|
|
Možnosti využití multigeneračního testu na organismu Daphnia magna
Měšťánková, Anna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje studiu vlivu farmaceutických látek ibuprofenu, ketoprofenu a acetylsalicylové kyseliny, stejně jako jejich kombinací, na sladkovodní organismus Daphnia magna prostřednictvím multigeneračních ekotoxikologických testů. Významným environmentálním problémem je přítomnost reziduí farmaceutik v ekosystémech, což vyvolává potřebu hlubšího pochopení jejich dlouhodobých účinků na organismy, vodní nevyjímaje. V práci se sledoval vliv výše uvedených farmak prostřednictvím akutních testů, ale i chronických. Akutní toxicita těchto látek není významná, nicméně dlouhodobý vliv těchto látek se projevil prostřednictvím chronických testů. Byl zaznamenán významný pokles reprodukční schopnosti D. magna, což se projevovalo nejen opožděním prvního vrhu, ale především celkovým poklesem počtu potomků napříč generacemi. Zjištění ukazují, že kombinace léčiv může mít synergické toxické účinky, které mohou v některých případech vést až k úplnému zastavení reprodukce. Dále byly pozorovány inhibice růstu, změny v chování a deformace těl u exponovaných organismů. Tyto multigenerační testy poskytují komplexní a realistický pohled na potenciální ekotoxikologické riziko léčiv v sladkovodních ekosystémech a podporují potřebu prohloubeného výzkumu vlivu farmaceutik na akvatické organismy.
|
|
|
The use of the Daphnia magna organism in the evaluation of the efficiency of domestic wastewater treatment plants
Petrová, Adela ; Komendová, Renata (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis was to assess the efficiency of two domestic wastewater treatment plants (WWTPs) with a capacity of 30–500 equivalent inhabitants (EO), with 10 to 20 inhabitants using them. The evaluation was carried out through ecotoxicological tests on the aquatic organism Daphnia magna, and analytical analysis, where selected indicators specified in Government Regulations No. 401/2015 Coll. and No. 57/2016 Coll. were investigated. In the acute tests, a significant reduction in the toxicity level of the water at the outlet of the treatment plant, compared to the water at the inlet, was observed. In both treatment plants, EC50 values were determined only at the influent, as there was no mortality above 50 % at the effluent. The EC50 values for WWTP 1 were calculated to be 653.9 ml/l (24hEC50) and 471.1 ml/l (48hEC50). For WWTP 2, these values were determined to be 286.4 ml/l (24hEC50) and 186.2 ml/l (48hEC50). Chronic tests also showed that the treated water from the treatment plant at concentrations of 10 % and 1 % did not have a negative effect on the growth and reproduction of D. magna, but promoted the growth of algae used as food. From an analytical point of view, the treatment efficiency in both treatment plants was COD above 70 %, but only WWTP 1 did not exceed the maximum COD value of 220 mg/l for discharge of treated water to surface water. This plant also met the conditions for discharge to groundwater, unlike WWTP 2.
|
|
|
Využití organismu Daphnia magna v testech ekotoxicity
Winklerová, Lucie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá testy ekotoxicity vybraných látek používaných v zemědělství a zahradnictví. Jedná se o určení akutní i chronické toxicity vybraných komerčně prodávaných herbicidů, a to konkrétně výrobků Finalsan od firmy W.Neudorff GmbH KG (účinná látka kyselina nonanová) a Dominátor od firmy Dow AgroSciences s.r.o. (účinná látka isopropylaminová sůl glyfosátu) a v zemědělství běžně používaných hnojiv – dusičnanu draselného a dusičnanu sodného, označované také jako ledky. Dále také byl proveden chronický test dichromanu draselného, který je pro akvatické prostředí velice toxický a je v akutních testech používán jako standard. Testy byly prováděny z hlediska účinků na akvatický systém, a to z důvodu velmi dobré rozpustnosti vybraných látek ve vodě. Testy byly prováděny na organismu Daphnia magna.
|
|
|
Využití organismu Daphnia magna v multigeneračním testu ekotoxicity
Klasová, Kristýna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce zabývá multigeneračním vlivem mikročástic biodegradabilního polymeru polyhydroxybutyrátu (P3HB) na sladkovodní organismus Daphnia magna. Přítomnost mikroplastů v životním prostředí je často diskutovaným environmentálním problémem, proto je vyvíjena snaha o vývoj v oblasti biodegradabilních plastů, které se v životním prostředí snadněji rozkládají. Nejvíce prostudovaným biopolymerem je P3HB, nicméně o jeho ekotoxicitě zatím není mnoho informací. V rámci této práce byla ekotoxicita hodnocena pomocí multigeneračního testu, navíc byl vliv mikročástic P3HB porovnán s vlivem přírodně se vyskytujících částic. Multigenerační testy nejsou zatím pro ekotoxikologické hodnocení běžně využívány, nabízejí však komplexní a realistický pohled na účinek testované látky na testovací organismy. V rámci této práce byly 4 generace organismu D. magna exponovány mikročásticemi P3HB a pro porovnání přírodními mikročásticemi kaolinu. Výsledky neprokázaly žádný negativní vliv na mortalitu organismu, byl však zaznamenán mírný pokles reprodukční aktivity.
|
|
|
Fotoiniciovaná degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) a testování toxicity léčiv a produktů jejich fotodegradace na vodní organismy (\kur{Daphnia magna})
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá kinetikou fotoiniciované degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) za podmínek relevantních pro povrchové vody a poskytuje výsledky testů toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí produktů fotodegradace pro zástupce vodních organismů, korýše hrotnatku velkou (Daphnia magna). Teoretická část popisuje základní charakteristiku, mechanismus účinku a terapeutické použití vybraných léčiv. Rovněž jsou stručně nastíněny toxikologické studie související s nepříznivými účinky těchto látek na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky kinetiky fotochemické degradace vybraných léčiv a výsledky testů chronické toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí fotoproduktů na hrotnatce velké (Daphnia magna), konkrétně na počtu juvenilů, počtu snůšek a velikosti těla.
|
|
|
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
|
|
|
Testy toxicity s perloočkou Daphnia magna
Melezínková, Petra
Cílem této diplomové práce bylo stanovení hodnoty toxického účinku chemické lát-ky na testovaný organismus Daphnia magna. Pro testování byly vybrány látky: poly-aluminiumchlorid (PAX 18), jeho vodný roztok (PAX 19) a dichroman draselný. Práce je rozdělena do dvou částí - v první polovině se věnuji teorii přibližující zá-kladní terminologii dané problematiky a obecnou charakteristiku testovaného organismu. V části praktické se již přímo zaměřuji na charakteristiku použitých látek, průběh testování a samotné výsledky práce spolu s diskuzí. Experimentální koncentrace pro PAX 18 byly v rozmezí 1-100 mg.l-1, pro PAX 19 10-300 mg.l-1 a pro dichroman draselný 40-150 mg.l-1. Testování probíhalo ve 3 opako-váních s deseti jedinci + kontrola. Hodnoty 24hEC50 byly: pro PAX 18 45,06 mg.l-1, pro PAX 19 97,82 mg.l-1 a pro dichroman draselný 1,569 mg.l-1. Hodnoty 48hEC50 pro PAX 18 byly 22,62 mg.l-1, pro PAX 19 37,20 mg.l-1 a pro dichroman draselný 0,864 mg.l-1. U všech testů byly sledovány výkyvy hodnoty pH a obsahu rozpuštěného kyslíku, stejně jako počet inhibovaných jedinců. Výsledky pozorování byly zaneseny do grafů a poté slovně okomentovány.
|
|
|
Štandardizácia chovu Daphnia magna pre testy toxicity
Kučera, Štefan
Diplomová práce je primárně zaměřená na standardizaci chovu Daphnia magna v laboratorních podmínkách Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Hlavním cílem práce je zjednodušit přípravu média pro chov Daphnia magna kvůli časové úspoře. V rámci testování jsme se zajímali o natalitu a mortalitu pozorovaných individuí po dobu 14 denních testů ve dvou médiích. V průběhu testování jsme pozorovali fyzikální a chemické parametry médií a to pH, teplotu a intenzitu osvětlení.
|
|
|
Toxicita vybraných antiarytmik (verapamilu a diltiazemu) pro vodní organismy \kur{(Dpahnia magna)}
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá skupinou antiarytmických léků a jejich toxicitou pro vodní organismy. V teoretické části práce jsou shrnuty základní charakteristiky a rozděleí antiarytmik, jejich mechanismus působení a terapeutické využití při léčbě kardiovaskulárních onemocnění spolu s jejich výskytem ve vodním prostředí. V práci jsou také popsány toxikologické testy a související nežádoucí účinky léků na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky 21denního testu chronické toxicity verapamilu a jeho degradačních produktů na počet juvenilů, počet snůšek a velikost těla perloočky Daphnia magna.
|
|
|
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
|
host ::
RSS.