|
|
Inhibiční účinky toxických kovů na aktivitu mikroorganismů v technologiích odpadních vod
Hammerschmiedt, Tereza
Tato disertační práce je zaměřena na vliv vybraných kovů, zinku a mědi, dezinfekčních přípravků využívaných v chemických toaletách a jejich hlavních složek, formaldehydu a bronopolu, na anaerobní stabilizaci čistírenských kalů. V rámci fermentačních testů realizovaných v podmínkách Celorepublikové referenční laboratoře bioplynových transformací byla sledována produkce bioplynu a metanu, koncentrace vodíku v bioplynu, obsah nižších mastných kyselin, pH, oxidačně-redukční potenciál a složení mikrobiálního společenstva v substrátu. Celková produkce metanu byla vždy ovlivněna nižšími dávkami sledovaných látek než celková produkce bioplynu. Z toho lze vyvodit, že metanogenní Archaea jsou citlivější vůči působení toxických látek než ostatní skupiny anaerobních mikroorganismů. K úplnému utlumení činnosti anaerobních mikroorganismů došlo jen při extrémním dávkování všech testovaných látek. Závěrem lze říci, že zinek, měď, bronopol a formaldehyd v běžných koncentracích nepředstavují riziko pro fungování anaerobní stabilizace čistírenských kalů v reálných podmínkách městských čistíren odpadních vod.
|
|
| |
|
|
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
|
|
|
Spalné teplo čistírenských kalů
Mikluš, Michal ; Bělohradský, Petr (oponent) ; Houdková, Lucie (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku spalování kalů z čistíren odpadních vod, cílem je vytvoření vzorce pro výpočet spalného tepla a výhřevnosti ze zadaného chemického rozboru. Práce je rozdělena do dvou základních částí: Teoretická část se zabývá charakteristikou kalů, technologií spalování kalů, spalováním, není opomenuto spalné teplo a výhřevnost. Hlavním tématem praktické části je výpočet vzorce z hodnot chemického rozboru kalů. Chemický rozbor odebraných vzorků kalu nám dodala firma TÜV NORD Czech, s.r.o. spolu s hodnotami spalného tepla a výhřevnosti, které nám posloužili pro odvození zmíněných vzorců. Správnost výpočtů je ověřena programem MINITAB.
|
|
|
Optimalizace podmínek zplyňování biologicky rozložitelných odpadů
Elbl, Patrik ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce má za cíl pojednat o zplyňování biologicky rozložitelných odpadů. Teoretická část se zabývá zplyňováním se zaměřením na fáze zplyňování, druhy zplyňovacích reaktorů a polutanty obsažené v generovaném plynu, především dehtu. Dále je zde uvedena charakteristika alternativních biomasových paliv, a to digestátu a čistírenského kalu. Praktická část je věnována zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat možnosti zplyňování těchto paliv, stanovit jejich specifikace a vliv různých zplyňovacích médií. V závěrečné části jsou diskutovány výsledky odebraných plynů a dehtů.
|
|
|
Zpracování čistírenských kalů
Adamus, Petr ; Havlásek, Martin (oponent) ; Zejda, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se ve svém úvodu zabývá úpravou odpadní vody až do fáze vzniku odpadního kalu, na tuto část navazuje souhrn většiny dostupných metod pro zpracování odpadního kalu a jejich popis. Následuje legislativní přehled a souhrn limitů kladených na ČOV. V poslední části se bakalářská práce věnuje popisu vlastností kalů a jejich metodám měření. Praktická část obsahuje měření a výpočet vlastností odpadního kalu, a to konkrétně stanovení obsahu sušiny a ztrátu žíháním.
|
|
|
Průmyslové kaly jako alternativní paliva v cementárnách
Raška, Miroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím průmyslových kalů jakožto příměsi do alternativních paliv v cementářském průmyslu. První část je zaměřená na tuhá alternativní paliva, především čistírenské kaly, jejich zpracování a využití při procesu výpalu portlandského slínku a výhřevnému potenciálu dané druhotné suroviny, paliva. Druhá část pojednává o historii, výrobě cementu a jeho surovinové základně. Poslední část obsahuje poznatky z praktického měření a vyvození závěrů o vhodnosti použití daného druhu průmyslového kalu v cementárnách jako tuhého alternativního paliva.
|
|
|
Získávání surovin z odpadních vod a čistírenských kalů
Boubínová, Marie ; Chorazy, Tomáš (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku získávání surovin z odpadních vod a čistírenských kalů s důrazem na fosfor. První část práce je věnována problematice spojené se zdroji fosforu, jeho využitím a legislativní stránce související s recyklací fosforu. Dále se již práce věnuje fyzikálně-chemickým a biologickým metodám recyklace fosforu z odpadních vod a produktů jejich dalšího zpracování na čistírnách odpadních vod (ČOV). Recyklace fosforu je připomenuta i z hlediska principů tzv. oběhové ekonomiky, o tématu pojednává závěr první části práce. Ve druhé části práce je potom zpracována technicko-ekonomická rešerše u konkrétní ČOV nad 50 tis. ekvivalentních obyvatel v České republice. Zde jsou popsány jednotlivé vhodné technologie pro recyklaci fosforu z odpadních vod, čistírenských kalů a popela po spalování čistírenských kalů. Následně jsou tyto technologie porovnány a vyhodnoceny.
|
|
|
Integrovaná technologie pro zpracování nevyužitelného plastového odpadu a kalů z ČOV
Kadlecová, Petra ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Dosavadní způsoby nakládání s čistírenskými kaly i materiálově nevyužitelným plastovým odpadem se ukazují z dlouhodobého hlediska jako nevyhovující. Ukládání výhřevných odpa-dů na skládky bude brzy omezeno a hrozící riziko kontaminace půd látkami obsaženými v čistírenských kalech způsobilo zpřísnění legislativních požadavků kladených na kaly při je-jich využívání v zemědělství. Předkládaná diplomová práce se zabývá hledáním společného řešení v oblasti nakládání s kaly a zbytkovými plasty se zaměřením na možnost získávání fos-foru ze vznikajícího popela. Na základě seznámení se s dostupnými řešeními a souvisejícími legislativními předpisy byly navrženy tři varianty možné integrace. Následně byla provedena základní energetická a materiálová bilance těchto variant v programu W2E.
|
|
|
Úprava kalů z čistíren odpadních vod před jejich dalším využitím
Pěček, Jan ; Klemeš,, Jiří (oponent) ; Žaloudík, Petr (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Průmyslová výroba buničiny je velmi energeticky náročná. Snahou je co nejvíce využít vloženou energii, vložené suroviny a minimalizovat odpad. Vedle vlastního produktu - buničiny vzniká velké množství organicky znečištěných vod, které se následně čistí na čistírnách odpadních vod. Výsledkem čistění je vyčištěná voda a směsný kal s obsahem organické sušiny cca 80%. Disertační práce se věnuje problematice sestavení vhodných směsných receptur z kalu z výroby buničiny a dostupných surovin (odpadů) z blízkého okolí Biocel Paskov a.s., aby vznikl vyvážený kofermentát. Jedná se především o trávu z údržby veřejné zeleně, travní siláž, senáž, olupky z brambor, zbytky ze zpracování zeleniny. Na semikontinuálních a kontinuálních laboratorních fermentačních jednotkách byly zkoušeny fermentační procesy připravených kofermentátů jak v mezofilní tak v termofilní oblasti. Byla sledována redukce organické hmoty v závislosti na době zdržení, produkce a kvalita bioplynu i kvalita výstupního digestátu. Byly také odzkoušeny stavy chování procesu při řízeném pH, dodržování i nedodržování technologické kázně. Výsledky jednotlivých zkoušek byly zpracovány do grafů. V závěru disertační práce je pro vybranou variantu zpracováno bilanční schéma a proveden návrh reálné fermentační stanice s členěním na stavební objekty a provozní soubory se specifikací základních strojů a zařízení včetně investičních nákladů. Ekonomický propočet a předpokládaná návratnost vložených prostředků byla zpracována ve dvou variantách, bez dotace a s předpokládanou dotací z operačního programu obnovitelných zdrojů energie.
|
host ::
RSS.