| |
|
Mediální obraz úmrtí Michaila Gorbačova a Alžběty II. v českém tisku
Beranová, Monika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu dvou významných politických a kulturních osobností, Michaila Gorbačova a Alžběty II. Obě osobnosti zemřeli krátce po sobě v roce 2023. Text podrobně popisuje život a politické působení obou osobností, jejich vliv na dění ve světě a současné vnímání jejich postav. Michail Gorbačov je často označován jako největší politik 20. století. V letech 1985-1991 zastával funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a zároveň v letech 1990 až 1991byl jeho jediným prezidentem. Zasadil se o ekonomické a politické změny, které vedly k demokratizaci Sovětského svazu. V roce 1990 dokonce získal Nobelovu cenu za míru. Postava Michaila Gorbačova je dodnes velmi odlišně vnímána jak samotnými Rusi, celosvětovou veřejností, politiky i v prostředí odborné veřejnosti. Sám Michail Gorbačov nebyl nikdy plně ztotožněn s tím, že byl často označován jako strůjce rozpadu Sovětského svazu. Královna Alžběta II. byla v letech 1952-2022 vládnoucí královna patnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm. Za doby její vlády došlo k několika zásadním milníkům, které ovlivnili vnímání královny a celé britské královské rodiny. Jako příklad lze uvést její nástup na trůn a korunovaci v roce 1953, která byla jako první vysílána živě a...
|
|
Vláda a veřejné vnímání královny Alžběty II. v retrospekci po diamantovém výročí vlády
PAVLÍČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce analyzuje vládu královny Alžběty II. z pohledu veřejného vnímání britské veřejnosti. V bakalářské práci jsou zmíněny a vytyčeny důležité události z vlády královny Alžběty II a jejich následný dopad na veřejné vnímání královny. Vybrané důležité události jsou soustředěny do moderních dějin královské rodiny - od tragické smrti princezny Diany až po události v královské rodině v roce 2020. Praktická část zahrnuje i výzkum provedený ve Spojeném království, kde vybraní respondenti zodpověděli několik otázek ohledně jejich současného vnímání královny.
|
|
Panovnice Alžběta II. jako symbol britské národní identity v letech 1997-2017
Bartoňová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Britská panovnice Alžběta II. je nedílnou součástí britské národní identity, a to dle odborných názorů i dle oficiálních stránek britské vlády. Ovšem způsob, kterým se podílí na udržování britské identity není dostatečně popsán. Proto se tato bakalářská pr panovnice Alžběty II. v udržováním britské národní identity. Analyzuje, zda a jakým způsobem se panovnice podílí na udržování britské národní identity. Nejprve rozebírá přibližuje složitost tohoto pojmu a směry, kterými lze národní identitě přistupovat. Pokračuje definicí britské identity. Dále, na základě odborných studií a názorů, stejně jako na základě názorů britských žurnalistů a obyvatel představuje hlavní oblasti a složky britské národní identity. Tímto způsobem stanovuje oblasti, ve kterých by se panovnice měla při udržování národní identity pohybovat. Těmito oblastmi jsou politicko ideologická identita národa, kulturní identita a společná historie a paměť. V , zda je panovnice Alžběta těchto oblastech činná a jakým způsobem udržuje a posiluje jednotlivé složky identity. Analyzuje, jakým způsobem panovnice reálně o tuto identitu pečuje. Jsou monitorovány jednotlivé události, kterých se panovnice účastní, jednotlivé proslovy a styl jakým je Spojené království prezentováno na charitativní činnost. Díky poznatkům z analýzy královniných činností je v...
|
|
Panovnice Alžběta II. jako symbol britské národní identity v letech 1997-2017
Bartoňová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Britská panovnice Alžběta II. je nedílnou součástí britské národní identity, a to dle odborných názorů i dle oficiálních stránek britské vlády. Ovšem způsob, kterým se podílí na udržování britské identity není dostatečně popsán. Proto se tato bakalářská pr panovnice Alžběty II. v udržováním britské národní identity. Analyzuje, zda a jakým způsobem se panovnice podílí na udržování britské národní identity. Nejprve rozebírá přibližuje složitost tohoto pojmu a směry, kterými lze národní identitě přistupovat. Pokračuje definicí britské identity. Dále, na základě odborných studií a názorů, stejně jako na základě názorů britských žurnalistů a obyvatel představuje hlavní oblasti a složky britské národní identity. Tímto způsobem stanovuje oblasti, ve kterých by se panovnice měla při udržování národní identity pohybovat. Těmito oblastmi jsou politicko ideologická identita národa, kulturní identita a společná historie a paměť. V , zda je panovnice Alžběta těchto oblastech činná a jakým způsobem udržuje a posiluje jednotlivé složky identity. Analyzuje, jakým způsobem panovnice reálně o tuto identitu pečuje. Jsou monitorovány jednotlivé události, kterých se panovnice účastní, jednotlivé proslovy a styl jakým je Spojené království prezentováno na charitativní činnost. Díky poznatkům z analýzy královniných činností je v...
|
| |
|
"Simpsonovská aféra" a "annus horribilis" Příspěvek k proměnám obrazu britské královské rodiny na veřejnosti ve dvacátém století
Krausová, Markéta ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autorka ve své práci analyzuje proměnu obrazu britské královské rodiny v očích veřejnosti v průběhu 20. století. Vzhledem k obsáhlosti této problematiky se zaměřuje především na dvě krizové situace tvz. simpsonovskou aféru - abdikaci krále Eduarda VIII. v roce 1936 a jeho vztah s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou, a tzv. "annus horribilis" - rozvod následníka trůnu prince Charlese a princezny Diany. Autorka analyzuje změny ve vnímání role královské rodiny v životě britského národa a její úlohy u britské veřejnosti. Pracuje s nevydanými prameny (zejména z archivního materiálu získaného ze zdrojů archívu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a londýnského National Archives v Londýně - Kew), s vydanými prameny a s rozsáhlou odbornou literaturou především britské provenience. Klíčová slova Velká Británie, monarchie, královská rodina, Eduard VIII., Wallis Simpsonová, Alžběta II., princ Charles, Diana Spencerová, veřejné mínění
|