|
|
Monitoring nutričně významných prvků a anorganických kontaminantů v moravských červených vínech
Dukát, Dominik ; Trenzová, Kristina (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných prvků, převážně se jedná o toxické a nutričně významné makroprvky a mikroprvky v moravských červených vínech. Cílem této práce bylo porovnání prvkového složení mezi biovíny a víny z jiných produkčních systémů a také porovnání vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro tyto analýzy byly zvoleny dvě analytické metody: hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) pro stanovení mikrprvků a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro zjištění koncentrací makroprvků. Pro další vyhodnocení byl použit test ANOVA (analýza rozptylu). Jako statisticky významné prvky byly stanoveny nikl, hořčík a draslík.
|
|
|
Posouzení kontaminace okolí skládky Pozďátky
Sedláček, Jaroslav ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakterizaci lokality a na zhodnocení znečištění vody blízko skládky nebezpečných odpadů Pozďátky. V práci je zhodnocen výskyt vybraných kontaminantů. Odběry vzorků byly prováděny na pěti různých místech, v místě odtoku znečištěných vod skládkou, na soutoku těchto vod s potokem Prašinec, v dalších místech potoku Prašinec, která jsou ovlivněna skládkovými vodami a na místě, kde se nepředpokládá znečištění potoka Prašinec.
|
|
|
Toxické kovy ve vodě a sedimentech vodní nádrže Brno
Bořek, Tomáš ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím techniky difuzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanovení labilních forem vybraných kovů v sedimentech a povrchové vodě přehradní nádrže Brno. Odběry vzorků sedimentů a vody byly prováděny na předem vytipovaných místech přehradní nádrže Brno v září a říjnu roku 2008. DGT technikou byly v sedimentech získány hloubkové profily Fe, Mn, Pb, Cd, Zn, Cu, Ni a Al. Do odebraných sedimentů byly aplikovány DGT sondy se třemi různými tloušťkami difuzní vrstvy a získané výsledky poskytly informace o tom, do jaké míry jsou příslušné kovy uvolňovány z pevné fáze sedimentu do pórové vody sedimentu. Dále byl proveden mikrovlnný rozklad sedimentů a v mineralizátech byly změřeny koncentrace Fe, Mn, Pb a Cd. V odebrané povrchové vodě z přehrady byly DGT technikou získány koncentrace Fe, Mn, Pb a Cd.
|
|
|
Transport vybraných kovů z půdy do rostlin
Šilerová, Iva ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá půdou, její kontaminací vybranými těžkými kovy a transportem těchto těžkých kovů z půdy do rostlin. Jsou zde popsány možnosti vstupu těžkých kovů do půd, jejich chování v půdním prostředí a jejich přechod do rostlinného materiálu. Jako sledované toxické kovy byly vybrány: olovo, kadmium a měď. Dále jsou zde popsány způsoby odběru půdního vzorku, jeho zpracování pro následnou analýzu a stanovení těžkých kovů ve vzorku.
|
|
|
Mapování obsahů toxických kovů v zeminách v oblasti Hranic a Teplic nad Bečvou
Kotásková, Michaela
Diplomová práce se zabývá výskytem toxických kovů, konkrétně Mo, Sr, U, Rb, Th, Pb, As, Zn, Cu, Ni, Cr a V, v půdním prostředí Hranického krasu. Byly zkoumány lesní půdy, zeminy v údolí řeky Bečvy a orné půdy s ohledem na lokality s možným znečištěním (skládka odpadu, cementárna). Odběry byly provedeny dle příručky pro geochemické mapování z povrchu a z hloubky 25 cm. Následně byly měřeny koncentrace toxických kovů v odebraných vzorcích na rentgen-fluorescenčním spektrometru a vyhodnoceny základní geochemické vlastnosti odebraných vzorků. Zjištěné hodnoty a vypočtené indexy znečištění byly porovnávány s legislativními požadavky na limitní koncentrace kovů v půdách s vybranou srovnávací lokalitou (NPR Hůrka) a mezi sebou navzájem. Práce je doplněna mapami koncentrací jednotlivých prvků ve vybraných lokalitách vytvořených v Geografickém informačním systému. V závěru práce jsou uvedeny koncentrace měřených kovů a polokovů zastoupených v půdě, včetně míst jejich výskytu vůči blízké cementárně a skládce komunálního odpadu. Mapované prostředí Hranického krasu bylo vyhodnoceno jako prostředí jen s nepatrně zvýšenými obsahy některých prvků.
|
|
|
Význam kořenových exudátů pro pěstování plodin v klimatické změně
Schnürer, Oliver ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Kořenové exudáty jsou látky vylučované kořeny rostlin, které slouží rostlinám k získávání živin z půdy nebo ke zvýšené odolnosti vůči biotickému stresu. Kořenové exudáty tak mohou skrývat velký potenciál, který lze využít v zemědělství. S rostoucí lidskou populací je stále větší tlak na zemědělství, které musí poskytnout dostatek potravin pro uživení celosvětové populace, tedy pro zajištění potravinové bezpečnosti. Doposud se zemědělská činnost pokoušela tuto poptávku uspokojit intenzifikací zemědělství, především šlechtěním vysoce produktivních plodin a intenzivním hnojením, možné benefity kořenových exudátů však při šlechtění zůstávaly přehlížené. Praktiky intenzivního zemědělství mohou dále zhoršovat dopady probíhající klimatické změny, například zvýšenou mineralizaci půdního uhlíku nebo snižováním biodiverzity. Využitím kořenových exudátů v produkci plodin bude možné dosáhnout zpřístupnění nepřístupných forem živin v půdě, i vyšší odolnosti plodiny vůči škůdcům, bez zmíněných negativních dopadů intenzivního zemědělství. V této práci jsem se pokusil popsat hlavní funkce kořenových exudátů, jejich reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a další stresory klimatické změny, dále jsem se pokusil popsat využití kořenových exudátů zemědělské produkci, která se potýká s následky...
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků ve stavebních a demoličních odpadech
Vítková, Michaela
Diplomová práce na téma „Stanovení obsahu vybraných prvků ve stavebních a demoličních odpadech“ začíná literárním přehledem, kde jsou v první části popsány pojmy týkající se tématu. V další části literárního přehledu je výčet a popis právních předpisů týkajících se řešené problematiky. Cílem práce bylo ověření koncentrací arsenu, chromu, kadmia, olova, niklu a vanadu v produkčně nejvíce zastoupených stavebních a demoličních odpadech, porovnat naměřené hodnoty se zákonnými limity a zhodnotit možné dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Pro řešenou problematiku byla zvolena rentgenfluorescenční analýza, tzv. XRF. Výsledky poukazují, že ve většině vzorků je obsažen ve větší míře zejména chrom a arsen. V závěru diplomové práce je zhodnoceno dosažení stanovených cílů a ověření stanovených hypotéz.
|
|
| |
|
|
Posouzení možnosti využití sedimentů z nádrže Vůznice ( CHKO Křivoklátsko) pro zemědělské účely
Cepáková, Šárka ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent)
Vodní nádrž Vůznice se nachází v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Předkládaná práce je založena na mimořádné možnosti odebrat vzorky dnového sedimentu z vypuštěného nádržního prostoru. Vůznice je totiž vypouštěna pouze výjimečně. Ve vzorcích sedimentu byly hodnoceny koncentrace rizikových kovů. Stanovené hodnoty byly porovnány s limity znečištění podle platné legislativy České republiky pro případnou aplikaci sedimentu na zemědělský půdní fond. Kromě toho byly hodnoty porovnány s limity US EPA, konkrétně s PEC a TEC. Vybrané rizikové kovy splnily požadované limity vyhlášky č. 257/2009 Sb., kladené na sediment. Klíčová slova: toxické kovy, Vůznice, dnový sediment, aplikace vytěžených sedimentů na půdu
|
|
|
Vliv městského odvodnění na obsah těžkých kovů ve vodních ekosystémech
Darmovzalová, Marie ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Městské toky jsou ovlivněny řadou lidských aktivit. Diplomová práce se zabývá vlivem dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v drobném pražském toku. Sledovanou lokalitou je Zátišský potok, který se nachází v Praze-Hodkovičkách a ústí z pravé strany do Vltavy. Tok je 3080 m dlouhý a má přirozený průtok u ústí 1,9 m3 /s. Do Zátišského potoka je přivedeno 7 zaústění dešťové kanalizace a jsou na něm vybudované 3 dešťové usazovací nádrže. Tok byl sledován od dubna 2009 do června 2010, za tuto dobu bylo uskutečněno 6 odběrů. Monitorováno bylo7 odběrových míst, která byla zvolena tak, aby bylo možné sledovat vliv zaústění dešťových kanalizací, tzn. nad a pod zaústěním dešťové kanalizace a dešťových usazovacích nádrží. Vliv dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v ekosystému vodního toku, byl posouzen na základě odběru a analýzy vzorků vody, sedimentu, bentických organismů a nárostů. Vzorky sedimentu a vodních organismů byly ještě před analýzou vysušeny lyofilizací a rozloženy v mikrovlnné peci v kyselině dusičné s přídavkem peroxidu vodíku. Obsah kovů byl posléze stanovován atomovou absorpční spektrometrií pomocí přístroje Solaar S. Celkem bylo sledováno 9 kovů - kadmium, olovo, nikl, chrom, měď, zinek, hliník, mangan a železo. Výsledky práce ukazují, že nejvýraznější překročení norem...
|
host ::
RSS.