|
|
Srozumitelnost lexikálních jednotek v ukázkách z čítanek pro žáky 2. stupně ZŠ
Pastýříková, Barbora ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou srozumitelnosti lexikálních jednotek v ukázkách z čítanek pro žáky 2. stupně základních škol. Práce je rozdělena na teoretickou část a na praktickou část. Teoretická část se zabývá lexikologií a jednotlivými pojmy, které se k této lingvistické disciplíně a předmětu zkoumání vztahují. Dále zahrnuje pojednání o uměleckém stylu, o dosavadním výzkumu, o pojetí výuky českého jazyka a o vztahu RVP k nauce o slovní zásobě. Praktická výzkumná část prezentuje a interpretuje data získaná z kvantitativního a kvalitativního výzkumu provedeného na dvou školách. Výzkum proběhl metodou dotazníkového šetření a z následných rozhovorů s žáky 6. a 9. tříd základních škol. Dotazníky obsahovaly zvýrazněné zkoumané lexémy ve vyexcerpovaných větách vybraných z čítanek určených pro příslušné třídy. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda žáci rozumí slovům uvedeným v dotazníku, zda je dokáží vysvětlit či je nahradit synonymem nebo zda si jejich význam dokáží vyvodit z kontextu věty. V práci jsme se zaměřili na slova, která se se objevují v umělecké literatuře a která jsme vyhodnotili jako obtížně vysvětlitelná s ohledem na předpokládanou úroveň informovanosti žáků druhého stupně základních škol. Na dotazník navazoval rozhovor s deseti žáky 6. třídy a s deseti žáky 9. třídy, který se...
|
|
|
Pasivní slovní zásoba u dětí předškolního věku
Kratochvíl, Jakub ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je otestovat pasivní slovní zásobu u dětí předškolního věku s dyslálií. Pasivní slovní zásoba je testována u dětí ve věkovém rozmezí čtyř až šesti let. K tomuto testování je použito PPVT-V (Peabody Picture Vocabulary Test) test, jenž je aplikován na české jazykové prostředí. Teoretická část práce se týká vývoje dětí předškolního věku, vývoje jejich řeči, narušené komunikační schopnosti, slovní zásoby a její diagnostiky. Výzkumná část se zaměřuje na testování pasivní slovní zásoby a statisticky kvantifikuje rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami a pohlavími a zjišťuje, zda má docházka v mateřské škole vliv na pasivní slovní zásobu. KLÍČOVÁ SLOVA pasivní slovní zásoba, narušená komunikační schopnost, vývoj řeči, předškolní věk
|
|
|
Komunikační kompetence u dětí s kochleárním implantátem
Humlová, Dominika ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Náplní této diplomové práce je teoretické uvedení do problematiky sluchového postižení, jeho klasifikace, možností diagnostiky a kompenzace. Blíže se práce zabývá kochleárním implantátem jakožto kompenzační pomůckou. Popisuje celý proces kochleární implantace od výběru kandidátů, přes operaci, nastavování řečového procesoru až po následnou rehabilitaci. Práce přibližuje také komunikační kompetenci a vývoj řeči u dětí intaktních i sluchově postižených. Po představení dostupných diagnostických nástrojů určených pro testování slovní zásoby, popisuje práce výzkumné šetření zjišťující úroveň slovníku u dětí s kochleárním implantátem, za použití konkrétního Testu pasivní a aktivní slovní zásoby a interpretuje získané výsledky. KLÍČOVÁ SLOVA: kochleární implantát, komunikační kompetence, pasivní slovní zásoba, aktivní slovní zásoba, dítě s kochleárním implantátem, Test pasivní a aktivní slovní zásoby
|
|
|
Logopedická intervence u dětí po kochleární implantaci v předškolním věku. Hodnocení pasivní slovní zásoby a porozumění řeči u dětí s kochleárním implantátem před zahájením školní docházky
Salačová, Martina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kochleárních implantací. Práce je zaměřena na děti v předškolním věku, v posledním roce před vstupem do základní školy. Práce nás seznamuje se všemi náležitostmi, které kochleární implantaci předcházejí, doprovázejí a následují. V práci jsme především zjišťovali možnosti dětí s kochleárním implantátem, zda v komunikačních kompetencích dosáhnou přibližně stejné úrovně jako děti intaktní stejného věku, a to konkrétně v rozvoji pasivní slovní zásoby a ve schopnosti porozumění řeči. Zvolili jsme test Diagnostika jazykového vývoje autorů Gabriela Seidlová Málková a Filip Smolík. Výsledky testů dětí s kochleárním implantátem jsme porovnávali s výsledky testů intaktních dětí stejného věku. Dále jsme z analýzy odborné literatury a rozhovorů s učiteli zjišťovali, které konkrétní faktory mají zásadní vliv na průběh terapie dětí po kochleární implantaci a ovlivňují ji natolik, aby se děti s kochleárním implantátem v komunikačních kompetencích přiblížily úrovni intaktních dětí. Tyto faktory byly sledovány v případových studiích dvou dívek s kochleárním implantátem. KLÍČOVÁ SLOVA: kochleární implantát, pasivní slovní zásoba, porozumění řeči, předškolní věk, logopedická intervence
|
host ::
RSS.