Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Meditování v meziválečném období. Komparace meditativní poezie Františka Halase a Josefa Hory vydané v letech 1927-1936
FARKAS, Jan
Práce se zaměřuje na meditativnost a spirituální pojetí poezie Františka Halase a Josefa Hory, dvou významných českých básníků 20. století, a to ve sbírkách vydaných mezi léty 1927 - 1936. Zabývá se charakteristikou pojetí meditace u obou básníků, jejichž poezie sdílí mnohé motivy a některá témata, k nimž patří například ticho, tma, noc, láska a další. Také se zaobírá otázkou, v čem se jejich pojetí blíží a prolínají, v čem se odlišují, a obecněji srovnává jedinečnost práce s těmito tématy a motivy u Františka Halase a Josefa Hory v daném období.
Ideální česká básnířka. Poezie českých autorek 70. let 19. století z pohledu dobové kritiky
KLIKOVÁ, Marie
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
Metafory a nové slovníky současné české poezie
STANĚK, Libor
Předkládaná disertační práce se prostřednictvím neopragmatické a postanalytické interpretační optiky zaměřuje na probíraný diskurz současné tuzemské lyriky, jejíž časové ohraničení je vymezeno přelomovým rokem 1989 do současnosti. Pod tímto teoretickým backgroundem, který je primárně osvětlen v metodologické části, je zmiňovaný literární terén nahlížen jakožto určité herní pole se specificky vydefinovanými pravidly. V rámci těchto herních pravidel se práce pokouší vysledovat určitý typ úspěšných metafor (např. "environmentální lyrika", "konceptuální psaní", "mileniálská poezie") a na ně napojené slovníky, včetně řečových strategií iniciujících nový pojmový aparát soudobé české poezie. Koncept metafory je v tomto doktorském projektu posuzován dle teorie Donalda Davidsona, jenž vyslovuje názor, že metafora nemá žádný zvláštní kognitivní obsah, ale je pouze jazykovou hrou žádající spíše ocenění než vysvětlení. V návaznosti na tuto teorii se práce v analytických sondách pokouší zhodnotit pragmatický přístup Richarda Rortyho, konkrétně jeho úvahy o nahodilosti jazyka, jež jsou rovněž stěžejní metodou, pod jejímž hledím prozkoumáme zde předložený básnický materiál. Hlavním meritem předkládané disertační práce je celkem pět případových studií, které se skrze výše uvedené teoretické postuláty kontinuálně v rozmezí - od devadesátých let minulého století do začátku třetí dekády 21. století - zaměřuje na interpretační průzkumy námi ohraničeného básnického pole, v němž se pokusíme hovořit o zdařilých metaforách generujících nové produktivní slovníky, jež udržují chod řeči na téma současná česká poezie.
Návrh obsahu volitelného literárního semináře pro gymnázia zaměřeného na rozšíření literárně teoretických znalostí a interpretačních dovedností s využitím tvorby generace českých básníků debutujících po roce 1989
Roldánová, Šárka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Zimová, Lucie (oponent)
Práce formou volitelného literárního semináře zpracovává učivo, jež v současnosti často zůstává na okraji zájmu učitelů i žáků, a snaží se ho tvůrčím způsobem využít tak, aby byl v žácích podporován pozitivní vztah k literatuře, zejména k poezii. V souboru několika podrobně zpracovaných příprav si klade za cíl představit současnou českou poezii a v souladu se zásadami Rámcového vzdělávacího programu práci s básnickými texty pojmout takovou formou, která v žácích bude probouzet zájem o toto odvětví literatury a přirozeně proaktivní přístup při její interpretaci. Zároveň systematicky rozšiřuje znalosti žáků v oblasti literární teorie a to s důrazem na schopnosti jejich praktické aplikace. Posledním úkolem práce je přispět k prolomení tabu, které o poezii panuje mezi učiteli, a dát jim inspiraci pro výuku tohoto učiva.
"Nebylo léto / Byl jsi ty" Postava Pavla Buksy v díle Violy Fischerové
Tykalová, Tereza ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat, jakým způsobem se v díle Violy Fischerové odráží Pavel Buksa a jeho smrt. Budeme se soustředit především na motivy, se kterými je spjat. Abychom toho dosáhli, budeme vycházet z analýzy autorčiny první sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu. Budeme si všímat toho, zda a jakým způsobem je Pavel Buksa charakterizován, s jakými motivy se pojí a jaké básnické a stylistické prostředky jsou k tomu použity. Následně krátce charakterizujeme i další autorčiny sbírky a budeme se zaměřovat na to, zda se i v těchto sbírkách objevují motivy spojené s postavou Pavla Buksy a pokud ano, tak v jakém kontextu. Jelikož předpokládáme, že klíčovým textem ke splnění našich cílů nám bude sloužit autorčin debut jakožto výchozí materiál ke komparaci s ostatními díly, očekáváme, že na něj budeme opakovaně odkazovat. KLÍČOVÁ SLOVA Viola Fischerová, Pavel Buksa, smrt, sebevražda, láska
Básnické psaní jako „střetávání (se)“ s českou minulostí i přítomností. Exilová básnická skladba Ivana Diviše Odchod z Čech
Flanderka, Jakub
Pro básníka, který se na základě politických okolností rozhodl emigrovat, neznamená samotný fakt odchodu do exilu pouze fyzický odchod z rodné země do jiné (cizí) země, ale také opuštění prostoru rodného jazyka. Básnická tvorba, psaná mateřským jazykem a vznikající ve vnějším exilu, se pro autora stává i prostorem vnitřního exilu, jehož prostřednictvím zůstává v intenzivním kontaktu s mateřským jazykem, resp. s rodnou řečí. Příspěvek se zaměří na básnickou skladbu Ivana Diviše Odchod z Čech, jež je koncipována jako stylizované „střetávání se“ básnického subjektu s vně-textovým světem. V tomto „střetávání se“ patří ke stěžejním tématům odchod do emigrace, život v exilu a obzvlášť silné téma pro Diviše představuje soudobé normalizační Československo – a přemítání básnického subjektu o jeho vztahu k rodné zemi. Odchod do exilu jakožto řešení mezní životní situace, kdy se jedinec dostal (již po několikáté za svůj život) do přímého „střetu“ s „velkými dějinami“, se tedy pro Ivana Diviše stal rovněž příležitostí pro přehodnocování tématu české národní identity a (mezníků) českých dějin prostřednictvím básnické tvorby.
Pražské pověsti v básnickém díle Šebestiána Hněvkovského
Vítová, Andrea
Poutavý děj staropražských pověstí, ozvláštněný působením nadpřirozených sil a doprovázený moralizujícím naučením, poskytl baladickému dílu osvícenského básníka Šebestiána Hněvkovského vhodný materiál pro travestující pojetí, v němž se autor satirickými výpady obracel ke svým současníkům. Pověst o kněžně Drahomíře nebo o vyšehradském „čertově“ sloupu se v Hněvkovského zpracování z doby puchmajerových almanachů na začátku 19. století obracela k městskému lidovému prostředí. Obsahová spojitost s obecně známými příběhy a jednoduchý způsob podání, parodující jarmareční zpěv, umožňovaly básníkovi naplnit jeho záměr, jímž bylo oslovit a pobavit co nejširší čtenářské publikum. V pozdější tvorbě z let čtyřicátých inklinoval Hněvkovský spíše k žánru historické pověsti a romantizujícímu pojetí látek pražských pověstí. Ani v takto koncipovaných básních (Šemík nebo Podvyšehradská hlubina) se však zcela neoprostil od postupů a motivů charakteristických pro hrůzostrašné historie z počátku století a slibujících čtenářskou odezvu.
Návrh obsahu volitelného literárního semináře pro gymnázia zaměřeného na rozšíření literárně teoretických znalostí a interpretačních dovedností s využitím tvorby generace českých básníků debutujících po roce 1989
Roldánová, Šárka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Zimová, Lucie (oponent)
Práce formou volitelného literárního semináře zpracovává učivo, jež v současnosti často zůstává na okraji zájmu učitelů i žáků, a snaží se ho tvůrčím způsobem využít tak, aby byl v žácích podporován pozitivní vztah k literatuře, zejména k poezii. V souboru několika podrobně zpracovaných příprav si klade za cíl představit současnou českou poezii a v souladu se zásadami Rámcového vzdělávacího programu práci s básnickými texty pojmout takovou formou, která v žácích bude probouzet zájem o toto odvětví literatury a přirozeně proaktivní přístup při její interpretaci. Zároveň systematicky rozšiřuje znalosti žáků v oblasti literární teorie a to s důrazem na schopnosti jejich praktické aplikace. Posledním úkolem práce je přispět k prolomení tabu, které o poezii panuje mezi učiteli, a dát jim inspiraci pro výuku tohoto učiva.
Sondy do české poezie 90. let 20. století
Manová, Vilma ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním poetiky básníků, kteří oficiálně vstoupili na českou literární scénu v 90. letech 20. století, tedy v době po listopadové revoluci, kdy se zcela změnil charakter českého literárního života. Mapuje tvorbu autorů narozených v 60. a na počátku 70. let minulého století, a to Petra Borkovce, Martina Langera, Pavla Kolmačky a Petra Hrušky. Soustředí se na analýzu jejich prvních dvou samostatných sbírek vydaných mezi lety 1990-1998. Důležitou roli hraje nezatíženost spisovatelů zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Práce nejprve nastiňuje dění na české literární scéně po revolučním převratu. Následují sondy do tvorby jednotlivých básníků. Jejich součástí je představení dobové kritické reflexe, jádrem potom vlastní interpretace básnického díla. Prostřednictvím analytického čtení práce sleduje zásadní motivické konstanty a zohledňuje i další výrazné složky rané autorské poetiky. Cílem práce je poukázat na tendence v mladé české poezii v době náhlé mnohosti možností a doložit či vyvrátit přítomnost tradičních poetik. Klíčová slova: česká poezie, 90. léta 20. století, básnický debut, Petr Borkovec, Martin Langer, Pavel Kolmačka, Petr Hruška
Mýtus a paměť v poezii Karla Šiktance
Svatoňová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poezií Karla Šiktance vydanou v období mezi druhou polovinou šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Jejím cílem je pokus o interpretaci čtyř v této době vzniklých sbírek (Zaříkávání živých, Adam a Eva, Český orloj, Tanec smrti aneb Pámbu ještě neumřel) se zřetelem k tématům a otázkám, jež jsou všem interpretovaným dílům společná. Jako stěžejní téma vybraných básnických cyklů bylo v této práci zvoleno Šiktancovo pojetí člověka souvisejícího, tzn. člověka pevně zakořeněného ve společnosti i prostoru a spjatého s jejich minulostí. Práce si klade ambici vyložit způsob, jakým v básníkově poezii vzniká celistvý obraz lidského jedince, jehož bytí je předurčeno společenstvím, do něhož během svého života vrůstá, přijímá jeho řeč, paměť a dějiny, které mají svůj počátek až v samotné mytické minulosti, a pokračuje v jeho velkém příběhu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.