|
|
Vliv fosforečnanů na mobilitu arzenu v kontaminovaných oblastech
Stubbe, Petra ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Courtin-Nomade, Alexandra (oponent)
Arsen a fosfor jsou po chemické stránce velmi podobné prvky, a proto se předpokládá, že vykazují podobné chemické chování i v různých systémech životního prostředí. V této práci se zabývám chováním arzenu a jeho minerálních fází v přítomnosti mírně zvýšených koncentrací fosforečnanu. K tomuto studiu byly vybrány různé přírodní systémy se zvýšeným obsahem těchto prvků, které byly studovány různými experimentálními přístupy. Mezi studované vzorky patřily zemědělské půdy, důlní odpady, potoční sedimenty a vody a v neposlední řadě syntetické minerální fáze arsenu. Ke studiu byla použita řada běžně dostupných metod a přístrojové techniky používaných pro geochemický a mineralogický výzkum (např. RTG difrakce, Ramanova spektroskopie, ATR-FTIR, ICP-OES nebo EPMA). Výsledky této doktorské práce jsou prezentovány ve formě tří manuskriptů. První studie zkoumá dlouhodobý vliv kontinuálního přísunu relativně nízkého množství fosforečnanu z malokapacitní čistírny odpadních vod na mobilitu arsenu v potočním systému. Zde jsme zjistili významný pokles celkových koncentrací arsenu a naopak významnou koncentraci fosforu v sedimentech pod čistírnou. Výsledky této studie poukazují na již proběhlé a zároveň stále probíhající uvolňování arsenu v důsledku kompetitivní sorpce arsenu s fosforečnanem a demonstruje tak...
|
|
|
Elemental analysis of leaf and soil samples using the ICP-MS
Švecová, Pavla ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
CZ Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení vybraných prvků ve vzorcích listů a půdy. Stanovovanými prvky byly arsen, kadmium, měď, nikl, olovo, vápník a zinek. Analyzované vzorky pocházejí jednak z různých lokalit České republiky a dále z řady evropských krajin. V rámci této diplomové práce nebylo provedeno vzorkování. Vzorky listů byly připravené ke stanovení celkového obsahu prvků sušením a mikrovlnným tlakovým rozkladem. Vzorky půdy byly analyzovány na obsah vylouhovatelného obsahu vybraných prvků. Zvolená extrakční technika představovala metodu popsánu normou ISO 11466, která pracuje s lučavkou královskou jako extrakčním činidlem. Metoda byla ověřena využitím certifikovaných materiálů. Obsah vybraných prvků ve vzorcích byl stanoven metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Koncentrace prvků v analyzovaných vzorcích listů vykazují široké rozmezí hodnot.Hodnoty pro vápník dosahují koncentrací v rozmezí 0,98 - 16,6 mg g-1 , pro nikl 0,16 - 10,20 μg g-1 , pro měď 2,60 - 43,80 μg g-1 , pro zinek 13,4 - 489 μg g-1 , pro arsen 0,01 - 11,60 μg g-1 , pro kadmium < LOD - 7,02 μg g- 1 a pro olovo 0,03 - 71,40 μg g-1 . Vyšší koncentrace těžkých prvků jsou pozorovány v případe vzorků pocházejících z oblastí, ve kterých probíhaly těžebné procesy, případně jde o oblasti...
|
|
|
Vliv mravenců na půdní chemismus napříč biomy
Kostečka, Luboš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Mravenci patří mezi významné ekosystémové inženýry. Jejich aktivita má přímý i nepřímý vliv na půdní chemismus uvnitř jejich hnízd skrze různé procesy, například bioturbaci nebo akumulaci potravy a její rozklad mikrobiální komunitou. Tyto procesy závisí na podmínkách prostředí, například na půdních vlastnostech nebo klimatu na daném stanovišti. Přesto zatím nebyl vliv mravenců porovnán mezi různými biomy. Cílem této práce je proto (1) popsat procesy, jimiž mravenci ovlivňují půdní chemismus, (2) shrnout výsledný vliv na chemické půdní vlastnosti jako koncentrace živin a úroveň pH v mraveništích a okolní půdě, (3) zjistit, zdali existuje trend společný všem biomům, či zdali se od sebe vlivy v různých biomech liší. Závěrem této práce je, že společný trend sice existuje, ale velmi závisí na podmínkách jako je struktura mraveniště, potravní strategie konkrétního druhu a klima daného ekosystému. Klíčová slova: mravenci, půda, půdní chemismus, biomy, hnízda, bioturbace, potravní strategie, makroprvky, pH, podmínky prostředí, klima
|
|
|
Lyzimetry – složení půdního roztoku v nativní podobě
Zikmund, Jiří ; Müllerová, Kristýna (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou půdního roztoku s důrazem na vodorozpustné frakce huminových látek. Huminové látky jsou organické sloučeniny, které se přirozeně vyskytují v půdě i v půdním roztoku, a sehrávají významnou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech probíhajících v půdě. V experimentální části byly vyhodnocovány vzorky půdního roztoku pocházející z pokusné stanice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Hradci nad Svitavou. Jednalo se o vzorky pocházející z kontrolní varianty a z variant hnojených kejdou a digestátem. U vzorků byla zjištěna hodnota pH a vodivosti půdního roztoku. Dále byly analyzovány huminové látky obsažené v půdním roztoku pomocí metod infračervené, fluorescenční a UV/Vis spektrometrie.
|
|
|
Speciační analýza arsenu v environmentálních vzorcích
Pakosta, Lukáš ; Novotná, Marie (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Arsen je toxický prvek, který se vyskytuje v různých spéciích, jež mají odlišné environmentální a zdravotní dopady. Přítomnost arsenu v životním prostředí, zejména ve vodě a půdě, představuje vážné riziko pro lidské zdraví. V rámci této bakalářské práce byla optimalizována doba a teplota extrakce arsenu a arsenových spécií ve vzorcích půdy a bioty. Za účelem separace arsenových spécií bylo použito vysokoúčinné kapalinové chromatografie a stanovením obsahu arsenových spécií a celkového obsahu arsenu bylo využito hmotnostního spektrometru s trojitým hmotnostním analyzátor s indukčně vázaným plazmatem. Na základě provedeného experimentu byly optimální podmínky aplikovány na vzorky půdy a bioty z parku Lužánky.
|
|
|
Problematika separace mikroplastů z environmentálních matric
Pařízková, Mia Victoria ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami pro separaci mikroplastů z půdy a následnou aplikací kvantitativních metod gravimetrie, ATR-FTIR a Py-GC/MS. Byly připraveny vzorky modelové půdy a mikroplastů PET nebo PLA o různých koncentracích. Tyto vzorky byly separovány pomocí roztoku uhličitanu draselného o přesné hustotě. Efektivita separace byla zkoumána gravimetricky. Vzorky byly také proměřeny pomocí metod ATR-FTIR a Py-GC/MS, jejichž výsledky byly srovnány pomocí korelačních koeficientů. Bylo posouzeno, že ATR-FTIR je vhodnější metodou, tudíž byla tato metoda použita při analýze připravených vzorků deseti reálných půd a mikroplastů PET nebo PLA.
|
|
|
Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí
Řepková, Michaela ; Komendová, Renata (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice pesticidů v půdním prostředí. V teoretické části je nejprve řešen vstup těchto látek do životního prostředí, tedy jejich aplikace v různých formách na zemědělskou půdu, kde jsou na základě určitých faktorů v této půdě zadržovány a z ní následně transportovány do dalších složek životního prostředí. Jelikož se rezidua pesticidů vyskytují i v ostatních složkách životního prostředí, tak představují celosvětový problém kvůli potenciálnímu environmentálnímu a zdravotnímu riziku nejen pro lidskou populaci. Dále se teoretická část věnuje vhodnému způsobu stanovení těchto pesticidních látek v půdní matrici, a to jak vhodné extrakční metodě, tak i vhodné analytické koncovce. Experimentální část se primárně zaměřovala na samotné stanovení těchto perzistentních organických polutantů. Pesticidy z půdy byly extrahovány v současnosti jednou z nejpopulárnějších extrakčních metod, a to metodou QuEChERS. Tato metoda byla důkladně optimalizována za účelem dosažení co nejnižších limitů detekce/kvantifikace, nejvyšších možných výtěžností a dobré opakovatelnosti. Jakožto vhodná analytická koncovka pro stanovení pesticidů ve extraktech půd byla zvolena metoda LC-MS/MS.
|
|
|
Vliv biouhlu na distribuci organické hmoty v půdě
Haleš, Petr ; Širůček, David (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Biouhel je materiál bohatý na organický uhlík, který je možno využít v zemědělství jako půdní kondicionér. Volba typu zdrojové biomasy a podmínek použitých při pyrolýze (doba zdržení, teplota) může mít rozdílný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti tohoto materiálu. V této bakalářské práci byly využity biouhly vyrobené z otrub, dřevní štěpky, kukuřice a kompostu, pyrolyzované při teplotě 600 °C. Dřevní štěpka byla pyrolyzována při 400–700 °C. Tyto biouhly byly luhovány modelovou dešťovkou. Cílem zde bylo posoudit, jak podmínky výroby biouhlu ovlivní množství a povahu látek vyluhovaných z toho materiálu. V druhé části práce byl využit komerční biouhel Agrouhel z čistírenských kalů odpadních vod, který byl pyrolyzován při 450–470 °C („Káňa“). Ten byl luhován jak modelovou dešťovkou, tak i zředěnými roztoky kyseliny citronové (simulace kořenových exudátů) a peroxidu vodíku (simulace enzymatické degradace biouhlu). Na výluzích po každém cyklu byly provedeny fyzikálně-chemické charakterizace (pH a vodivost). Na roztocích po 1., 5. a 10. cyklu byly provedeny další analýzy (UV-VIS a ICP-OES). Na pevném nevyluhovaném biouhlu a vzorku po 10. cyklu byl stanoven obsah anorganické a organické frakce a bylo zjištěno složení prvků v organické frakci (TGA a EA). Byl také proveden kultivační experiment s biouhlem Káňa na modelové rostlině (Locika setá). Biouhel po kultivaci byl analyzován (pH, vodivost, ICP-OES, TGA a EA) a výsledky byly srovnány s biouhly Káňa luhované různými modelovými prostředími. Na původním biouhlu Káňa a biouhlu získaném po ukončení kultivačního experimentu byla provedena také extrakce fulvinových a huminových kyselin, které byly analyzovány na množství anorganického a organického podílu a zastoupení organických prvků (TGA a EA). Výsledky poté byly mezi sebou porovnány a byly posuzovány vzájemné souvislosti mezi laboratorním působením jednotlivých půdních činitelů a jejich souhrnnému působení během půdního kultivačního experimentu.
|
|
|
Problematika identifikace a kvantifikace mikroplastů v půdách
Polachová, Tereza ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o přítomnosti, chovaní a analýze mikroplastů v půdách. Nejběžnější metodou pro analýzu mikroplastů v půdách se používá FTIR spektroskopie. Shrnutí poznatků a výsledků publikovaných výzkumů ale naznačují nedostatečnou standardizaci odběru, pročištění a nakládaní se vzorky. Cílem bylo vytvoření matematického modelu pro kvantifikaci PET ve směsích standardních půd a PET, který byl následně ověřen na směsích PET v různých reálných půdách. Výsledkem je model, který by měl být univerzální pro kvantitativní analýzu PET v půdách standardních i reálných, s nízkou i vysokou koncentrací PET. Modely byly vytvořeny pro následující vlnočty 2965,80 cm-1; 1739,99 cm-1; 1299,85 cm-1 a 1135,31 cm-1. Korelační koeficienty R2 finálních modelů pro jednotlivé vlnočty vyšly: 0,9606; 0,9141; 0,9360 a 0,8879.
|
|
|
Posouzení erozního ohrožení vybraných svahů na území podniku Smilkov a.s.
FULÍN, Patrik
Cílem bakalářské práce je posouzení erozního ohrožení vybraných svahů na území podniku Smilkov a.s. a následný návrh protierozních opatření vedoucích ke snížení zjištěné eroze a ochrany okolní krajiny. Dle výsledků byla vypracována protierozní opatření, spočívající v rozdělení pozemku na části. Dále byl pro každý půdní blok navržen protierozní osevní postup. Výsledkem protierozních opatření je snížení dlouhodobé ztráty půdy pod hranici přípustné ztráty půdy.
|
host ::
RSS.