|
|
Předčasný odtok plodové vody
Guothová, Júlia ; Měchurová, Alena (vedoucí práce)
Předčasný odtok plodové vody je jednou z nejvýznamnějších příčin předčasného porodu. PROM komplikuje podle různých literárních zdrojů 5 až 15 % všech gravidit a je spojený s 18-20 % perinatální mortalitou. Nejčastější příčina vzniku je infekce tzv.GBS skupinou. Výskyt PROM v České republice je 3,7 %. Diagnostický standart představuje klinické vyšetření, průkaz pozitivity plodové vody a zobrazovací metody. V managementu terapie se řídíme gestačním týdnem gravidity. V případě pozitivní kolonizace genitálniho traktu GBS skupinou se profylakticky podává Penicilin.
|
|
|
Poruchy dýchání ve spánku u rizikových gravidit
Hudecová, Jana ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Souhrn Cílem této dizertační práce je poukázat na závažnost poruch dýchání ve spánku u rizikových gravidit, neboť tyto poruchy zvyšují incidence komplikací během těhotenství a při porodu a mají vysoký podíl na vzniku kardiovaskulárních potíží v pozdějším věku, ve skupině rizikových gravidních pacientek vedou poruchy dýchání ve spánku k vyšší morbiditě jak pacientek tak i novorozenců. V současné době přibývá rizikových faktorů v populaci gravidních žen. Rizikové faktory pro vznik OSAS, které jsou podrobně zkoumány v této dizertační práci u těhotných, jsou BMI, věk, pregestační a gestační hypertenze a diabetes mellitus. Teoretická část dizertační práce obsahuje poznatky o rizikových graviditách, z nichž nejzávažnější nosologickou jednotkou je preeklampsie. Z toho důvodu je největší pozornost v rámci rizikových gravidit zaměřena na incidenci, etiopatogenezi, diagnostiku a léčbu preeklampsie. Teoretická část dále obsahuje poznatky o poruchách dýchání ve spánku, ze kterých se práce podrobně věnuje OSAS a jeho zdravotním komplikacím. Ve speciální části dizertační práce je provedeno vyhodnocení výsledků souboru rizikových těhotných s přítomností OSAS a bez přítomného OSAS. Klíčová slova Preeklampsie, hypertenze, OSAS, gravidita, rizikové faktory
|
|
|
Využití imunologických markerů v managementu předčasného porodu
Korečko, Vladimír ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roztočil, Aleš (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Porovnání diagnostické spolehlivosti, přesnosti a bezpečnosti amniocentézy a vyšetření Interleukinu- 6 v plodové vodě při diagnostice nitroděložního zánětu u pacientek s předtermínovým předčasným odtokem plodové vody Typ studie: Prospektivní kohortová studie Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Prospektivně jsme vyšetřili pacientky s pPROM mezi 23. a 34. týdnem gravidity v letech 2014-2017. Všem byla provedená amniocentéza a stanovení hladiny IL-6 v plodové vodě, leukocytů a bakterií v plodové vodě i vyšetření mateřské krve na parametry zánětu. Výsledky byly porovnány s histologickým vyšetřením placenty po porodu na přítomnost chorioamniitidy. Na základě toho byla stanovena senzitivita, specificita, negativní a pozitivní prediktivní hodnota, falešná pozitivita i negativita a přesnost testu se zhodnocením statistické významnosti. Dále byla hodnocena proveditelnost a výskyt peroperačních komplikací, jakož i riziko sekundární infekce při pokračovaní gravidity sériovými amniocentézami v týdenních intervalech. Hodnotilo se i prodloužení gravidity v dnech při negativním výsledku. Výsledky: Bylo vyšetřeno 60 pacientek. U 23 z nich byla prokázána a u 37 z nich vyloučena histologická chorioamniitída. Nejlepší diagnostické...
|
|
|
Změny lipidového metabolismu v souvislosti s graviditou
Kokrdová, Zuzana ; Košťál, Milan (vedoucí práce) ; Měchurová, Alena (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Souhrn v češtině V odborné literatuře je stále více pozornosti věnováno vztahu mezi komplikacemi těhotenství (IUGR, preeklampsie, GDM, předčasný porod) a rizikem kardiovaskulárního onemocnění matky v jejím pozdějším životě. Fyziologické těhotenství je ve své druhé polovině provázeno zvýšením inzulínové rezistence, hyperlipidémií a vzestupem některých koagulačních faktorů, což bývá označováno jako přechodná exkurze do metabolického syndromu. U 3-4% těhotných žen je spojeno zvýšení IR s manifestací gestačního diabetu, který po ukončení těhotenství většinou mizí. Výskyt gestačního diabetu mellitu představuje riziko vývoje diabetu mellitu 2.typu v pozdějším životě ženy. Není dosud prokázáno, zda se podobné změny, jako změny v metabolizmu cukrů, netýkají i změn lipidového metabolizmu, kdy významná gestační hyperlipidémie může upozornit na možný vývoj hyperlipidémie v pozdějším věku. Tato práce popisuje změny plazmatických lipidů a lipoproteinů u čtyř skupin těhotných žen (u dvaceti šesti zdravých těhotných žen, u jedenácti žen s GDM, u deseti žen s DM 1. typu a u devíti žen s metabolickým syndromem) ve 12., 32. - 34. týdnu gravidity, půl roku a 2 roky po porodu. Výsledky jsou porovnávány s třiceti netěhotnými zdravými kontrolami odpovídajícího věku a BMI neužívající hormonální antikoncepci. Jako...
|
|
|
Možnosti užití dopplerovské flowmetrie v detekci diskordantního růstu dvojčat
Musilová, Ivana ; Rešlová, Taťána (vedoucí práce) ; Měchurová, Alena (oponent) ; Ľubušký, Marek (oponent)
Cíl studie: Zhodnotit efektivitu vybraných dopplerovských parametrů jako testu predikce diskordantního růstu (DR) a porovnat ji s efektivitou rutinně používaných ultrazvukových biometrických parametrů. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 63 dvojčetných gravidit s celkovým počtem 142 vyšetření. Byly studovány rozdíly mezi oběma plody v dopplerovských parametrech (arteria umbilicalis - AU, arteria cerebri media - ACM, cerebro-placentární poměr - CPR) a biometrických parametrech (biparietální průměr - BPD, obvod břicha - AC, délka femuru - FL, odhad fetální hmotnosti - EFW). Současně byla sledována i rezistence uterinních arterií. Za DR byl považován rozdíl porodních hmotností od 20% výše. Efektivita interfetálních rozdílů sledovaných parametrů byla zhodnocena pomocí ROC analýzy. Výsledky: Biometrie provedená do 3 týdnů před porodem byla pro predikci DR růstu přesnější než dopplerovská flowmetrie (AUC pro EFW 0.99; pro AU 0.56; pro CPR 0.71). Při vyšetření v rozmezí 3-6 týdnů před porodem byla efektivita biometrických a dopplerovských parametrů srovnatelná (AUC pro EFW 0.79; pro AU 0.81; pro CPR 0.81). S odstupem více jak 6 týdnů před porodem nebyla již biometrie efektivní, z dopplerovských parametrů predikoval DR jen CPR (AUC pro EFW 0.62; pro AU 0.56; pro CPR...
|
|
|
Předčasný odtok plodové vody
Pastoráková, Katarína ; Měchurová, Alena (vedoucí práce)
Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybrala předčasný odtok plodové vody, protože toto porodnické téma je neustálé aktuální pro výzkum a studie jak v oblasti rizikových faktorů, nových diagnostických metod, tak i nových terapeutických postupů . Predčasný odtok plodové vody je nutno mít na zřeteli v přůbehu trvaní celého těhotenství až do porodu v řádném termínu, protože se může objevit v jakékoliv jeho fázi. Bezprostředně tím dochází k ohrožení dalšího průběhu těhotenství, života plodu a matky. Přibližně ve 30 % je příčinou předčasného porodu a podílí se tak významně na perinatální a kojenecké morbiditě a mortalitě. Ve své práci jsem se proto rozhodla zkompletizovat momentálně platné a v klinické praxi využívané poznatky, vztahující se k dané problematice a to jednak z hlediska etiologie, rizikových faktorů, vhodných léčebných postupů, doplnit je o ty nejnovější a zároveň je porovnat s poznatky zahraničními, na základě studií týkajících se hlavne některých diagnostických a léčebných metod a jejich využití.
|
|
|
Předčasný odtok plodové vody
Diblíčková, Michaela ; Měchurová, Alena (vedoucí práce)
Předčasný odtok plodové vody je stále aktuálním porodnickým tématem.Je příčinou zhruba 30 % všech předčasných porodů a má tak významný podíl na perinatální morbiditě i mortalitě a tím tedy i na stavu budoucích generací.Je nutno s ním počítat v kterékoliv fázi gravidity. Nebudu zastírat, že výběr tohoto tématu diplomové práce má pro mne význam více než osobní, protože i já sama jsem byla tímto stavem v průběhu svého nitroděložního vývoje ohrožena.Proto jsem se rozhodla toto téma poněkud pečlivěji prostudovat a zkompletovat informace k tomuto tématu dostupné.
|
|
|
Předčasný odtok plodové vody
Guothová, Júlia ; Měchurová, Alena (vedoucí práce)
Předčasný odtok plodové vody je jednou z nejvýznamnějších příčin předčasného porodu. PROM komplikuje podle různých literárních zdrojů 5 až 15 % všech gravidit a je spojený s 18-20 % perinatální mortalitou. Nejčastější příčina vzniku je infekce tzv.GBS skupinou. Výskyt PROM v České republice je 3,7 %. Diagnostický standart představuje klinické vyšetření, průkaz pozitivity plodové vody a zobrazovací metody. V managementu terapie se řídíme gestačním týdnem gravidity. V případě pozitivní kolonizace genitálniho traktu GBS skupinou se profylakticky podává Penicilin.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.