Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...
Právní postavení dítěte se zřetelem k participačnímu právu (srovnávací studie)
Javoreková, Alexandra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se věnuje problematice právního postavení dítěte a jeho participačních práv. Práce je koncipována jako srovnávací studie a zaměřuje se na komparaci právní úpravy participačních práv dítěte v Ruské federaci a České republice. Cílem práce je najít jednak shodné prvky v právní úpravě postavení dítěte a jeho participačních práv výše uvedených států, jednak prvky odlišné, a zhodnotit je. Přijetím Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 došlo k posunu v oblasti právního postavení dítěte. Jednotlivé státy postupně začlenily do svých právních řádů ustanovení, na jejichž základě není dítě jen nositelem práv, ale i aktivním subjektem, který je schopen za splnění zákonných předpokladů tato práva i vykonávat. Důležitým aspektem, na který se práce rovněž zaměřuje, je posouzení, zdali jsou participační práva dětí v praxi skutečně uplatňována nebo jsou dodnes spíše jen teoretickou konstrukcí. Práce je rozdělena do úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly, a závěru. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které jsou klíčové ve vztahu k postavení dítěte a jeho participačním právům. Na prvním místě je vymezen pojem "dítě", a to postupně z hlediska práva mezinárodního, práva českého a práva ruského. Poté je definován koncept tzv. nejlepšího zájmu dítěte, jako jednoho z...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.