|
|
Bývalé křižácké řády ve 21. století
Filip Aras, Gabriel-Max Nathaniel ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce ,,Bývalé křižácké řády ve 21. století" se zabývá rytířskými řády, které ve středověku konaly křížové výpravy a působily v Jeruzalémě. Zároveň to jsou řády, které existují až do současné doby a také působí v České republice. Práce se konkrétně zabývá Suverénním vojenským hospitálním řádem svatého Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, Vojenským a špitálním řádem svatého Lazara Jeruzalémského, Řádem Božího hrobu Jeruzalémského a Řádem bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě. Práce popisuje historický vývoj a přerod bývalých křižáckých řádů do charitativních organizací 21. století. Práce se soustředí na výklad současného života a organizaci řádů, který vzájemně porovnává.
|
|
|
Komorníci císaře Rudolfa II.
SUCHÁNEK, Antonín
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pomocí studia individuálních kariér císařských komorníků objasnit okolnosti vzestupu a vlivu těchto osobních služebníků Rudolfa II., jejich vazby na vlivné velmože a ostatní dvořany u císařského dvora předbělohorských Čech a zasadit tyto poznatky do širšího kontextu. Pro tento účel posloužily tři nejznámější osoby, které tento úřad za vlády Rudolfa II. zastávaly. Jmenovitě Jeroným Makovský z Makové, Filip Lang z Langenfelsu a Kašpar Rucký z Rudz. Vzhledem k okolnostem jejich neslavného konce se po nich dochoval dostatek písemností, ze kterých bylo možno rekonstruovat a sestavit jejich individuální biogramy. Zkoumáním četné korespondence, dlužních úpisů, procesních aktů, listin a jiných pramenů úřední či osobní provenience uložených v Národním archivu v Praze a ve Státním archivu ve Vídni bylo možné nahlédnout do spletité sítě vzájemných mocenských vztahů císařských komorníků, jejich majetkového zázemí; rovněž bylo možné poodhalit i důvody pro rychlý společenský vzestup, jehož vrcholem bylo přijetí do českého rytířského stavu, a odpovědět i na některé otázky spojené s touto problematikou. Součástí diplomové práce je i doprovodný obrazový materiál.
|
|
|
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
|
|
|
Ideál rytíře a rytířství ve starší české literatuře
Tomášková, Tereza ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
5 Abstrakt Práce se zaměřuje na zkoumání ideálu rytířství a pojetí ideálního rytíře ve středověkých česky psaných literárních pramenech. Na základě analýzy rytířské veršované epiky a vybraných rytířských povídek a srovnání jednotlivých postav ideálních rytířů stanovuje soubor nejdůležitějších prvků podílejících se na utváření rytířského ideálu - ten zahrnuje jak ctnosti mající charakter vnitřních povahových kvalit a dovedností rytíře, tak také atributy spíše vnějškové. Práce poskytuje především bližší analýzu cti, statečnosti a věrnosti, jež jsou centrálními prvky rytířské etiky. Kromě toho se zabývá také pojetím vytrvalosti, urozenosti, moudrosti, štědrosti, zbožnosti a spravedlnosti coby dalších atributů ideálního představitele rytířství.
|
|
|
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
|
|
|
Dvorská láska ve vrcholném a pozdním středověku
Salmonová, Blanka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k sociálním dějinám středověku. Skrze analýzu artušovských románů Thomase Maloryho a Chrètiena de Troyes, korespondence Christine de Pisan a doplňkových pramenů, zkoumá fenomén zvaný dvorská láska, jenž se nejplněji projevil v prostředí šlechtického dvora. První kapitoly se věnují jejímu vzniku a projevům v dobové literatuře zejména jihofrancouzské geografické oblasti, inspiračním zdrojům a návaznosti na keltskou folklorní tradici. V další části je pozornost zaměřena na jednotlivé podoby a projevy dvorské lásky, které ovlivňovaly vzájemné vztahy mužů a žen rytířského stavu. Následující kapitoly uvažují nad reálnou aktivitou středověké ženy a jejími možnostmi prosadit se ve veřejném životě, sociálními rolemi jí přiřknutými a vývojem mužského pohledu na tuto problematiku. Závěrečná kapitola je pak věnována úpadku rytířského ideálu i významu dvojice rytíř-dáma.
|
host ::
RSS.