|
Rozvoj reflexivní schopnosti dítěte (přehledová studie)
Vokatá, Dana Amelie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
v českém jazyce V předložené práci se zabývám Fonagyho (Fonagy, 2006; Fonagy a Target, 2001; Fonagy a Target, 2002; Fonagy aj., 2008; atd.) metakognitivním konceptem reflexivní schopnosti (Mentalisierung), který je úzce spojen s teorií kvality raných vztahů (Bindungstheorie), s psychoanalýzou a s vývojovou psychologií. Rozhodující vliv pro rozvoj reflexivní schopnosti mají rané vztahy dítěte. V této práci představím několik autorů, zabývajících se touto problematikou v čele s J. Bowlbym, zakladatelem teorie kvality raných vztahů. Cílem této práce je nastínit souvislosti, resp. důležité, v literatuře empiricky prověřené faktory, které ovlivňují vývoj reflexivní schopnosti dítěte - zejména faktory vnějšího prostředí (rodiče, opatrovníci, peers) s vývojovými předpoklady dítěte.
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub
Název: Konstrukce identity a intencionality delikventů Autor: Mgr. Jakub Onder, Ph.D. Katedra: Katedra psychologie PedF UK Školitel: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Abstrakt: Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociál- ním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, ko- lik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologic- kých opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, ja- kým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozbo- ru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hle- diska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti !
|
|
Konstrukce identity a intencionality u dospívajících delikventů a jejich implikace pro terapii
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Polišenská, Veronika Anna (oponent)
Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociálním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, kolik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologických opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, jakým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozboru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hlediska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
Rozvoj reflexivní schopnosti dítěte (přehledová studie)
Vokatá, Dana Amelie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
v českém jazyce V předložené práci se zabývám Fonagyho (Fonagy, 2006; Fonagy a Target, 2001; Fonagy a Target, 2002; Fonagy aj., 2008; atd.) metakognitivním konceptem reflexivní schopnosti (Mentalisierung), který je úzce spojen s teorií kvality raných vztahů (Bindungstheorie), s psychoanalýzou a s vývojovou psychologií. Rozhodující vliv pro rozvoj reflexivní schopnosti mají rané vztahy dítěte. V této práci představím několik autorů, zabývajících se touto problematikou v čele s J. Bowlbym, zakladatelem teorie kvality raných vztahů. Cílem této práce je nastínit souvislosti, resp. důležité, v literatuře empiricky prověřené faktory, které ovlivňují vývoj reflexivní schopnosti dítěte - zejména faktory vnějšího prostředí (rodiče, opatrovníci, peers) s vývojovými předpoklady dítěte.
|