|
|
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...
|
|
|
Nejlepší zájem dítěte (zejména ve spojení s předběžným opatřením)
Brejša, Jakub ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Nejlepší zájem dítěte zejména ve spojení s předběžným opatřením Abstrakt Práce se zabývá otázkami nezletilých dětí, které musí pro svůj věk, nezralost, závislost na rodičích apod. požívat zvýšené právní ochrany. Z tohoto důvodu se téma zaměřuje na problematiku principu nejlepšího zájmu dítěte. Tato problematika nezletilých dětí je vysvětlena nejen z hlediska ústavního pořádku a právní úpravy v občanském zákoníku, ale i z hlediska procesního práva občanského, zákona o zvláštních řízeních soudních a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zaměřuje zejména na institut předběžných opatření, jejichž účelem je poskytnout ohroženému dítěti ochranu v případech, kdy z různých důvodů nelze vyčkat až na vydání meritorního rozhodnutí ve věci samé, resp. je zřejmé, že vyčkávat na meritorní rozhodnutí soudu by bylo v rozporu se zájmem dítěte, které se ocitlo z nějakého důvodu v nouzi a jeho nejlepší zájem je tak ohrožen. Zkoumaná otázka se především zaměřuje na otázku nejlepšího zájmu dítěte, kdy je vysvětlena a zkoumána v souvislosti nejlepšího zájmu dítěte s předběžným opatřením. Předběžným opatřením má být poskytnuta neprodlená ochrana potřebnému dítěti, slabšímu článku rodinněprávních poměrů, a práce zjišťuje, zda tomu tak skutečně je, zda česká právní úprava je z tohoto hlediska dostačující - adekvátní....
|
|
|
Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu
Vanýsková, Zuzana ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Tématem práce "Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu" je specifický komplex práv zaručený dítěti ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, zejména Úmluvou o právech dítěte. Dítě je jako specifický subjekt práv pojímáno až v posledních dekádách, kdy se Ústavní soud vymezuje proti pojetí dítěte jako objektu rozhodování jiných a přiznává mu postavení subjektu a účastníka řízení. Participační práva jsou důležitým souborem práv dítěte a lze je shrnout jako právo být informován o věci, právo se k věci vyjádřit, právo na sdělení informace o rozhodnutí věci. Cílem předkládané práce je představit participační práva dítěte z pohledu ústavního práva, zaměřit se vývoj judikatury Ústavního soudu a následně ji komparovat s dostupnou českou i zahraniční literaturou. Práce se ve své první části zabývá teoretickým vymezením vývoje postavení dítěte od devatenáctého století do současnosti, Úmluvou o právech dítěte a jejími principy, dále pak obecně participačními právy v mezinárodním i vnitrostátním právu. Práce se dále zaměřuje na specifika účasti dítěte v řízení před soudem, lidskou důstojnost dítěte a také dítě jako aktivní subjekt práv. Ve druhé části se práce věnuje článku 12 Úmluvy o právech dítěte se zaměřením na jednotlivé složky uvedeného článku, tedy schopnost dítěte...
|
|
|
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Müllerová, Michelle ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu Tato práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy postavení dítěte v České republice a v Anglii. Účelem je v obecné rovině pojednat o právech dítěte se zvláštním důrazem na jeho participační práva a zhodnotit, jak jsou tato práva v praxi obou států respektována. Zaměřuji se jak na shodné prvky obou právních úprav, tak i na jejich odlišnosti, přičemž hodnotím jejich klady i zápory. Práce je členěna na čtyři kapitoly a několik podkapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy "dítě" a "nejlepší zájem dítěte" v mezinárodním kontextu, a tak jak jsou chápány v rámci českého a anglického práva. Zásadu nejlepšího zájmu dítěte zkoumám nejprve z pohledu Výboru pro práva dítěte, který pravidelně vydává Všeobecné komentáře zabývající se výkladem Úmluvy o právech dítěte a následně z pohledu právních úprav srovnávaných států. V druhé kapitole pojednávám obecně o právech dítěte, tak jak se vyvíjela především od počátku 20. století. Zmiňuji nejdůležitější mezinárodní dokumenty jako je Ženevská deklarace z roku 1924, Deklarace práv dítěte z roku 1959, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pak o hospodářských, sociálních a kulturních právech, oba z roku 1966 a především Úmluva o právech dítěte z roku 1989. Následně se věnuji...
|
|
|
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...
|
host ::
RSS.