Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium extrakce biologicky aktivních látek do tukového základu
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá maceráty kostivalu lékařského (Symphytum officinale) ve vybraných tukových základech (potravinářské sádlo, kosmetické sádlo a mandlový olej). Vybrané tukové základy byly nejprve charakterizovány obsahem sušiny, číslem zmýdelnění, kyselosti, jodovým a peroxidovým číslem. Zároveň byly stanoveny celkové i volné mastné kyseliny pomocí GC-FID. Poté byly připraveny maceráty sušeného kořene kostivalu lékařského v těchto základech. V macerátech byla sledována změna čísla kyselosti a peroxidového čísla, a také stanoveny obsahy vybraných biologicky aktivních látek. Stanoven byl obsah celkových fytosterolů pomocí UV-VIS spektrometrie, jednotlivé fytosteroly a karotenoidy pomocí HPLC-DAD, celkové karotenoidy pomocí UV-VIS spektrometrie. Rovněž byly stanoveny tokoferoly pomocí HPLC-DAD, celkové fenolické látky pomocí Folin-Ciocalteuova činidla a antioxidační aktivita pomocí ABTS. Naměřené hodnoty byly následně porovnány s průmyslově vyráběnou kostivalovou mastí. V macerátech byl stanoven nárůst čísla kyselosti i peroxidového čísla. Dále byl pozorován nárůst celkových fytosterolů i karotenoidů. Stanoven byl obsah -sitosterolu a stigmasterolu, jednotlivé karotenoidy nebyly detekovány. Z tokoferolů byl detekován pouze DL--tokoferol acetát. Díky maceraci fenolických látek do tukových základů byla pozorována i změna antioxidační aktivity.
Analýza rozkladu roztoků huminových kyselin diafragmovým výbojem
Totová, Ivana ; Švejdová, Dana (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce prezentuje úvodní výsledky výzkumu zaměřeného na aplikaci diafragmového výboje ve vodných roztocích obsahujících huminové látky. Elektrické výboje ve vodě produkují různé reaktivní částice jako jsou radikály (•OH, •O, •H), ionty a molekuly (H2O2, O3). Tyto částice mají vysoký oxidační potenciál, a tudíž snadno reagují s jinými částicemi a molekulami. Reakce mohou vést například k destrukci organických nečistot rozpuštěných ve vodě. Práce studuje tyto efekty na huminových látkách, které mohou být obsaženy ve vodách po záplavách. Diafragmový výboj zkoumaný v této práci byl vytvořen v reaktoru použitím konstantního stejnosměrného vysokého napětí až do 2 kV, dává celkový vstupní výkon 100–200 W. K průrazu a vzniku výboje docházelo v oblasti malé („špendlíkové“) dírky v dielektrické přepážce oddělující dva elektrodové prostory (anodový a katodový). Představená práce zkoumá rozklad huminových kyselin v elektrickém výboji v závislosti na vlastnostech roztoku a vlastnostech výboje. Pozorovány byly parametry jako počáteční vodivost roztoku, druh elektrolytu nebo velikost vstupního výkonu. Mimo to byl zkoumán podstatný vliv pH na rozklad kyseliny huminové. K detekci změn v roztoku kyseliny huminové bylo použito refraktometrie a absorpční UV-VIS spektrometrie ve spojení s fluorescenční spektrometrií.
Vliv elektrolýzy na degradaci vodných roztoků barviv
Olexová, Barbora ; Možíšková, Petra (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Základním tématem této práce je studium vlivu elektrolýzy na rozklad organických barviv ve vodných roztocích. Elektrolýza je fyzikálně-chemický děj, při kterém dochází vlivem procházejícího stejnosměrného proudu k chemickým reakcím uvnitř systému. Vhodným zvolením vstupních podmínek lze docílit zásadních změn ve struktuře molekul organických látek a tím například jejich postupného odbourání. Tohoto jevu lze využít v procesu čištění odpadních vod. Hlavním úkolem práce je podrobné studium vlivu různě zvolených chemických a fyzikálních podmínek na míru rozkladu azobarviv, jakožto nejpočetnější skupiny organických barviv používaných v průmyslu, a z tohoto důvodu ve velké míře obsažených v průmyslovém i komunálním odpadu. Azobarviva byla pro tento pokus zvolena pro jejich velmi dobrou rozpustnost ve vodě. Další výhodou je, že jejich rozklad je doprovázený viditelným odbarvením roztoku a jejich koncentrace v roztoku je lehce stanovitelná pomocí metody UV-VIS spektrometrie. Konkrétně byla použita dvě přímá azobarviva - Saturnová modř LB (C.I. Direct Blue 106) a Saturnová červeň L4B (C.I. Direct Red 79). Experiment byl prováděn v jednoduchém reaktoru složeném z vaničky s míchadlem, do které byly vloženy dvě elektrody napojené na zdroj stejnosměrného napětí. Každá série měření probíhala při konstantním proudu, jehož hodnoty byly voleny v rozsahu od 100 mA do 1 000 mA. Elektrické napětí se pohybovalo v rozmezí 7 V až 22 V. Během pokusu byly odebírány dílčí vzorky roztoku a u každé série byl vyhodnocen pokles koncentrace barviva. Tímto vyhodnocením byla potvrzena hypotéza, že se barviva obsažená v roztoku skutečně odbourávají, což bylo doprovázeno i očekávaným odbarvováním roztoku. K odbarvování vodného roztoku barviva dochází proto, že je narušována struktura molekuly barviva, která tak ztrácí své charakteristické prvky způsobující barevnost (konjugovaný systém dvojných vazeb a přítomnost příslušných substituentů). Dohromady bylo naměřeno 16 sérií s různými vstupními podmínkami (Fe a Pt elektrody, elektrolyty NaCl, Na2SO4, a NaNO3 a jejich různá koncentrace, různé hodnoty proudu), které více či méně ovlivňovaly míru rozkladu zkoumaných látek. Bylo zjištěno, že lépe se elektrolyticky odbourává modré barvivo. Příčinou může být chemická struktura jeho molekul, které jsou menší a méně rozvětvené než molekuly použitého červeného barviva. K největšímu odbourání modrého barviva pak došlo při nejvyšších hodnotách voleného konstantního proudu 800 mA a 1 000 mA. Lze tedy předpokládat, že čím větší proud prochází systémem, tím větší je pokles koncentrace barviva. Za použití elektrod z nerezové oceli probíhala degradace modrého barviva rychleji, než v případě platinových elektrod. Jako nejvhodnější elektrolyt se jevil chlorid sodný, přičemž platilo, že čím větší koncentrace (resp. vodivost) elektrolytu byla zvolena, tím efektivněji probíhal rozklad.
Generace nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Čechová, Ludmila ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proces generace nanočástic pomocí elektrického výboje v kapalinách. Teoretická část je zaměřena na generaci elektrického výboje v kapalinách, různé metody přípravy nanočástic včetně metod plazmochemických a na metody charakteristiky nanočástic. Experimentální část se zabývá přípravou stříbrných nanočástic. Jako prekurzor pro generaci nanočástic elektrickým výbojem byl použit vodný roztok dusičnanu stříbrného. Byl zkoumán vliv podmínek experimentu, jako je například vliv polarity napětí, vliv dodávaného výkonu, vliv koncentrace, vliv přidaného elektrolytu a~také časový průběh tvorby nanočástic. Všechny odebrané vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometrie. Pro potvrzení přítomnosti nanočástic v roztoku byl jeden ze vzorků analyzován pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s energo disperzním spektrometrem pro prvkovou analýzu. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena diagnostika plazmatu.
Vliv hyaluronanu na vlastnosti očních kapek Opthalmo-Septonex
Chromá, Kateřina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Modifikace očních kapek pomocí hyaluronanu vede ke zvýšení času zádrže na očním povrchu. Pomocí Mahrousovy modifikované metody, byly stanovovány koncentrace Septonexu ve vodě. Posléze pomocí postupného přídavku hyaluronanu do očních kapek OpthalmoSeptonex byla zjištěna vhodná koncentrace pro membránovou dialýzu. Pomocí membránové dialýzy byla sledována interakce hyaluronan-septonex. Následně byla proměřena velikost a náboj částic.
Adsorpce biologických aktivních látek v koloidních roztocích aminojílu
Málková, Ivana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce navazuje na předchozí studium hořečnatého aminojílu a jeho interakcí s přírodními látkami. Teoretická část je zaměřena na rešerši využití aminojílu jako nosiče v medicínských aplikacích, způsobu jeho formulace, volbu biologicky aktivních látek a vhodnou metodu stanovení. Experimentální část je zaměřena na syntézu aminojílu, přípravu vzorků a studium adsorpčního chování zvolených biologicky aktivních látek za různých podmínek. Experimentální část této práce zahrnuje také ověření vhodnosti použití zvolené UV VIS spektrometrie ke stanovení adsorpčního chování biologicky aktivních látek v koloidních roztocích aminojílu.
Generace kovových nanočástic v nízkoteplotním plazmatu v kapalině
Čechová, Ludmila ; Blahová, Lucie (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na generaci kovových nanočástic pomocí nového zdroje nízkoteplotního plazmatu kombinujícího korónový a štěrbinový výboj v kapalinách. Teoretická část je zaměřena na generaci nanočástic pomocí různých typů plazmatického výboje, vlastnosti kovových nanočástic, jejich přípravu dalšími metodami a metody charakteristiky nanočástic. Experimentální část se zabývá přípravou měděných, stříbrných a zlatých nanočástic z roztoků jejich prekurzorů. Byl zkoumán vliv experimentálních podmínek, jako je vliv polarity napětí, vliv koncentrace prekurzoru, vliv přidaného elektrolytu nebo redukčního činidla. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometrie. Pro zjištění velikosti nanočástic byl použit dynamický rozptyl světla. Pro potvrzení přítomnosti nanočástic byly vzorky analyzovány pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s energo disperzním spektrometrem pro prvkovou analýzu.
Mikrokalorimetrická studie bakteriální degradace ropy a ropných produktů
Bola, Tomáš ; Benešová, Pavla (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem degradace nafty, jako jednoho z možných produktů ropy pomocí bakteriálních kmenů Pseudomonas Putida a Pseudomonas Chlororaphis. Tato práce je motivována prozkoumáním využitelnosti metody, která nebyla k těmto účelům prozatím používána – kalorimetrická analýza. Pomocí IČ spektrometrie (ATR), kalorimetrie a UV-VIS spektrometrie byla studována míra a charakter interakcí. Kalorimetrická analýza ukázala, že Pseudomonas Putida má větší schopnost degradability než Pseudomonas Chlororaphis. Dále bylo zjištěno, že optimální koncentrace na efektivnější degradaci nafty jsou 5 g/l a 20 g/l. Měřením absorbance v závislosti na čase bylo ověřeno, že čím je větší koncentrace vzorku, tím je výsledná absorbance vyšší. Dále pomocí UV-VIS analýzy bylo stanoveno množství biomasy. S použitím IČ spektrometrie v módu ATR (snížená reflektance) bylo zjištěno složení vzorku, a také potvrzeno, že bakteriální kultury Pseudomonas Putida a Chlororaphis veškeré množství ropy zdegradovaly.
Rozklady organických barviv metodami AOP
Olexová, Barbora ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu pokročilých oxidačních procesů (AOP) na rozklad organických barviv. Mezi AOP – velmi účinné fyzikálně-chemické metody čištění odpadních vod – patří aplikace silných oxidačních činidel, UV a ionizujícího záření a elektrického výboje. Pro tuto práci byly zvoleny dvě z těchto metod – aplikace oxidačního činidla (ozón) a UV záření. Spolu s elektrolýzou, jež je v této práci zmíněna spíše okrajově (její studie je předmětem předchozí práce), jsou tyto jevy produktem elektrického výboje v kapalinách, kde se různou měrou podílejí na rozkladných procesech. Pro všechny série měření byla za modelové sloučeniny zvolena dvě přímá azobarviva – C.I. Direct Blue 106 a C.I. Direct Red 79. Pro rozklad barviv pomocí ozónu byl použit ozonizátor, do kterého byl jako výchozí plyn pro generaci ozónu zaváděn buď O2 anebo syntetický či technický vzduch. Vznikající ozón byl zaváděn do promývačky s roztokem barviva o různé počáteční koncentraci (10–130 mg.dm-3), na kterou navazovala promývačka s roztokem KI pro následné analytické stanovení množství generovaného ozónu. Z dalších parametrů byl měněn průtok plynu (1–2 dm3.min-1), výkon ozonizátoru (minimální a maximální), druh barviva, pH roztoku barviva (neutrální a kyselé) a přídavný elektrolyt (NaCl, Na2SO4 nebo žádný). Reaktor pro studium vlivu UV záření na rozklad barviv tvořil UV sterilizátor, do kterého byl umístěn odpovídající objem roztoku barviva. Možnosti nastavení experimentu zde byly omezenější, nastavoval se pouze druh barviva a přídavného elektrolytu a pH roztoku barviva (vše jako v případě ozónu). Celkem bylo naměřeno několik sérií měření za různě nastavených podmínek, které více či méně ovlivňovaly rozklad zvolených barviv. Bylo zjištěno, že v případě obou použitých metod se lépe odbourává barvivo Direct Blue 106, přičemž ozónem podstatně lépe než UV zářením. K rozkladu barviva Direct Red 79 došlo pouze působením ozónu, při aplikaci UV záření k rozkladu nedošlo. Při zkoumání vlivu počáteční koncentrace barviva na jeho rozklad bylo potvrzeno, že s rostoucí počáteční koncentrací barviva roste i jeho konečná koncentrace, přičemž při nízkých koncentracích (10–50 mg.dm-3) již nehraje počáteční koncentrace roli. V případě obou použitých metod měl urychlující efekt na rozklad barviva přídavek elektrolytu (NaCl i Na2SO4 vykazoval podobné konečné výsledky i přes rozdílný průběh rozkladu), přídavek HCl pak urychlil rozklad pouze v případě UV záření, při aplikaci ozónu nemělo pH prostředí na rozklad barviva vliv. Z plynů pro generaci ozónu měl nejlepší účinnost O2 a syntetický vzduch (srovnatelné výsledky), v případě technického vzduchu byla konečná koncentrace barviva o zhruba 30 % vyšší. Optimální objemový průtok plynu byl stanoven na 1,5 dm3.min-1, optimální výkon ozonizátoru na 30 W (maximální), při minimálním výkonu ozonizátor prakticky nepracoval.
Antioxidační aktivita extraktů zeleného čaje
Šedý, Michal ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na antioxidační a biologicky aktivní látky přítomné v extraktech zeleného čaje. Zelený čaj je bohatým zdrojem antioxidantů a již v minulosti byl považován za léčivý nápoj. Řada látek obsažená v extraktech zeleného čaje vykazuje silné antioxidační účinky. V teoretické části se tato práce zabývá historií a výrobou čaje. Dále se zaměřuje na popis nejhojněji zastoupených antioxidačních a bioaktivních látek v čaji. V experimentální části byly vybrány tři vzorky zeleného čaje z obchodního řetězce, které byly dále analyzovány vybranými metodami UV-VIS spektrometrie a následně porovnány.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.