|
|
Čína v Arktidě: Hodnocení postojů arktických států k rostoucí čínské přítomnosti
Ochranová, Štěpánka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Čína v Arktidě: Hodnocení postojů arktických států k rostoucí čínské přítomnosti se zabývá problematikou čínské přítomnosti v arktické oblasti. Práce zkoumá a komparuje pohledy jednotlivých arktických států na tuto přítomnost a její vlivy. K řešení práce byla použita obsahová analýza a komparativní metoda, přičemž jako parametry komparace byla použita vyjádření arktických států k čínskému faktoru v Arktidě (vyjádření představitelů těchto států i písemná vyjádření), účast na summitech pořádaných Čínskou lidovou republikou k arktické oblasti, společné projekty v oblasti a rozsah vzájemného obchodu. Cílem práce je rozdělení postojů sedmi arktických států na pozitivní, negativní či neutrální. Provedený výzkum dle všech zmíněných parametrů definoval klíčové body pro toto hodnocení, kterým byla potvrzena hypotéza práce. Rusko je skutečně možné v arktické oblasti považovat za čínského partnera zejména s ohledem na ruské vyjadřování a spolupráci v oblasti. Spojené státy americké a Kanada zastávají negativní postoj, a to jak svými vyjádřeními, tak odmítáním společných projektů a neúčastí na čínských summitech. Evropské země, tedy Finsko, Švédsko, Norsko a Island je možné vnímat jako neutrální, jelikož se vyjadřují oběma směry. Do roku 2022 by bylo možné je považovat spíše za nakloněné...
|
|
|
Francie jako aktér v Arktidě
Domkář, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato práce se zabývá současnou francouzskou arktickou politikou a jejím postupným vývojem. Stěžejním předpokladem práce je proces proměny arktického narativu, tedy způsobu obecného nahlížení na region. Zatímco dříve byla oblast vnímána jako prostor pro mezinárodní spolupráci, globální oteplování dramaticky změnilo povahu regionu. Změnily se tedy jak klíčové body arktické debaty a její účastnící, tak celkový narativ. Cílem této práce je zjistit, zda Francie reflektuje tuto proměnu arktického narativu a upravuje dle ní svoji vlastní politiku a pokud ano, jak. Francie o region jeví zájem již dlouho a její dlouholetá přítomnost v regionu z ní činí velmi důležitého aktéra. Výzkum byl proveden analýzou relevantních vládních dokumentů a prohlášení, která ze všech nejlépe ukazují oficiální přístup země. Výsledné zjištění potvrdilo proměnu arktické politiky, která časem mění svůj hlavní proklamovaný zájem. Důraz již není kladen na vědeckou činnost jako tomu bylo kdysi. Ačkoliv do svého přístupu stále více začleňuje bezpečnost a strategický význam regionu, vzhledem k aktuálnosti jevu nelze ještě s jistotou říci, že právě ta se stane ústředním tématem budoucí politiky, třebaže tomu popsaný trend napovídá.
|
|
|
The analysis of the Russian environmental cooperation with the Arctic Council member states
Němá, Olga ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Aktuálně probíhající klimatické změny umožňují široké ekonomické využití arktického regionu. Tento region je charakterizován rozsáhlými zásobami ropy a zemního plynu, ale také unikátním a zranitelným ekosystémem. Jakékoliv ekonomické využití regionu proto musí být v souladu s ochranou životního prostředí. Tuto ochranu také prosazuje hlavní mezinárodní organizace v regionu, Arktická rada. Cílem této diplomové práce je analyzovat ruskou spolupráci s ostatními členy Arktické rady s přístupem k moři v oblasti ekologie. Struktura práce se řídí teoretickým rámcem vycházejícím z teorie liberálního intergovernmentalismu. Nejdříve je za pomoci klíčových právních dokumentů analyzováno formování ruských národních zájmů v Arktidě. Za druhé je zkoumána účast Ruska na práci Arktické rady. Za třetí je analyzována dvoustranná spolupráce mezi Ruskem a zbylými čtyřmi arktickými státy s přístupem k moři. Z provedené analýzy vyplývá, že Rusko si je vědomo, že dosažení svých velmi ambiciózních ekonomických cílů je možné pouze společně se zlepšením ochrany životního prostředí. Rusko toto není schopno zajistit samo, a proto aktivně vyhledává mezinárodní spolupráci. Výzkum dále poukázal na to, že bilaterální způsob spolupráce převládal v období před vytvoření Arktické rady. Od roku 1996 tato organizace převzala dominantní...
|
|
|
Problematika Arktidy a související výzvy pro mezinárodní vztahy
Štěpánek, Zdeněk ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikací, analýzou a kritickým hodnocením výzev pro mezinárodní vztahy, které se v Arktidě objevují v souvislosti s globální změnou klimatu, projevující se především ústupem zalednění. Jako teoretickou kotvu využívá koncept bezpečnostních sektorů kodaňské školy. V diplomové práci je zmapován přístup teorií mezinárodních vztahů k Arktidě v průběhu času a zdůvodněna relevance aplikace konceptu bezpečnostních sektorů na arktický prostor. Práce se též zabývá současnou mezinárodněprávní a institucionální governance regionu. Konkrétní výzvy pro mezinárodní vztahy, které práce identifikuje, analyzuje a kriticky hodnotí, jsou členěny dle jednotlivých bezpečnostních sektorů definovaných kodaňskou školou. Nejdříve jsou analyzovány výzvy v environmentálním a societálním sektoru, následně pak výzvy v sektoru ekonomickém, politickém a vojenském.
|
|
|
Problém Arktidy v současných mezinárodních vztazích
Frýbová, Martina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problémem Arktidy v současných mezinárodních vztazích. Nejprve jsou teoreticky vymezeny základní pojmy jako je Arktida a mezinárodní režim, dále je popsán konkrétní mezinárodní režim Arktidy, jeho historický vývoj a srovnání s mezinárodním režimem Antarktidy. V závěru jsou v práci popsány deklarace jednotlivých arktických států, kde jsou zakotveny budoucí zájmy těchto států v oblasti Arktidy.
|
host ::
RSS.