|
|
Vliv délky a způsobu transportu jiker na jejich líhnivost u hlavatky obecné (Hucho hucho)
BERÁNEK, Lukáš
Byla testována úspěšnost transportu neoplozených a oplozených uměle vytřených jiker hlavatky obecné z faremního chovu v délce až 5 dnů. Směs jiker od 8 jikernaček byla rozdělena na dvě části. První část byla na místě (1 h po provedeném výtěru) osemeněna uměle vytřeným spermatem (směs od několika mlíčáků) a po promytí oplozených jiker vodou, vložena do vody v plastové uzavíratelné nádobě. Druhá část jiker, spolu s ovariální tekutinou, nebyla osemeněna spermatem a umístěna do další identické nádoby. Obě nádoby byly po dobu následujících 5 dnů, včetně transportu z místa umělého výtěru do místa inkubace uloženy v termoizolačním boxu. Směs odebraného spermatu od 5 mlíčáků byla přechovávána v injekčních stříkačkách, uložených v samostatném izotermickém boxu při teplotě +4 °C. Oba termoizolační boxy byly po dobu 5 dnů umístěny v zavazadlovém prostoru osobního automobilu. U jiker transportovaných ve vodě byla voda dvakrát denně vyměňována. V průběhu prvního dne byly jak jikry, tak sperma, transportovány z místa umělého výtěru na vzdálenost 350 km, do místa inkubace. V následujících dnech bylo s automobilem 3x denně vždy mininimálně 0,5 h popojížděno, s cílem simulovat otřesy vznikající v průběhu transportu. Teplota prostředí u jiker v průběhu transportu byla udržována na 10°C. V jednodenních intervalech od umělého výtěru byly odebírány vzorky, jak oplozených, tak neoplozených jiker. Po jejich napočítání a oplození jiker přivezeným spermatem následovalo jejich promytí a nasazení do malých inkubačních misek se samostatnými přítoky vody a perforací umožňující odtok vody a zabraňující úniku následně vykulených embryí. Nasazováno bylo vždy 30 jiker, ve všech variantách ve 3 opakováních. Inkubační misky byly vloženy na dno mělkého průtočného žlabu napájeného vodou z recirkulačního systému s chovem studenomilných ryb. Průměrná teplota vody v průběhu inkubace byla 12,8 °C. V průběhu inkubace byla sledována mortalita jiker, odstraňovány bílé neoplozené či odumřelé jikry a zaznamenáván líhnutí embryí. U první varianty, po výtěru oplozených jiker transportovaných ve vodě jeden, dva, resp. tři dny, bylo dosaženo líhnivosti 32,2 ? 21,1 %, 27,8 ? 10,3 %, resp. 33,3 ? 32,1 %. Po simulovaném transportu v délce čtyři a pět dnů došlo ke snížení výše líhnivosti na 21,1 ? 1,57 %, resp. 15,6 ? 8,3 %. Rozdíly mezi všemi výše uvedenými parametry nejsou statisticky průkazné. U druhé varianty, neoplozených jiker transportovaných v ovariální tekutině, bylo při délce transportu jeden den dosaženo srovnatelné výše líhnivosti (34,4 ? 11 %), jako u oplozených jiker transportovaných ve vodě po dobu jeden až tři dny. Jikry transportované v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po delší dobu (dva a tři dny) vykázaly statisticky významné snížení líhnivosti na 7,8 ? 8,8 %, resp. 2,2 ? 1,6 %. U jiker transportovaných v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po dobu čtyři a pět dnů byla zjištěna 100% mortalita. Nebyly zjištěny rozdíly při různém způsobu či délce transportu jiker na délku inkubační doby. Experiment prokázal reálnost použití transportu oplozených jiker ve vodě po dobu několika dnů, za výhodnější lze označit transport oplozených jiker ve vodním prostředí.
|
|
|
Vliv podmínek inkubace na parametry užitkovosti brojlerových kuřat
Opavská, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zvýšené teploty během prvních 36 hodin inkubace na embryonální vývoj, líhnivost, kvalitu jednodenních kuřat a následně na jejich růst. Kuřata kontrolní skupiny byla líhnuta při standartní teplotě 100,8 °F a pokusná skupina měla prvních 36 hodin inkubace zvýšenou teplotu 102,5 °F. Růstový pokus byl proveden u 423 ks kohoutků hybridní kombinace Ross 308 v období od vylíhnutí do 31. dne věku. V líhnivosti z oplozených vajec, která byla u kontrolní skupiny 92,2 % a u pokusné skupiny 90,4 % nebyl zjištěn významný rozdíl. Nicméně střední embryonální mortalita dosahovala u kontrolní skupiny 1,76 % a pozdní mortalita 2,47 %, zatímco u pokusné skupiny dosahovala střední mortalita 0,71 % a pozdní 4,17 %, tyto rozdíly byly statisticky průkazné (P<0,05). Rozdíl v průměrné hmotnosti žloutkových váčků, v podílu žloutkových váčků z živé hmotnosti a v aktivitě T3 (hormonu štítné žlázy trijodtyroninu), která dosahovala u jednodenních kuřat kontrolní skupiny 1,38 nmol/l a u pokusné skupiny 1,35 nmol/l nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Jednodenní kuřata kontrolní skupiny měla statisticky průkazně (P<0,05) vyšší hmotnost než skupina pokusná. Nicméně v 10. a 17. dni věku nebyl mezi skupinami zjištěn statisticky průkazný (P>0,05) rozdíl. Ve 24. a 31. dni věku byla průměrná hmotnost kuřat kontrolní skupiny opět statisticky průkazně (P<0,05) vyšší než hmotnost pokusné skupiny. Statisticky průkazný (P>0,05) rozdíl nebyl zjištěn ani v konverzi krmiva. Na základě výsledků měla zvýšená inkubační teplota (102,5 °F) negativní vliv na růst brojlerových kuřat.
|
|
| |
|
|
Základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologie
PITZMOS, Jiří
Bakalářská práce se zabývá základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologií. Cílem této práce je zjistit ekonomickou náročnost uzavřeného intenzivního chovu středního plemene holuba a vyhodnotit faktory ovlivňující rentabilitu. Součástí zkoumání je chovatelský pokus, ve kterém jsou sledovány užitkové a produkční parametry jako je četnost hnízdění, líhnivost, denní přírůstky holoubat, výtěžnost ve vztahu k příjmu potravy a etologické sledování.
|
|
|
Vliv teploty na oplozenost a líhnivost po krátkodobém skladování neoplozených jiker sumce velkého (Silurus glanis)
PŘIBYL, Tadeáš
V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem 6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem). Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 % až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak 0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C).
|
|
|
Role mikroorganismů v evoluci reprodukčních strategií ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Mikroorganismy jsou všudypřítomné, nalézají se v hnízdech, na těle ptáků nebo se do hnízda dostávají společně s hnízdním materiálem. Vejce nakladená do hnízd tak mohou být mikroorganismy kolonizovány na povrchu skořápky nebo mohou za určitých podmínek pronikat do vnitřních struktur vejce. Tato mikrobiální infekce uvnitř vejce může ovlivňovat především jeho líhnivost, způsobovat mortalitu embrya nebo následně ovlivnit fenotyp mláděte. Nicméně, pravděpodobnost bakteriálního zatížení na skořápce či infekce vnitřních struktur vejce závisí také na podmínkách prostředí, typu hnízda, inkubačním chování a použitém hnízdním materiálu. Mimo to, některé modifikace v reprodukčních strategiích ptáků vedou k výraznému potlačení negativního vlivu mikrobiální infekce a následnému zlepšení reprodukčního úspěchu ptáků. Mezi tyto obranné mechanismy patří především inkubace, mechanické a chemické bariéry samotného vejce, pigmentace vejce nebo zabudování zelených rostlin a peří do hnízdní výstelky. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že rozdílné reprodukční strategie ptáků mohly velmi pravděpodobně vzniknout také selekčním tlakem ze strany mikroorganismů. Přestože tento předpoklad vlivu mikroorganismů na evoluci rozdílných reprodukčních strategií ptáků má v současnosti velmi silnou podporu, výzkum této problematiky se...
|
|
|
Vliv předehřívání vajec na líhnivost při dlouhodobém skladování násadových vajec u křepelky japonské
Freislebenová, Jana
Skladování násadových vajec má negativní vliv na líhnivost také u křepelky japonské. Líhnivost se významně snižuje při skladování delším než 10 dnů. Pre-inkubace, používaná u brojlerových kuřat, je metoda, která by mohla snížit negativní vliv dlouhodobého skladování i u křepelky japonské. V experimentech bylo použito celkem jeden tisíc dvě stě devadesát kusů násadových vajec křepelky japonské. Tato vejce byla rozdělena na pre-inkubovaná a na vejce bez pre-inkubace. Pre-inkubace probíhala 8 hodin, 3x 1 hodinu (včetně pre-inkubace v den sběru vajec a následně každý 5. den), 2x 1 hodinu (každý 5. den skladování) a 3x 1 hodinu (každý 5. den během 21 denního skladování). Délka pre-inkubace byla měřena vždy po dosažení 35 °C na povrchu skořápky (při 37,5 °C). Vejce byla skladována při teplotě 12,0 °C po dobu 14 a 21 dnů. Po vylíhnutí byla stanovena embryonální mortalita. Statisticky průkazně negativní vliv (P < 0,05) byl pozorován při pre-inkubaci 8 hodin a době skladování 14 dnů, kde líhnivost byla u nezahřátých vajec 76,2 %, a u pre-inkubovaných vajec 56,5 %. Při pre-inkubaci 3x 1 hodinu a 2x 1 hodinu během 14 denního skladování byl pozorován pozitivní vliv pre-inkubace na líhnivost, která se zlepšíla o 7,1 % (při pre-inkubaci 3x 1 hodinu) a 4,8 % (při pre-inkubaci 2x 1 hodinu), tento pozitivní vliv však nebyl statisticky průkazný (P > 0,05). Při posledním pokusu pre-inkubace probíhala 3x 1 hodinu během 21 denního skladování, i zde byl pozorován pozitivní vliv pre-inkubace, který zvýšil líhnivost o 0,9 %. Tento pozitivní vliv nebyl také statisticky průkazný (P > 0,05).
|
|
|
Vliv skladování násadových vajec na parametry užitkovosti brojlerových kuřat
Skoupá, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá vlivem osmnáctidenního skladování násadových vajec brojlerových kuřat na kvalitu jednodenních kuřat a jejich parametry užitkovosti. Pokus byl proveden u 562 ks kuřat hybrida Ross 308 v období od vylíhnutí do 35. dne věku. Kuřata kontrolní skupiny byla vylíhnuta z vajec nasazených do líhně po čtyřech dnech skladování, zatímco vejce pokusné skupiny byla před nasazením skladována 18 dní. V průměrné hmotnosti jednodenních kuřat se mezi skupinami nevyskytoval statisticky průkazný (P˃0,05) rozdíl. V průměrné hmotnosti jednodenních kuřat se mezi skupinami nevyskytoval statisticky průkazný (P˃0,05) rozdíl. Nicméně v 10., 17., 24., 31. a 35. dni byla průměrná hmotnost kuřat pokusné skupiny v statisticky průkazně (P˂0,05) nižší než hmotnost kontrolní skupiny. Kuřata pokusné skupiny vykazovala statisticky průkazně (P˂0,05) vyšší aktivitu trypsinu (2703,15 U/ml) oproti kuřatům kontrolní skupiny (2125,60 U/ml). Rozdíl v průměrné hmotnosti slinivky břišní, ani v podílu slinivky břišní z živé hmotnosti mezi těmito skupinami statistický průkazný nebyl. V průměrné délce klků nebyl mezi sledovanými skupinami zjištěn rozdíl. Nicméně průměrná hloubka střevních krypt byla u kontrolní skupiny statisticky průkazně (P˂0,05) větší (106,78µm) než u pokusné skupiny (89,64 µm). Statisticky průkazný (P˂0,05) rozdíl byl zjištěn také v poměru mezi délkou klků a krypt, kdy tento poměr byl u pokusné skupiny 5,07, zatímco u kontrolní skupiny byl nižší (4,60). Dlouhodobé skladování násadových vajec mělo negativní vliv na růst brojlerových kuřat.
|
|
|
Vliv zahřívání vajec během dlouhodobého skladování na líhnivost kuřat masného typu
Tesařová, Martina
Dlouhodobé skladování násadových vajec má negativní vliv na líhnivost, délku líhnutí a kvalitu jednodenních kuřat. Preinkubace násadových vajec během skladování je způsob, jak eliminovat jeho negativní vliv. Při preinkubaci dochází k posunutí stupně embryonálního vývoje. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jestli opakovaná preinkubace násadových vajec během skladování po dobu 2x4 a 2x8 hodin (35° C), by mohla pomoci ke zvýšení líhnivosti násadových vajec skladovaných v 15° C. Bylo použito 14 400 násadových vajec hybrida ROSS 308. Pokus byl rozdělen do 3 částí podle věku rodičovského hejna a to 30, 45 a 58 týdnů věku. Sedmý den inkubace bylo provedeno prosvěcování násadových vajec a určení, zda jde o rané embryonální mortality či neoplozená vejce. Na konci líhnutí (21. den) byla nevylíhlá vejce také podrobena určení embyronálních mortalit. Statisticky průkazný pozitivní vliv preinkubace (P < 0,05) byl dosáhnut ve věku rodičovského hejna 30 týdnů. Statisticky neprůkazný vliv preinkubace (P > 0,05) byl dosáhnut ve věku rodičovského hejna 45 týdnů. Statisticky průkazný negativní vliv preinkubace byl dosáhnut ve věku rodičovského hejna 58 týdnů (P < 0,05). Při určování stupně embryonálního vývoje v závislosti na věku rodičovského věku hejna bylo použito 900 vajec, 60 vajec pro každou skupinu. U všech skupin byla vejce v období po snesení ve stejném stupni embryonálního vývoje a to ve stádium X (79,3 %), méně pak ve stádiu XI. U násadových vajec od rodičovského hejna ve věku 45 a 58 týdnů týdnu došlo po opakované preinkubaci k posunutí stupně embryonálního vývoje na stádium XIV, 2, 3 a 4 vlivem delší doby setrvání teploty na vejci na biologickou nulu.
|
|
|
Reprodukční schopnosti vybraných volně žijících aviárních druhů chovaných v ZOO Zlín
Horský, Roman
Cílem experimentu řešeného v předkládané disertační práci bylo vyhodnocení reprodukčních schopností nesyta afrického, nesyta bílého a nesyta indomalajského. Jedenáct rodičovských párů nesyta afrického sneslo 46 vajec o průměrné délce 66,1 mm a šířce 47,0 mm. Vejce dosahovala průměrné hmotnosti 80,5 g. Za celé sledované období se u nesyta afrického vylíhlo 24 mláďat a 15 z nich se podařilo odchovat. Jeden rodičovský pár nesyta bílého snesl celkem 23 vajec o průměrné délce 65,7 mm, šířce 47,0 mm a hmotnosti 79,7 g. Celkem se během sledovaného období vylíhlo 13 mláďat a 5 jedinců se podařilo úspěšně odchovat. Dvanáct rodičovských párů nesyta indomalajského sneslo celkem 90 vajec, ale byl nalezen vysoký počet neoplozených (n = 38) a poškozených vajec (n = 17). Vylíhlo se celkem 23 mláďat a odchováno bylo 11 jedinců. Na základě průměrného denního přírůstku mláďat, lze usuzovat, že nejvíce vyhovují místní klimatické podmínky a technologie chovu ve zlínské zoo nesytům africkým, u kterých byl průměrný denní přírůstek 55,1 g, zatímco u mláďat nesyta indomalajského byla intenzita růstu o více jak polovinu nižší (26,0 g.den-1).
|
host ::
RSS.