|
|
Impact of Universal Basic Income on Income and Poverty in Italy: A Multi-Scenario Analysis Using HFCS Data in EUROMOD
Petrus, Tomáš ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Mikrosimulace základního nepodmíněného příjmu v EUROMOD přisprívají probíhající diskusi o sociálních důsledcích a rozpočtové proveditelnosti této politiky. Evropská HFCS data použitá v této práci umožňují zdanění majetku jako způsob financování, aby byl základní nepodmíněný příjem rozpočtově neutrální. Tato práce zkoumá vliv tří unikátních scénářů na redistribuci příjmů a míru ohrožení chudobou na různé části italské populace. Rozmanitost italských regionů a boj s veřejným dluhem mohou vážně ohrozit proveditelnost scénářů v reálném světě. Výsledky práce následují trend radikálního snižování celkové chudoby a nerovnosti pozorovaný v této oblasti výzkumu. Tyto scénáře, spolu s pevnou daní z majetku, mají nepříznivé dopady na starší věkové skupiny, které se spoléhají na starobní důchody. Systém sociálních dávek má ve scénářích různé úrovně náhraditelnosti, které významně ovlivňují dopad na ohrožené skupiny. Práce nastoluje potenciální zmírnění nežádoucích účinků, které lze analyzovat v dalším výzkumu. Mikrosimulace postrádá behaviorální dopad základního nepodmíněného příjmu na jednotlivce, který je zachycen v provedených studiích v Evropě a Severní Americe.
|
|
|
Charakteristiky trhu práce a jejich vliv na fungování organizace
Soušek, Jiří ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
v českém jazyce Ekonomika trhu práce se snaží pochopit fungování a dynamiku trhu práce. Trh práce funguje skrze interakci lidí a organizací. Lidé vstupují na trh práce kvůli zajištění své obživy. Organizace na trhu práce poptávají pracovníky. Trh práce je podmíněn tržními, institucionálními a sociálními faktory. Existuje mnoho variant, jak jevy na trhu práce ovlivňují fungování hospodářské organizace., zvláště pak úroveň produktivity, mezd a počtu pracovních sil. Jevy na trhu práce mají makroekonomické i mikroekonomické příčiny a ovlivňují chování lidí a organizací na trhu práce Hlavním cílem této práce je popsat tyto výstupy trhu práce a posoudit jejich vliv na fungování organizace.
|
|
|
Některé makroekonomické efekty pracovní migrace po vstupu ČR do Evropské unie
Vystrčil, Tomáš ; Černý, Michal (vedoucí práce) ; Tomanová, Petra (oponent)
Od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 počet pracujících cizinců v ČR prudce vzrostl. Tím se zvětšil i vliv na ekonomiku státu. Cílem této práce je pomocí regresní analýzy zjistit, jak pracovníci ze zahraničí ovlivňují makroekonomické ukazatele ve srovnání s českými občany a zdali je tento vliv signifikantní. Zároveň bude porovnán vliv pracovníků z členských zemí Evropské unie s pracovníky původem mimo země EU. Práce by tedy měla objasnit určité rozdíly těchto skupin pracovníků. Byl prokázán signifikantní vliv cizinců na vývoj HDP. Pracovníci ze zemí EU mají ve srovnání s cizinci původem mimo EU dle tohoto modelu vyšší vliv na HDP, tento vliv však není statisticky významný.
|
|
|
Krása jako konkurenční výhoda na trhu práce
Urbanová, Aneta ; Kureková, Lucie (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je zhodnotit roli fyzické atraktivity na trhu práce, především pak s důrazem na proces diskriminace ze strany zaměstnavatele a genderové rozdíly. Teoretická část obsahuje definici jednotlivých typů diskriminace na pracovním trhu, přiblížení současného trhu práce v ČR a dosavadní teoretické přístupy a příklady experimentů z oblasti ekonomie krásy. V praktické části je prezentován konkrétní výzkum, který byl proveden na základě online dotazníkového šetření. Proměnná krásy byla pomocí sumačního indexu sestavena ze sebehodnocení vzhledu, hodnocení vzhledu tříčlennou porotou a hodnoty BMI. Testováno bylo 7 stanovených hypotéz na základě Spearmanova koeficientu pořadové korelace a analyzovány tak byly různé aspekty, ve kterých se prémie za krásu může ve zkoumané oblasti trhu projevovat. Byly potvrzeny hypotézy o vztahu atraktivity a výše příjmu, rychlosti nalezení požadovaného zaměstnání, rychlosti kariérního růstu a zvýhodnění žen, jejichž nadřízený je muž. I přes nedostatečnou velikost výzkumného souboru, generujícího spíše orientační výsledky, lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti trhu s absolventy ekonomického směru se diskriminace na základě fyzické atraktivity realizuje. Navíc se ukázalo, že vzhled považují sami dotazovaní jako důležitý faktor úspěchu při výběrovém řízení a přisuzují mu v tomto ohledu značný význam.
|
|
|
Charakteristiky trhu práce a jejich vliv na fungování organizace
Soušek, Jiří ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
v českém jazyce Ekonomika trhu práce se snaží pochopit fungování a dynamiku trhu práce. Trh práce funguje skrze interakci lidí a organizací. Lidé vstupují na trh práce kvůli zajištění své obživy. Organizace na trhu práce poptávají pracovníky. Trh práce je podmíněn tržními, institucionálními a sociálními faktory. Existuje mnoho variant, jak jevy na trhu práce ovlivňují fungování hospodářské organizace., zvláště pak úroveň produktivity, mezd a počtu pracovních sil. Jevy na trhu práce mají makroekonomické i mikroekonomické příčiny a ovlivňují chování lidí a organizací na trhu práce Hlavním cílem této práce je popsat tyto výstupy trhu práce a posoudit jejich vliv na fungování organizace.
|
|
|
What drives cross-country differences in average earnings: occupational structure or within-occupation wage levels?
Kubíková, Marie ; Bajgar, Matej (vedoucí práce) ; Vukelić, Tatjana (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly v průměrných mzdách mezi zeměmi a zkoumá, jestli jsou způsobeny rozdílným ohodnocením porovnatelných povolání nebo rozdílnou strukturou povolání. K oddelění těchto dvou vlivů používá myšlenkový experiment, který se skládá z nahrazení struktury nebo platů země za strukturu nebo platy jiné země a měření rozdílu v průměrné mzdě, který toto nahrazení způsobí. K tomuto myšlenkovému experimentu používá data poskytnutá organizací International Labour Organisation, která obsahují jak struktury povolání, tak platy pro srovnatelné pracovní pozice pro mnoho zemí. Výsledky svědčí o tom, že většina rozdílu v průměrných mzdách je způsobena jinou úrovní mezd pro srovnatelná povolání a jen menší část jinou strukturou povolání. Struktura mezd má relativně větší vliv na málo rozvinuté země.
|
host ::
RSS.