vladimír (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá monitorováním sítí VN a NN s přítomnou distribuovanou výrobou. Monitorováním je myšleno měření napětí a výkonových toků s následným přeposíláním příslušných dat do řídicího systému. První část práce popisuje distribuční soustavu a rozdílné vlastnosti síti různých napěťových hladin. Následující kapitola se věnuje důsledkům vysokého podílu obnovitelných zdrojů v distribučních sítích. Většinu nežádoucích vlivů lze částečně utlumit připojovacími podmínkami, které diktují technické požadavky na nové zdroje. Problémy s regulací napětí a přetoky výkonů ovšem připojovací podmínky ovlivnit nedokáží a vzniká tak požadavek na měření v těchto sítích. V rámci kapitoly jsou dále popsány možné přínosy monitorování. Čtvrtá kapitola je věnována proudovým a napěťovým měničům s popsáním výhod a nevýhod konkrétně použitelných typů. Zároveň je proveden výběr nejvhodnějších přístrojů. Důležité je zmínit, že samotné měniče jsou jen částí měřicího systému. Analogové signály z proudových a napěťových transformátorů je nutné převést na digitální signál, dále zpracovat a teprve poté je možno požadované veličiny přeposlat. Vlastnosti těchto navazujících zařízení jsou popsány v páté kapitole. Následující část práce definuje metodiku, podle které mají být volena místa osazovaná měřením. V poslední části práce je provedeno porovnání skutečně naměřených hodnot napětí a toků výkonů v pilotním projektu v síti 22 kV s hodnotami vypočítanými ve výpočetním programu pro ustálený chod sítí PAS DAISY Bizon.
|
|
|
Aplikace vzdáleného a pasivního monitorování řeči
Klimeš, Jiří ; Mikulec, Marek (oponent) ; Kováč, Daniel (vedoucí práce)
Poruchy motorické realizace řeči u pacientů s Parkinsonovou nemocí, souhrnně označované jako hypokinetická dysartrie, se vyskytují již v rané fázi této nemoci. Jazyk hraje významnou roli při klasifikaci řečníků na zdravé a ty s dysartrií. Autor v práci vysvětluje, jaké prvky řeči jsou nejčastěji postihovány. Dále popisuje, jak fungují mobilní aplikace na operačním systému Android a zda je možné jejich využití pro pasivní a vzdálené monitorování řeči. V práci je podrobně popsána problematika nahrávání telefonních hovorů a jakými způsoby je možné takové řešení realizovat. Následuje návrh takové aplikace a její částečná realizace.
|
|
|
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.
|
|
|
Vzdálené monitorování vybraných subsystémů vozidla
Drahovský, Peter ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a realizací vestavěného systému a cloudové aplikace, umožňující vzdálené monitorování subsystémů vozidla skrze sběrnici CAN. Jsou zde popsány možné způsoby získávání informací o vozidle a postup dekódování zpráv zasílaných na interní sběrnici automobilu. Pro získávání dat z dekódovaných zpráv bylo vytvořeno zařízení na bázi ESP32, které je v pravidelných intervalech zasílá skrze bezdrátové sítě do cloudové aplikace. Cloudová aplikace poskytuje webové rozhraní uzpůsobené mobilnímu telefonu, ve kterém je možné zobrazovat získaná aktuální data i jejich historický vývoj.
|
|
|
Garážový řídicí systém se vzdáleným dohledem
Urban, Jakub ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Arm, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje garážovému řídicímu systému se vzdáleným dohledem. První část je teoretická, věnuje se automatizačním prvkům garáže. V další části se věnuji výběru vhodné platformy a způsoby programování. Následuje část, která se zabývá způsoby řízení garážových vrat. Závěrečná část je věnována vzdálenému dohledu.
|
|
|
Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji
Kolacia, Tomáš ; Kolář, Vladimír (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá monitorováním sítí VN a NN s přítomnou distribuovanou výrobou. Monitorováním je myšleno měření napětí a výkonových toků s následným přeposíláním příslušných dat do řídicího systému. První část práce popisuje distribuční soustavu a rozdílné vlastnosti síti různých napěťových hladin. Následující kapitola se věnuje důsledkům vysokého podílu obnovitelných zdrojů v distribučních sítích. Většinu nežádoucích vlivů lze částečně utlumit připojovacími podmínkami, které diktují technické požadavky na nové zdroje. Problémy s regulací napětí a přetoky výkonů ovšem připojovací podmínky ovlivnit nedokáží a vzniká tak požadavek na měření v těchto sítích. V rámci kapitoly jsou dále popsány možné přínosy monitorování. Čtvrtá kapitola je věnována proudovým a napěťovým měničům s popsáním výhod a nevýhod konkrétně použitelných typů. Zároveň je proveden výběr nejvhodnějších přístrojů. Důležité je zmínit, že samotné měniče jsou jen částí měřicího systému. Analogové signály z proudových a napěťových transformátorů je nutné převést na digitální signál, dále zpracovat a teprve poté je možno požadované veličiny přeposlat. Vlastnosti těchto navazujících zařízení jsou popsány v páté kapitole. Následující část práce definuje metodiku, podle které mají být volena místa osazovaná měřením. V poslední části práce je provedeno porovnání skutečně naměřených hodnot napětí a toků výkonů v pilotním projektu v síti 22 kV s hodnotami vypočítanými ve výpočetním programu pro ustálený chod sítí PAS DAISY Bizon.
|
|
|
Nákladová analýza ambulantních a dálkových kontrol pacientů po výměně kardiostimulátoru z pohledu plátce zdravotní péče
Čurila, Karol ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pažitný, Peter (oponent)
Současné kardiostimulátory umožňují kontrolu jejich funkce i pomocí telemonitoringu. I tak je ale většina kontrol prováděna v ambulantním režimu. Není známo, jestli by byly dálkové kontroly nákladově efektivní u skupiny pacientů po výměně kardiostimulátoru pro vyčerpání zdroje. Byla provedena retrospektivní analýza záznamů ambulantních kontrol pacientů, kteří podstoupili výměnu přístroje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v letech 2002-2005. Celkem bylo vyhodnoceno 1407 záznamů z let 2002-2015. Jako první jsme prokázali, že velká většina plánovaných kontrol těchto pacientů (až 96%), není spojena se změnou programu kardiostimulátoru, a tak by bylo možné je provést i na dálku. Na základě získaných dat byl vytvořen farmakoekonomický model, porovnávající nákladovou efektivitu ambulantních a teoreticky provedených dálkových kontrol kardiostimulátorů. Použitím analýzy minimalizace nákladů bylo zjištěno, že dálkové kontroly kardiostimulátorů, by v hodnoceném souboru pacientů, nebyly spojeny s redukcí nákladů v porovnání s kontrolami ambulantními.
|
|
|
Sledování biologické aktivity včel
MACHART, Luboš
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sledování biologické aktivity včel. Její hlavní části je nalezení a prozkoumání stavu této oblasti a to pomocí dotazníkového průzkumu. Tento průzkum jsem aplikoval na dostatečný počet respondentů a podle jeho vyhodnocení optimalizoval a navrhnul vhodné řešení pro sledování objemu vyprodukovaného medu v úlech. Dotazník jsem koncipoval tak, aby bylo možné výsledné řešení co nejvíce přiblížit trhu a tak umožnit sledování úlů na dálku co největšímu počtu včelařů. Zařízení pro přenos dat jsem tedy vybíral podle jasně daných kritérií. Výsledný návrh by bylo možné po dalším propracování uvést do praxe a pokračovat ve výzkumu se zajímavými daty.
|
host ::
RSS.