| |
|
Děti předškolního věku se zrakovým postižením
AMBROŽOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje dětem se zrakovým postižením v předškolním věku. V teoretické části jsou představeny především ty nejčastější typy zrakových vad v dětském věku. Bakalářská práce se dále zabývá dopadem zrakového postižení na vývoj dítěte a podpůrným činnostem, které jsou specifické pro předškolní výchovu těchto dětí. Praktická část je tvořena zásobníkem činností vhodných pro celkový rozvoj dítěte se zrakovým postižením, který je doplněn o vlastní doporučení. Dále je v praktické části vyhotovena reflexe některých z činností, které byly prováděny s pěti konkrétními dětmi ve speciální mateřské škole.
|
|
Integrace dětí a žáků se zrakovým postižením do běžné základní školy
Rolníková, Michaela ; Počtová, Lenka (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou integrace zrakově postižených dětí a žáků do běžné základní školy. V první části práce jsou shromážděny všeobecné poznatky o zraku, zrakových vadách a vlivu zrakových vad na osobnost jedince. Další část je věnována možnostem výchovy a vzdělávání integrovaných dětí a žáků se zrakovým postižením v běžné základní škole. Nejobsáhlejší část této bakalářské práce je popis začlenění žáka se zrakovým postižením do hlavního proudu základního vzdělávání s důrazem na legislativní oporu a charakteristiku jednotlivých podmínek a činitelů tohoto procesu. K dokreslení procesu integrace jsou v závěrečné části přiloženy tři kazuistiky vybraných dětí a žáků se zrakovým postižením. Klíčová slova: zrakové postižení, jedinec se zrakovým postižením, zrakové vady, reedukace zraku, kompenzace zraku, rehabilitace, kompenzační a rehabilitační pomůcky pro zrakově postižené, optické pomůcky, neoptické pomůcky, elektronické pomůcky, integrace, vzdělávání, činitelé integrace, integrovaný žák, rodiče integrovaného žáka, škola, učitel, asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán, speciálně pedagogické centrum
|
|
Četnost skrytých zrakových vad u dětí předškolního věku jako handicap jejich zdárného vývoje a hra jako prostředek reedukace zraku v mateřské škole
Fidlerová, Dagmar ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce prezentuje úspěšný projekt zrakového screeningu předškolních dětí, realizovaný převážně na půdě pardubických mateřských škol. Kvantitativní neexperimentální výzkum četnosti zrakových vad u předškolních dětí v Pardubicích byl realizován deduktivní metodou a přinesl překvapivé a zároveň alarmující výsledky. Dokládá, že 7,8% předškolních dětí mělo skryté zrakové vady, neboť do doby zrakového screeningu nebyly tyto vady odhaleny praktickými pediatry při pravidelných preventivních prohlídkách a zůstávaly též bez povšimnutí rodičů. Minimálně 10% četnost zrakových vad u předškolních dětí pak poukazuje na nutnost zavedení reedukace zraku do běžných tříd pardubických mateřských škol. Pro speciálně pedagogickou podporu práce přináší ucelenou metodiku reedukace zraku. Zásobník 50 her a hravých činností s podrobně rozpracovanou metodikou pomůže učitelkám v běžných třídách mateřských škol při práci se zrakově znevýhodněnými dětmi.
|
|
Možnosti reedukace zraku u dětí předškolního věku s narušeným binokulárním viděním
DOSKOČILOVÁ, Renata
Bakalářská práce se zabývá možnostmi reedukace zraku u dětí předškolního věku s narušeným binokulárním viděním. Teoretická část této práce je vymezena třemi kapitolami. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, popisuje zrakové postižení a pojem zraková vada, dále kritéria posuzování zrakové vady, dělení zrakového postižení a charakterizuje binokulární vidění. Druhá kapitola se zabývá vývojem předškolního dítěte, specifiky vývoje dítěte se zrakovým postižením, legislativním rámcem vzdělávání dětí se zrakovým postižením v ČR, edukací a socializací dítěte. Třetí kapitola teoretické části obsahuje pojem reedukace, možnosti reedukace poruch binokulárního vidění z medicínského hlediska a možnosti speciálně pedagogické podpory u dětí s poruchami binokulárního vidění. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit pracovní listy za účelem reedukace zraku v podobě cvičení hravou formou pro děti předškolního věku s poruchou binokulárního vidění a následně je ověřit v praxi. Dále byly na základě rozhovoru s pedagožkami, z kterého vyplynul požadavek na vytvoření kvalitních, originálních, smysluplných a použitelných pracovních listů, vytvořeny požadované pracovní listy odlišné od stávajících pracovních listů, které jsou k dispozici ve třídách. Konečné ověření pracovních listů proběhlo ve stejné mateřské škole pro zrakově postižené, v které byly prováděny rozhovory. Výzkumným souborem bylo pět dětí, chlapců, ve věku čtyř a pěti let, s různými druhy a stupni poruch binokulárního vidění, které navštěvují Mateřskou školu pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Formou výzkumu byl zvolen kvalitativní přístup. První technikou sběru dat bylo pozorování dětí při ověřování pracovních listů. Druhou technikou bylo vedení polostandardizovaných rozhovorů s pedagožkami a ortoptickou sestrou, které se shodly v potřebě a smysluplnosti tvorby pracovních listů. A třetí technikou byla analýza dostupných dokumentů, složek s pracovními listy, evidenčních listů a lékařských zpráv, ve třídě mateřské školy pro zrakově postižené. Díky rozhovoru s ortoptickou sestrou byl v práci uveden komplexní popis ortoptických a pleoptických přístrojů a faktorů ovlivňujících motivaci dětí při pleoptických a ortoptických cvičeních obecně. Z rozhovoru s pedagožkami i ortoptickou sestrou je zřejmé, že zmíněné spolu úzce spolupracují při reedukaci zraku u dětí s narušeným binokulárním viděním. Obě strany nahlížejí na pracovní listy jako na smysluplnou, kreativní formu reedukace zraku, jejíž dostupnost není v takové formě dostačující a jež samozřejmě musí splňovat určitá kritéria, aby docházelo k nápravě binokulárního vidění správným způsobem. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že srozumitelnost zadání a jeho výklad je při práci se skupinou předškolních dětí zásadní. Pokud dítě vypracovává list předpokládaným postupem, dochází u něj k posilování oblasti vizuomotorické koordinace prostředkem vybarvování či vedením linií určitým směrem Dítě také musí zapojit oblast zrakového vnímání na diferenciaci figury a pozadí, aby mohlo v souvislosti se zadáním a obsahem pracovního listu dospět k požadovaným výsledkům. U úkolů na zrakové rozlišování dítě musí uvést do spojitosti vlastnosti objektů v konfrontaci se skutečností a odlišit pomocí zraku jiné a stejné objekty. Při zpracovávání jednoho z listů, si dítě nacvičí zrakovou analýzu a syntézu u objektu na pozadí, který je rozdělen liniemi v popředí. Zrakovou paměť, slovní zásobu a návaznost na reálné zkušenosti si dítě procvičí v pracovních listech, kde konfrontuje obrázky se skutečnými jevy, zvířaty a předměty. Dítě má také možnost procvičit si pohyb očí po řádku u úkolů v tabulkách nebo řadách.
|