|
|
Diskurzivní analýza komunikace vlády ČR k viru COVID- 19 za rok 2020
Rys, Filip ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Komunikace vlády ČR byla v průběhu roku 2020 kvůli pandemii covid-19 mnohými kritizována. Cílem této práce je analýza komunikace vlády a její následná interpretace v kontextu nastolování agendy, sekuritizace a narativizace. Obsahem je rovněž analýza reflexí vládních aktérů v samostatných rozhovorech v médiích. Diplomová práce obsahuje diskursivní analýzu tiskových konferencí vlády v roce 2020, na základě které vznikly diskursivní modely. Tyto modely slouží k definování způsobu, jakým vláda komunikovala problematiku pandemie covid-19. Následuje analýza z pohledu nastolování agendy, ve které se prokázalo, že vláda svá komunikovaná témata úspěšně nastolila i v médiích. Na základě analýzy nastolování agendy byla vytvořena i sekuritizační analýza. Ta prokázala, že existuje minimálně jedna významná korelace mezi tím, jaký sekuritizační řečový akt vláda používala a jak lidé vnímali hrozbu pandemie. Analýza reflexí aktérů v samostatných rozhovorech ukázala, že politici drželi komunikaci konzistentní i mimo analyzované tiskové konference. Propojující linkou komunikace vlády byla snaha o zmírnění jakýchkoliv pochybností pomocí slovního spojení, že dělají maximum. Za každých okolností se snažili prezentovat, že je učiněno vše, co bylo možné.
|
|
|
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
|
|
|
Československo v letech 1948-1989: Jak vládnoucí strana využívala jazyk k formování "příznivé" reality?
Kološová, Štěpánka ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá otázkou, jak vládnoucí strana využívala jazyk k zobrazením "příznivé" reality, a to na příkladu zavedení měnové reformy a zrušení lístkového systému v roce 1953. Pomocí kritické diskursivní analýzy Jamese Paule Gee zkoumá dvanáct vybraných článků v denících Rudé právo a Pravda v období jednoho týdne před a dvou týdnů po zavedení peněžní reformy. Cílem této bakalářské práce je zachytit, jak se skrze média Komunistická strana snažila manipulovat a ovlivnit postoj občanů Československa k měnové reformě. Hlavním přínosem této bakalářské práce by měl být náhled na fungování médií v totalitním Československu a zobrazení úsilí komunistického režimu o ovlivnění mediální konstrukce reality.
|
host ::
RSS.