|
|
Návrh recyklačního zařízení PET lahví na výrobu filamentu pro 3D tisk
Huplík, Ondřej ; Kolomý, Štěpán (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Nárůst na popularitě 3D tisku a rostoucí množství plastového odpadu kladou důraz na hledání nových udržitelných a ekologických řešení. Práce se zabývá problematikou recyklace plastových materiálů a způsobu využití PET plastu v oblasti 3D tisku. V teoretické části jsou popsány současné možnosti recyklace plastů. Praktická část je zaměřena na návrh zařízení, které přijme páskované PET lahve a přivedením nad teplotu skelného přechodu přetvoří na filament. Zařízení je navrženo s ohledem na nákladovost a kompaktnost. Zařízení může být dále zlepšeno a přizpůsobeno pro různé typy plastových hmot.
|
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace volby infillu s důrazem na maximální dynamickou odolnost
Konvalina, Michal ; Svoboda, Petr (oponent) ; Jopek, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá studií vlivu rozdílné tloušťky stěn vnitřní výplně 3D tištěných dílců při konstantní ploše průřezu na jejich výsledné vlastnosti při statickém nebo dynamickém zatížení. Na základě literární studie jsou zvoleny dvě experimentální metody. Kvazistatická zkouška a Taylorův test. Pro testy jsou vytištěny vzorky čtvercové a hexagonální mřížky pomocí metody FDM z materiálu PLA. Kvazistatická zkouška je použita k měření statických vlastností, jako je maximální pevnost v tlaku, mez kluzu, modul pružnosti a odvození materiálového modelu podle Johnson – Cooka. Dynamický rázový test TAT slouží k vyhodnocení různých typů výplní při vysokých dopadových rychlostech. V programu ANSYS jsou simulovány vzorky, které v Taylorově testu odolaly nejvyšším rázovým rychlostem a následně je optimalizován parametr citlivosti na rychlosti deformace pro konkrétní dopadovou rychlost. Nejvyšší maximální dynamické odolnosti dosáhla čtvercová výplň o tloušťce stěny 0,4 mm při rázové rychlosti 37 ms-1.
|
|
|
Stavba malé přenosné 3D tiskárny
Netušil, Jan ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Bayer, Robert (vedoucí práce)
Práce je věnovaná popisu technologie 3D FDM tisku, srovnává jednotlivé typy 3D FDM tiskáren a analyzuje klíčové součásti, zvláště ty, které jsou nezbytné pro stabilní přenosnou konstrukci 3D tiskárny. Rovněž zahrnuje konkrétní návrh řešení přenosné 3D FDM tiskárny, její montáž, vlastní vylepšení konstrukce, návrh a realizaci aretačních brzdných prvků. Dále se zabývá testováním tisku pokročilých konstrukčních materiálů vhodných pro 3D FDM tisk a poskytuje rozpočet nákladů a zhodnocení výhodnosti stavby přenosné 3D FDM tiskárny.
|
|
|
Design and construction of multipurpose FDM 3D printer
Kyselica, Martin ; Bayer, Robert (oponent) ; Jaššo, Kamil (vedoucí práce)
This thesis is aimed on a theoretical analysis of the issue of various 3D printing technologies with a deeper focus on FDM technology. The principles of the function, areas of use, their advantages and limitations are presented. Individual types of FDM 3D printers are compared. An analysis of the main components of the structure, movement mechanism and electronic components of common rectilinear Cartesian FDM 3D printers is created. A 3D model of a custom solution for the construction of a 3D printer of the CoreXY type is proposed. The printer is constructed and configured. Calibration and testing have been carried out.
|
|
|
Vliv bio-pigmentů na vlastnosti PLA materiálů pro 3D tisk
Vacula, Jan ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Menčík, Přemysl (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlivu barviv přírodního původu na vlastnosti kyseliny polymléčné (PLA) pro 3D tisk metodou FDM. V případě výroby 3D tiskových strun bylo důležité znát chování bio-barviv v materiálu. K zjištění termické stability bio-barviv byla provedena termogravimetrická analýza (TGA). Na základě výsledných termických stabilit bylo následně vybráno sedm bio-barviv, ze kterých byly připraveny koncentrační řady ve formě 3D tiskových strun. Pomocí gelové permeační chromatografie (GPC) byl definován vliv přidání bio-barviv do polymerní matrice kyseliny polymléčné. Pro stanovení vlivu bio-barviv na mechanické vlastnosti připravených materiálů byla vybrána tahová zkouška a tříbodová ohybová zkouška. Bylo zjištěno, že přidáním bio-barviv nedochází k výraznému poklesu mechanických vlastností. Dále byla zkoumána UV stabilita pomocí urychlené expozice v komoře s xenonovou výbojkou. Pomocí kolorimetrického vyhodnocení byl definován vliv UV záření na jednotlivá bio-barviva. Výsledky byly klíčové pro další vývoj a optimalizaci využití přírodních barviv ve výrobním procesu 3D tiskových strun.
|
|
| |
|
|
Biodegradace 3D tištěných kompozitů na bázi poly(3-hydroxybutyrátu)
Gazdová, Nikol ; Menčík, Přemysl (oponent) ; Melčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá biodegradací 3D tištěných těles složených z poly(3- hyroxybutyrátu), kyseliny polymléčné, biokeramiky a změkčovadla. Tyto složky byly vybrány pro svou biokompatibilitu a vlastnosti, které by mohly být využity v tkáňovém inženýrství jako dočasná, vstřebatelná náhrada kostní tkáně. Hlavním cílem bylo zkoumání vlivu jednotlivých složek těles na samotnou biodegradaci. Biodegradace probíhala při 37 °C v roztoku simulující iontovou koncetraci krevní plazmy. Vzorky byly postupně vytahovány v měsíčních intervalech po dobu pěti měsíců. Pro vyhodnocení výsledků byly použity 2 metody – změna hmotnosti a zkouška v tlaku, kde byla vyhodnocována pevnost jednotlivých těles. Z vyhodnocení dat nešlo dojít k jednotnému výsledku, která látka nejvíc ovlivňuje biodegradaci, protože vždy záleželo i na poměru látek ostatních. Pro zkoumaní vlivu poly(3-hydroxybutyrátu) a kyseliny polymléčné na rychlost biodegradace byly porovnávány směsi RP9, RP10 a RP15. Ukázalo, že vyšší zastoupení kyseliny polymléčné a nižší zastoupení poly(3-hydroxybutyrátu) výrazně pozitivně ovlivňuje rychlost biodegradace, jelikož rozdíl mezi poklesem hmotnosti pro směs RP9 s nejvyšším zastoupením poly(3-hydroxybutyrátu) a RP10 s nejvyšším zastoupením kyseliny polymléčné činil 8,37 % pro plné tělesa a 4,13 % pro tělesa porézní. U pevnosti to pak byl rozdíl o 73,32 % pro plné a 73,65 % pro porézní těleso. Při pozorování vlivu obsahu biokeramiky na směsích RP11, RP12 a RP15, jsme došli k závěru, že tento vliv je na rychlost biodegradace téměř zanedbatelný rozdíl poklesu hmotnosti mezi směsí RP11 s nejnižším obsahem biokeramiky a RP12 s nejvyšším zastoupením biokeramiky činil pouze 1,68 % pro plné tělesa a 0,99 % pro tělesa porézní, naopak směs RP15 se vykazovala nevyšší mírou biodegradace, přestože má střední hodnotu biokeramiky ve směsi. Pro mechanické vlastnosti to pak činí rozdíl o 10,4 % pro plné a 7,57 % u porézních těles. Při porovnání vlivu změkčovadla u směsí RP13, RP14 a RP15 byl zaznamenán vliv spíše na pokles pevnosti, kdy rozdíl v poklesu pevnosti u směsi RP13 s nejnižším obsahem změkčovadla a RP14 s nejvyšším obsahem změkčovadla byl rozdílný o 20,3 % pro plné a 18,16 % pro porézní těleso. Pokles hmotnosti pak byl rozdílný o 4,1 % pro plné a 0,83 % pro porézní tělěso. Jako důležitým faktorem pro rychlost biodegradace se nakonec stala biokeramika od rozdílných firem. Nejlépe se biodegradoval hydroxyapatit od firmy Applichem a nejhůře zase hydroxyapatit od firmy CN Lab. Rozdíl na pokles hmotnosti činil 17,35 % pro plné a 5,93 % pro porézní těleso. Úbytek pevnosti pak byl rozdílný o 55,6 % pro plné těleso a o 33,38 % pro porézní těleso.
|
|
|
Návrh a výroba experimentálního dílu nápravy
Volfík, Jiří ; Slaný, Martin (oponent) ; Zemčík, Oskar (vedoucí práce)
Náplní této diplomová práce je návrh konstrukce a volba vhodného materiálu horního dílu těhlice pro závodní automobil, vyrobeného metodou 3D FDM tisku s eventuální možností nahrazení dílu stávajícího, vyrobeného klasickou formou CNC obrábění. Varianty experimentálního dílu jsou podrobeny analýze MKP, porovnány z hlediska koeficientu bezpečnosti, a je vybrána nejvhodnější konstrukce. Zvolená varianta modelu je v závěru porovnána s již stávajícím dílem, který byl také podroben analýze MKP.
|
host ::
RSS.