|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy.
Klíma, Jiří ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Autor: Bc. Jiří Klíma Název: Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy Cíl: Cílem této diplomové práce je zjistit účinnost vybraných terapeutických přístupů při léčbě subjektivního chronického tinnitu, jimiž je manuální terapie, terapie nízkovýkonným laserem a kognitivně behaviorální terapie, a zjistit, která z těchto metod je nejúčinnější. Dalším cílem je shrnout aktuální poznatky o této problematice. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Nejprve jsou rozebrána aktuální teoretická východiska, poté jsou stanoveny cíle práce a výzkumné otázky, následně je popsána metodika práce a prezentovány výsledky. V diskuzi jsou tyto výsledky podrobněji rozebrány. V neposlední řadě jsou popsány limitace této diplomové práce i analyzovaných studií. Výsledky: Celkem bylo nalezeno 13 studií, které odpovídají stanoveným kritériím. Na základě těchto studií se zdá, že manuální terapie i kognitivně behaviorální terapie vede k významnému snížení závažnosti tinnitu u některých pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. Výsledky studií zkoumající účinek terapie nízkovýkonným laserem byly rozporuplné, ale většina z nich došla k závěru, že je rovněž účinná pro snižování závažnosti tinnitu u pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. O tom, který z přístupů je nejefektivnější...
|
| |
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
Problémy s navazováním sociálních vztahů u pacientek/pacientů s mentální anorexií
POSPÍCHALOVÁ, Štěpánka
Cílem práce bylo zmapování situace v sociálních interakcích nemocných s mentální anorexií. Zabývala jsem se osobními dokumenty - deníky jedné pacientky s mentální anorexií. Jeden z deníků jsem podrobila obsahové analýze. Na jejím základě jsem si udělala obraz o sociálních interakcích pacientky. Pro doplnění výpovědí dívky jsem vedla polostrukturované rozhovory s jejím otcem a matkou. Rodiče retrospektivně vypovídali o kamarádech pacientky a o vztazích mezi členy rodiny. Tyto tři zdroje jsem vzájemně porovnala a dopracovala jsem se k výsledkům, které odpovídají na základní výzkumnou otázku: {\clqq}Jak navazují sociální vazby pacientky/pacienti s mentální anorexií?`` Cíl práce byl splněn. Výsledky jsem shrnula do 8 bodů. Každý bod jasně vymezuje vztahový problém u dívky s mentální anorexií. Výsledky dosažené v mém výzkumu jsem porovnala s literaturou. V závěru práce se věnuji komplexnosti problému poruch příjmu potravy. Pacientka je učebnicovým příkladem mentální anorexie. Její sociální interakce jsou komplikované, případně vůbec nejsou. Vztahy v rodině jsou narušené, dívka vyhledává kontakty mimo rodinu, tyto kontakty jsou však nestálé a trvají pouze krátkou dobu. Při aplikaci výzkumu na větší vzorek nemocných by bylo dosaženo kvalitnějších výsledků, které by potvrdily problém v sociálních interakcích. Po kvalitativním výzkumu by mohl následovat výzkum kvantitativní, který by ukázal do jaké míry jsou vztahy pro pacientky s mentální anorexií problematické. Na základě těchto výsledků by měla být věnována při léčení pacientek větší pozornost vazbám k ostatní populaci.
|