|
|
NutriCheQ: screeningový nástroj pro nedostatky ve výživě batolat
Kaprová, Jana ; Gonsorčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Batolecí věk je z mnoha důvodů jedním z klíčových období ve vztahu k výživě. Nejlepší možnost ovlivnit kvalitu stravování u dětí v tomto věku mají z řad odborníků praktičtí dětští lékaři. Je ovšem otázkou, jestli se tématu batolecí výživy během pravidelných prohlídek dostatečně věnují. Ve své praxi mohou využít program NutriCHEQ, který komplexně řeší otázku stravování v batolecím věku. Jeho součástí je dotazník NutriCHEQ, který byl vyvinut pro screening nedostatků ve výživě batolat, a také sada brožur, jež pomáhají rodičům tyto nedostatky řešit. Cílem této práce je pomocí dotazníku NutriCHEQ posoudit kvalitu výživy a stra- vovacích návyků dětí v batolecím věku a následně provést analýzu závislosti zjištěných skutečností na vybraných faktorech na straně dítěte a jeho rodiny. Dalším cílem je porovnat průběh výživového poradenství pro kojence a pro batolata v ordinacích praktických dětských lékařů. Výzkum týkající se výživy batolat probíhal formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 96 dětí ve věku 12-35 měsíců. Jejich rodiče vyplnili dotazník NutriCHEQ a Doplňující dotazník, jenž byl zaměřen na vybrané údaje o dítěti a jeho rodině. Dotazník pro pediatry ohledně výživového poradenství vyplnilo celkem 6 lékařek. Ve sledovaném souboru bylo podle výsledků dotazníku NutriCHEQ 8 % dětí ohroženo...
|
|
|
Vliv sociálních sítí na rodiče ve vztahu k výživě kojenců a batolat
Hromadová, Lenka ; Weidenthalerová, Edita (vedoucí práce) ; Honzejková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv sociálních sítí při rozhodování rodičů ohledně výživy kojenců a batolat. Raná výživa je zásadní pro dětský vývoj a ovlivňuje jejich budoucí zdraví. Rodičovství je výzvou plnou rozhodování, obzvláště při tak obrovském množství informací z různých zdrojů, včetně sociálních médií, což může způsobovat zmatek a nejistotu ohledně péče o děti. Cílem práce je posoudit, nakolik rodiče důvěřují informacím od influencerů ve srovnání s odbornými doporučeními, a jak sociální média ovlivňují jejich preference ohledně výživy jejich dětí. Teoretická část pokrývá základy výživy v prvních třech letech života, včetně kojení, náhradní kojenecké výživy, a přechodu na pevnou stravu. Praktická část zkoumá, jak rodiče využívají sociální sítě jako zdroj informací o výživě kojenců a batolat a jak tyto informace ovlivňují jejich rozhodování. Tato část také analyzuje trendy a mýty na sociálních sítích. Výsledky ukazují, že rodiče silně důvěřují pediatrům a považují je za spolehlivý zdroj informací o výživě dětí, na rozdíl od nízké důvěry v rady a doporučení od influencerů. Tento výsledek naznačuje, že rodiče mají sklon se spoléhat na ověřené odborníky. Doporučeno je poskytování přesných a vědecky podložených informací na sociálních sítích, aby rodiče mohli činit informovanější rozhodnutí o...
|
|
|
Mobiliář pro děti do interiéru
Světlíková, Klára
Diplomová práce je zaměřena na návrh mobiliáře pro děti do interiéru - učící věže z překližky, určené do prostor kuchyně, koupelny, dílny apod. Teoretická část práce je věnována batoleti, jeho vývoji, hře, dále obecným, hygienickým a bezpečnostním požadavkům pro hračky, učícím věžím, Montessori filozofii a užitým materiálům a povrchovým úpravám. Praktická část popisuje postup navrhování učící věže včetně průzkumu trhu, skic, volby finálního návrhu, rozměrového a konstrukčního řešení, 3D vizualizace, výpočtu stability, materiálové kalkulace. Konečným výstupem je realizace funkčního prototypu.
|
|
|
Trendy ve výživě a stravovací návyky kojenců a batolat
Bayerová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fornůsek, František (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice výživy dětí od narození do 3 let. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice a oficiálním doporučením v oblasti výživy kojenců a batolat, zejména zavádění komplementární výživy a jídelnímu chování, které si dítě v tomto věku osvojuje a přenáší do dospělosti. Vzhledem k dlouhodobě se rozrůstajícím trendům alternativních směrů i u malých dětí se část práce zaměřuje i na tuto problematiku, protože eventuální karence některých živin může mít u vyvíjejícího se organismu fatální následky. Praktická část se zaměřuje na zmapování těchto trendů. Průzkum byl prováděn kvantitativně pomocí dotazníkového šetření, které bylo směřováno zejména na celkový přístup k výživě dítěte a jídelním návykům. Dotazník byl šířen prostřednictvím facebookových skupin sdružujících rodiče malých dětí. Cílem je stanovit současné pojetí výživy rodiči malých dětí. Zda se rodiče řídí oficiálním doporučením z hlediska zavádění komplementární výživy a jaké jsou aktuální nutriční návyky malých dětí.
|
|
| |
|
|
Využití volného času k rozvoji psychomotorického vývoje dětí do tří let
SMRČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá výzkumnou otázkou možnosti využití volného času jako součást psychomotorického rozvoje dětí mladších tří let. V rámci teoretické části jsou charakterizovány pojmy volného času, jako je například důležitost vlivu rodinného prostředí na utváření vztahu k volnému času u nejmenších dětí. Výchozí otázkou, kterou si bylo hned v úvodu nutné položit je problematika toho, zda a jak mladší děti vlastně volný čas vnímají a chápou. Součástí práce je dále popis věkových období: novorozenec, kojenec a batole. Práce charakterizuje i jejich smyslový a psychomotorický vývoj. Tato tři vývojová období zároveň tvoří cílové skupiny praktické části. Dále se práce zabývá definicí hry a jejím vývojem v různých fázích života dítěte. V praktické části jsou zpracovány tři návrhy aktivit vhodných pro adekvátní psychomotorický vývoj dítěte ve volném čase.
|
|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
|
Plavání kojenců a batolat ve věku od 6 měsíců do 2 let
LOUBOVÁ, Zuzana
V této práci jsme se zabývali Plaváním kojenců a batolat věku od 6 měsíců do 2 let, a nácvikem jejich základních plaveckých dovedností. Cílem této práce bylo sestavit edukační plavecké programy pro tři věkové kategorie dětí. První program byl podrobně vypracovaný a určený pro kojence ve věku od šesti do devíti měsíců. Druhý program byl kvůli jeho rozsáhlosti stručně sepsán a byl určen pro kojence od devíti do dvanácti měsíců. Třetí program byl určen pro batolata od dvanácti měsíců do dvou let, dle jeho rozsáhlosti je sepsán stručněji než program první. V tomto plaveckém programu jsou vypsané hlavní cíle a výstupy.
|
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
| |
host ::
RSS.