|
|
Využití systémů alternativní a augmentativní komunikace v rámci logopedické intervence u jedinců s kombinovaným postižením
Saláková, Kateřina ; Klenková, Jiřina (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nabízí podrobný rozbor logopedické intervence se zaměřením na systémy alternativní a augmentativní komunikace u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami (kombinované postižení) různého věku (19, 12, 8 let). V teoretické části předkládáme obecnou charakteristiku komunikační schopnosti jako součásti sdělovacího procesu, jejího možného narušení v souvislosti s kombinovaným postižením respondentů i vlastní logopedickou intervenci, kdy poukazujeme na posun terapeutických přístupů orientovaných od zvukové stránky řeči k obsahové. Popis kombinovaného postižení prezentujeme z pohledu časté kombinace mozkové obrny a mentální retardace včetně symptomatologie a diagnostiky. Poslední kapitola profiluje jednotlivé systémy alternativní a augmentativní komunikace i kritéria uplatňovaná v průběhu jejich volby. Výzkumná část podává detailní přehled logopedické intervence v jednotlivých vývojových etapách respondentů. Následné zhodnocení jednotlivých terapeutických přístupů předkládá závěry nekoordinované a nesystematické logopedické intervence, která je i přes včasnou diagnostiku realizována ve věku čtyř let jedinců. Současná podpora všech složek, tj. primárních funkcí, řeči a komunikace představuje u respondentů různorodou subvenci. Systémy alternativní i augmentativní komunikace jsou u jedinců...
|
|
|
Spiritualita a duševní nemoc: Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním
Motl, Jiří ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
DI S E R T A Č N Í P R Á C E Autor: Mgr. Jiří Motl Spiritualita a duševní nemoc Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním Spirituality and Mental Disorder: The Role of Spirituality in the Lives of People with Experience of Psychosis Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem duševní nemoci a náboženství, zaměřuje se na to, jakou úlohu sehrává spiritualita u lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním. V teoretické části je diskutován problém stanovení hranice mezi patologickou a normální spiritualitou, přičemž je zdůrazněn význam funkčního hlediska a potřeba dialogického vztahu s nemocným. Teoretická část dále mapuje možnosti využití spirituality v procesu zotavení. Spiritualita často pomáhá nemocným vnímat svou nemoc jako smysluplný proces, čímž zpravidla přispívá k jejímu lepšímu zvládání. V závěru teoretické části jsou představeny čtyři alternativní či komplementární výkladové rámce psychotické zkušenosti. V empirické části je zkoumáno devět osob (věřící se zkušeností s psychózou) prostřednictvím kvalitativních metod. Sběr dat a jejich analýza vychází především z metody IPA (interpretativní fenomenologická analýza). Cílem výzkumu je zmapovat u konkrétních osob s duševním onemocněním jejich zkušenosti s tím, jak duševní nemoc ovlivnila jejich spiritualitu a jak je jejich...
|
|
|
Psychohygiena zdravotnického záchranáře
POSPÍŠILOVÁ, Erika
Tato studie se zaměřuje na psychohygienu zdravotnických záchranářů s cílem porozumět profesní náročnosti na jejich duševní zdraví a pohodu. V rámci práce bylo analyzováno faktory stresu, syndrom vyhoření, duševní zdraví. Vliv stresu na jeho osobu, duševní hygienou a sebepéčí. Hlavním cílem práce bylo zjištění vnímání psychické náročnosti práce zdravotnických záchranářů vpřednemocniční péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku duševních poruch, vlivu stresu a jeho působení na zdravotnické záchranáře. Praktická část nalézá odpovědi na předem stanovené hypotézy prostřednictvím výzkumu. Výzkum byl založený na dotazníkovém šetření, které bylo umístěno mezi zdravotnické záchranáře. Na základě výzkumu jsme zjistili, že mnoho záchranářů trpí stresovými situacemi spojenými s jejich prací, což může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu. Neprokázali jsme žádný signifikační rozdíl ve vnímání psychické náročnosti mezi pohlavími. Nebyl zjištěn rozdíl vnímání psychické náročnosti z pohledu délky praxe. Zjistili jsme, jaké různé aktivity zdravotničtí záchranáři provádějí pro svoji duševní hygienu. Výsledky naznačují, že poskytování podpory pro zvládání stresu a péči o duševní zdraví je nezbytné pro zdravotnické záchranáře v jejich profesním životě. Závěry této studie mohou přispět k lepšímu porozumění záchranářů a podpory jejich duševního zdraví a pohody v pracovním prostředí. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů také uvedena doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů, které jsou odvozena z nalezených poznatků.
|
|
|
Sociální bydlení pro osoby s duševní poruchou
ČERNÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo popsat sociální bydlení pro lidi s duševní poruchou, a to především v městě Plzni. V praktické části bylo zodpovězeno na tyto výzkumné otázky: 1) Jaké jsou možnosti a specifika sociální práce s lidmi s duševní poruchou? 2) Jaký přínos má sociální bydlení z pohledu klientů s duševní poruchou? Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii pomocí metody polostrukturovaných rozhovorů. První část rozhovorů probíhala se sociálními pracovníky Magistrátu města Plzně - Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, druhá část rozhovorů pak s nájemníky sociálních bytů, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu. Výzkumný soubor byl vytvořen metodou záměrného výběru a následná analýza dat provedena metodou kódování. Celkem bylo realizováno čtrnáct polostrukturovaných rozhovorů, pět se sociálními pracovníky a dvanáct s klienty. Z výzkumné části vyplynulo, že všichni komunikační partneři z řad klientů žili před nastěhováním do sociálního bytu v nejistých bytových podmínkách, u všech se objevovalo opakované stěhování, a to zejména po substandardních formách bydlení. Tato situace u nich často zhoršovala jejich psychický stav, u většiny z nich docházelo pravidelně k hospitalizacím v psychiatrických nemocnicích. Jako nejčastější příčinu absence dlouhodobého stabilního bydlení uváděli komunikační partneři špatnou finanční situaci, psychické problémy a špatné sociální vazby. Po nastěhování do sociálního bytu se bydlení s podporou sociálního pracovníka podařilo udržet všem komunikačním partnerům bez dluhů na nájemném, téměř u všech se dlouhodobě stabilizoval zdravotní stav. Všichni bydlí v sociálním bytě déle než jeden rok. Bakalářská práce může být přínosná sociálním pracovníkům, kteří se při výkonu své profese setkávají s lidmi s duševní poruchou trpící bytovou nouzí. Také by mohla být inspirací pro obce, které uvažují o zavedení sociálního bydlení.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna pro osoby s duševní poruchou
PEKÁRKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou. Účelem sociálně terapeutické dílny jako ambulantní sociální služby je dlouhodobá a pravidelná podpora týkající se zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie, a to s ohledem na stanovené cíle uživatelů v rámci individuálního plánování. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem je poskytována sociální služba sociálně terapeutická dílna (cíle, poslání služby, zásady a principy služby, realizace služby, přínos služby pro uživatele, role a činnost sociálního pracovníka), která je určena pro klienty s duševní poruchou v organizaci Fokus, z.ú. v Českých Budějovicích. Pro metodickou část byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a byla využita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. K vyhodnocení výsledků byla použita metoda otevřeného kódování, metodou tužka papír. Pro lepší znázornění byly vytvořeny myšlenkové mapy pomocí aplikace Mindmaster. Rozhovoru se účastnili čtyři klienti sociálně terapeutické dílny a čtyři sociální pracovníci této služby. Z výzkumu je patrné, že za největší přínos této služby považují sociální pracovníci i klienti především v získání sociálních kontaktů a dodávání psychické podpory, která je pro klienty velmi důležitá. Poskytuje vaření, trénování paměti, podpůrné skupiny, literární klub a další činnosti pro klienty, které jim pomáhají získat kompetence k běžnému životu. Tato bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociálně terapeutickou dílnu, kde byl výzkum realizován. Dále bakalářskou práci bude možné využít jako zdroj informací pro laickou populaci ohledně fungování sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou.
|
|
|
Aktivizace uživatelů s duševní poruchou
SPÁLENKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá poskytováním aktivizačních činností pro uživatele s duševní poruchou. Jejich aktivizací a motivací, kterou jim mohou poskytovat sociální a další pracovníci. Hlavním cílem bylo zmapovat poskytování aktivizace lidem s duševní poruchou v organizaci Fokus České Budějovice, z.ú. Dílčím cílem bylo zmapovat motivaci uživatelů s duševní poruchou k zapojení do aktivizačních činností a aktivizace. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické časti pojednává bakalařská práce o duševních poruchách a možnostech sociální práce s osobami s duševními poruchami. Praktická část měla za cíl odpovědět na HVO: Jak probíhá poskytování aktivizačních činností u uživaelů s duševní poruchou? DVO1: Jaká je motivace uživatelů k aktivizaci a jakým způsobem jsou motivováni? DVO2: Jaké mohou být překážky v aktivizaci? DVO3: Jaké přínosy aktivizace zmiňují uživatelé a pracovníci? Z výsledků vyplývá, že aktivizační činnosti a aktivizace v organizaci Fokus je poskytována v rámci konceptu moderní komunitní péče, ale do aktivizace uživatelů by se měla více zapojovat rodina. Motivace uživatelů probíhá prostřednictvím blízkého vztahu mezi pracovníkem a uživatelem, ve kterém panuje bezpodmínečné přijetí. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale také může být nápomocná jiným organizacím, pracujícím s uživateli s duševní poruchou, pro srovnání poskytované služby a možnosti aktivizace a motivace uživatelů.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna jako nástroj podpory samostatnosti klientů s mentálním postižením
MOJHOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je představit, jakým způsobem sociálně terapeutická dílna podporuje samostatnost osob s mentálním postižením. V práci je charakterizována sociální služba ?- sociálně terapeutická dílna, její ukotvení v zákoně, základní činnosti, primární cíl a její hlavní podpůrný prostředek ve formě pracovní terapie. Také je představeno mentální postižení a jeho pojmové vymezení, etiologie a klasifikace. Současně jsou v ní popsána specifika osob s mentálním postižením, která výrazně ovlivňují osvojení pracovních návyků a dovedností. V práci je vymezena samostatnost, individualizace a socializace. Na základě vlastně stanovených kritérií samostatnosti jsou předloženy tři kazuistiky klientů vybrané sociálně terapeutické dílny.
|
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
| |
host ::
RSS.