|
|
Vliv biostimulantů na růst a obranné reakce rostlin
Vlčková, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Jako biostimulanty jsou označovány mikroorganismy či látky přírodního původu, které podporují růst a obranyschopnost rostlin vůči abiotickému i biotickému stresu. Mechanismus účinku biostimulantů je stále předmětem výzkumu. V této práci byly studovány dva biostimulanty: fermentované kopřivy (tzv. kopřivová jícha) a výluh z vermikompostu. Oba biostimulanty disponovaly rozpustnými proteiny o nižších relativních molekulových hmotnostech a peptidy, sacharidy, fenolickými látkami i aktivními proteolytickými enzymy a glykosidasami. Po aplikaci biostimulantů na rostliny kukuřice (Zea mays L.) se významně nezměnily růstové parametry, ale rostliny vykazovaly vyšší obsah proteinů, fenolických látek, antioxidační kapacitu i aktivitu některých isoforem peroxidas. Byl rovněž sledován vliv sucha na růst, metabolismus i antioxidační systém rostlin po aplikaci kopřivové jíchy a výluhu z vermikompostu. Rostliny kukuřice ošetřené biostimulanty a zároveň stresované suchem dokázaly udržet vyšší obsah vody, měly vyšší množství proteinů, fenolických látek a aktivitu glutathionreduktasy než neošetřené stresované kontrolní rostliny. Oba testované biostimulanty ovlivnily metabolismus rostlin kukuřice stresovaných suchem, přičemž pozitivní vliv se projevil více v pěstebním substrátu s nižším obsahem humusu. Klíčová slova:...
|
|
|
Změny metabolismu rostlin v důsledku fytoremediace léčiv
Polívková, Linda ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chmelík, Josef (oponent)
V důsledku lidské činnosti stoupá rychlost a množství, s jakými do životního prostředí vstupují nejrůznější polutanty. Mezi nimi mají důležitou roli léčiva a jejich metabolity, jejichž osud v přírodě zatím není zcela prozkoumán. Fytoremediace, jako alternativní metoda k tradičně zavedeným způsobům remediace odpadních vod a půd kontaminovaných polutanty, má stále vyšší potenciál stát se důležitým a ekologicky šetrným nástrojem pro obnovu a zachování životního prostředí. V této bakalářské práci byl sledován vliv léčiv buspironu, dextromethorfanu, ibuprofenu, kombinace dextromethorfanu a ibuprofenu, paroxetinu a sulpiridu na antioxidační systém kukuřice seté (Zea mays L., DKC 3969) kultivované in vitro v hydroponii za sterilních podmínek. V rostlinách kukuřice byla stanovena aktivita a izoenzymové složení peroxidas, které patří mezi klíčové složky antioxidačního systému. Množství celkových rozpustných proteinů v rostlinách bylo vlivem zmíněných léčiv ve většině případů sníženo. Naopak specifická aktivita celkových peroxidas, askorbátperoxidasy a guajakolperoxidasy byla ve většině případů zvýšena, a to nejvíce vlivem buspironu, sulpiridu a kombinace dextromethorfanu a ibuprofenu. Vliv daných farmak se projevil i změnami počtu a aktivit jednotlivých isoforem celkových volných peroxidas a...
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
|
|
Abiotické a biotické faktory ovlivňující klíčení rostlin
Berka, Miroslav
Klíčení semen a vývoj klíční rostliny je kritickou fází v životě rostlin. Tyto procesy jsou ovlivňovány spoustou vnitřních a vnějších faktorů, které mají vážný dopad na vitalitu a přežití rostlin. Biotické a abiotické faktory vedou k celé řadě změn nejen na vývojové, ale i molekulární úrovni. Složité molekulární mechanismy regulující tyto reakce nejsou ovšem zdaleka vyřešeny. Literární přehled shrnuje proces klíčení semen a nastiňuje úlohu vnějších podnětů na tento proces. Experimentální část popisuje vývoj metod pro monitorování klíčení, poskytuje nový pohled na roli peroxidu vodíku v klíčení a analyzuje efekt iontů kadmia, teploty, zasolení a sucha na proteom a metabolom klíčících obilek ječmene setého (Hordeum vulgare). Celkově bylo identifikováno více než 2000 proteinů a 800 metabolitů. Analýzy odhalily více než 95 potenciálních markerů abiotického stresu, včetně 63 proteinů a 36 metabolitů.
|
|
| |
host ::
RSS.