|
|
Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity
JEŘÁBKOVÁ, Simona
Tématem práce je "Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity". Obezita snižuje kvalitu života a zkracuje jeho délku. Je proto důležité věnovat pozornost její prevenci a léčbě. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat změny stravování obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Druhým cílem bylo zjistit vývoj hmotnosti obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Výzkum byl uskutečněn na základě kvalitativní metody pomocí nutriční intervence a analýzou jídelníčků od vybraných respondentů. Jídelníčky byly propočítány pomocí aplikace Nutriservis. Výzkumný soubor tvořilo 8 obézních respondentů s BMI 30+ kg/m2, z nichž byli 3 muži a 5 žen ve věkovém rozmezí 33-62 let. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny došlo ke změně stravovacích návyků, kromě 2 respondentů. Pěti respondentům se podařilo v důsledku změny stravování snížit tělesnou hmotnost, převážně tukovou tkáň. U ostatních 3 respondentů se nepodařilo snížit tělesnou hmotnost, naopak došlo k jejímu nárůstu, jelikož 2 respondenti nezměnili stravovací návyky a 1 respondent tvořil výjimku kvůli nezdravému nízkému energetickému příjmu. Nesprávné stravovací zvyklosti před nutriční intervencí byly u všech respondentů. Největším problémem byl nepravidelný a vysoký energetický příjem ve formě velkého množství tuků a jednoduchých sacharidů. Respondenti měli převážně nedostatek bílkovin a vlákniny v jídelníčku. Jídelníčky neobsahovaly žádné celozrnné výrobky, ryby, luštěniny ani čerstvou zeleninu. Ve velké míře se v jídelníčcích vyskytovaly zpracované potraviny, slazené plnotučné mléčné výrobky a slazené limonády, čaje nebo kávy. Největšími změnami po nutriční intervenci ve stravování bylo navýšení bílkovin, celozrnných výrobků a omezení slazených mléčných výrobků a sladkostí. Došlo k záměně plnotučných mléčných výrobků za nízkotučné varianty a také k navýšení neslazeného pitného režimu. Všichni respondenti si z nutriční intervence odnesli nové vědomosti o výživě a zásadách správného stravování. Úspěšní respondenti, kterým se podařilo snížit tělesnou hmotnost, podpořili své zdraví a snížili tak zdravotní komplikace spojené s obezitou.
|
|
|
Průzkum stravovacích návyků u sportovců zaměřených na míčové hry.
MÍKOVÁ, Eliška
Správné stravovací návyky a kvalitní výživa sportovců zaměřených na míčové hry často zůstává opomíjena, ačkoli hraje klíčovou roli v jejich sportovní přípravě. Tato práce se zaměřuje na shrnutí dostupných informací a doporučení týkajících se optimální výživy specifické pro sportovce, kteří se aktivně věnují míčovým hrám. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit diference ve stravovacích návycích mezi jednotlivci, kteří aktivně provozují míčové sporty, konkrétně volejbal a fotbal, a dospělými jedinci, kteří sportují pouze rekreačně nebo vůbec. Průzkum se uskutečnil v roce 2023. Prostřednictvím nutričního dotazníku (n=60) byly analyzovány stravovací návyky vybraných skupin sportovců a respondentů z běžné populace ve věkovém rozmezí 20-40 let. V každém výzkumném souboru bylo zajištěno rovnoměrné zastoupení mužů a žen, přesněji patnáct žen a patnáct mužů. Dotazník obsahoval 27 otázek. V úvodní části byly otázky zaměřeny na informace týkajících se antropometrických parametrů a v druhé části na stravovací režim a pohybové aktivity. U souboru sportovců byla zaznamenána zvýšená konzumace alkoholických nápojů a tabákových výrobků. V případě výzkumného souboru běžné populace byla odhalena nedostatečná pravidelná sportovní aktivita a v porovnání se sportovci byl zjištěn vyšší výskyt nadváhy a obezity. Současně bylo dokázáno, že ženy z obou dotazovaných skupin konzumují zeleninu výrazně častěji než muži. Statisticky významně bylo prokázáno, že muži z obou skupin zařazují svačiny do svého jídelníčku častěji v průběhu dne než ženy. Sportovci zařazují svačiny častěji než muži z běžné popu-lace (p <0,05). Také bylo potvrzeno, že muži z obou skupin zařazují ryby do svého stravovacího režimu častěji než ženy (p <0,05). Rovněž bylo zjištěno, že muži sportovci a ženy sportovkyně se více věnují sportovním aktivitám než muži a ženy z běžné populace (p <0,05). Nejvyšší průměrná konzumace slazených nápojů včetně džusů a čajů byla zaznamenána u žen sportovkyň, naopak nižší konzumaci těchto nápojů vykazovaly ženy z běžné populace (p <0,05). Ve stravovacích návycích sportovců a běžné populace nebyly zjištěny žádné jiné chyby kromě výše uvedených nedostatků. Nicméně v rámci skladby jídelníčků by bylo prospěšné zvážit rozmanitost a vyváženost potravin.
|
|
|
Zmapování vlivu středomořské (košer stravy) a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu
Ben-Perets, Diana Ester ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním vlivu středomořské (košer) stravy a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu. Cílem studie bylo identifikovat rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů a posoudit jejich potenciální dopad na vznik tohoto typu rakoviny. Metodologie zahrnovala analýzu stravovacích návyků obou skupin, epidemiologická data a literární přehled relevantních studií. Výsledky studie naznačují, že existují rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů, přičemž izraelská strava, ačkoli ovlivněná westernizací, projevuje pozitivní tendence ve srovnání s tradiční českou stravou. Tato pozorovaná odlišnost může hrát klíčovou roli v prevenci kolorektálního karcinomu. I přes fakt, že Izraelci nejsou striktně omezeni na středomořskou stravu, studie zdůrazňuje její pozitivní vliv na snižování rizika tohoto onemocnění. Naopak, negativní přínos tradiční české stravy podtrhuje nutnost zlepšení stravovacích návyků v české populaci. Tato práce přispívá k literatuře týkající se vlivu stravy na zdraví a nabízí ucelený pohled na rozdíly mezi středomořskou a českou stravou ve vztahu ke kolorektálnímu karcinomu. Její výsledky podporují potřebu dalšího výzkumu a zdůrazňují důležitost osvěty veřejnosti o výživových aspektech prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv změny stravovacího režimu na vybrané ukazatele mikrobiomu lidského trávicího traktu
Patloka, Ondřej
Literární rešerše této práce pojednává o střevním mikrobiomu gastrointestinálního traktu člověka. Hlavní pozornost je věnována kapitolám o vývoji střevní mikroflóry v rámci životních etap člověka, významu mikrobioty z hlediska metabolismu a ovlivnění zdraví hostitele a vlivu způsobu stravování se ve smyslu příjmu základních živin a specifických potravních složek stravy, které mohou měnit bakteriální diverzitu a složení střevní mikroflóry. V praktické části byl proveden mikrobiologický rozbor fekální mikroflóry šesti jedinců (n=6), kteří podstoupili kurz redukce tělesné hmotnosti. Během experimentu byly provedeny 3 mikrobiologické analýzy stolice probandů v rámci sledovaného období, tj. (na začátku redukčního kurzu, na jeho konci a v období po ukončení kurzu redukce hmotnosti). Mikrobiologická analýza byla provedena plotnovou metodou, kdy byl po kultivaci vyhodnocen počet KTJ/g stolice probandů. U každého z probandů byl v každé fází experimentu analyzován jeden vzorek. Pro statistické vyhodnocení byly použity průměrné hodnoty log KTJ/g ze stolice všech probandů v rámci každé fáze experimentu. Zároveň došlo k detailnímu vyhodnocení příjmu základních živin a dalších potravních složek stravy z dietních záznamů probandů v rámci jednotlivých období experimentu. Na závěr byla provedena korelační analýza mezi sledovanými parametry. Během redukčního kurzu došlo ke snížení příjmu celkových sacharidů, monoenových a trans mastných kyselin (P<0,05). Ve skupině probandů byla také zaznamenána tendence snížení celkového energetického příjmu a zvýšeného příjmu vlákniny. V rámci redukčního kurzu došlo ke snížení hojnosti Bacteroides spp. a bakterií mléčného kvašení (P<0,05). Naproti tomu byly na konci redukčního programu zvýšené počty Lb. acidophilus a Lb. rhamnosus ve stolici probandů (P<0,05). Mimo to došlo v období po ukončení redukčního kurzu ke zvýšení hojnosti fekálních Bifidobacterium spp. (P<0,05) a snížení počtu Enterococcus spp. ve skupině probandů (P<0,05).
|
|
|
Stravovací návyky adolescentů
Krys, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u adolescentů na středních školách s gastronomickým zaměřením. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy související s tématem – období adolescence, výživa adolescentů a složky výživy, potravní chování a stravovací návyky adolescentů. Teoretická práce dále popisuje prostředí ovlivňující stravovací návyky, pohybovou aktivitu adolescentů a jejich preferenci ve stravování. Praktická část vychází z kvantitativní metody dotazníkového šetření, kdy pomocí zjištěných informací se bude zjišťovat, jaké mají stravovací návyky adolescenti.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy a stravovací návyky u žáků SŠ
Zapalová, Markéta
Bakalářská práce zabývající se stravovacími návyky, výživou a případnými problémy, které při špatných stravovacích návycích mohou nastat. Převážně je zaměřena na poruchy příjmu potravy. Práce se soustředí na žáky středních škol, tedy na adolescenty. První kapitola se zabývá definicí pojmu stravovacími návyky, zdraví a výživa. Druhá kapitola se zabývá stravovacími návyky adolescentů a poukazuje, jak by měl vypadat ideální jídelníček žáků SŠ, a jak se liší od skutečných stravovacích návyků žáků. Třetí kapitola definuje poruchy příjmu potravy, a jaké poruchy do této kategorie lze řadit. Čtvrtá kapitola popisuje prevenci poruch příjmu potravy.
|
|
| |
|
|
Stravovací návyky pacientů schizofrenního okruhu
Krůčková, Dominika ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Pehr, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů ze schizofrenního okruhu a vlivu protizánětlivého účinku potravin na hladiny zánětlivých markerů v krvi. U pacientů trpících schizofrenií jsou pozorovány horší stravovací návyky oproti zdravým kontrolám. Tito pacienti častěji konzumují nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, a naopak méně do své diety zařazují ovoce a zeleninu, nenasycené mastné kyseliny nebo například vlákninu. Zároveň je u těchto pacientů pozorována vyšší konzumace potravin podílejících se na podpoře chronického zánětu a tím možného zhoršení symptomů onemocnění. Cílem této práce je vyhodnotit stravovací zvyklosti pacientů ze schizofrenního okruhu pomocí semikvantitativního frekvenčního dotazníku a porovnat je s kontrolní skupinou bez psychiatrické diagnózy. Dále na základě poznatků z DII vybrat z dotazníku potraviny, které obsahují složky, nebo jsou samy zařazeny do indexu protizánětlivých potravin a zjistit, zda četnost konzumace těchto potravin koreluje s hladinou zánětlivých markerů v krvi. Podle výsledků této práce lze stravu pacientů ze schizofrenního okruhu považovat za méně zdravou oproti kontrolní skupině, vzhledem k nižší konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, a naopak vyšší konzumaci slazených nápojů. klíčová slova: Schizofrenie, stravovací...
|
host ::
RSS.