|
|
Vliv akumulace na provoz distribuční sítě
Jestřáb, Tomáš ; Černý, Pavel (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce v úvodu seznamuje čtenáře s možnými druhy akumulačních technologií elektrické energie, jejich vzájemným srovnáním a využitím. Po uvedení do problematiky navazuje popisem jednotlivých technologií a principů, jež mají v současnosti smysl a uplatnění v praxi. Práce pokračuje částí charakterizující způsoby využití akumulace v síti. Mezi hlavní body této práce však patří analýza vlivu plošné instalace fotovoltaických výroben na provoz zadané distribuční sítě na hladině nízkého napětí a analýza vlivu na síť s připojenou akumulací. Dalším významným cílem bylo vytvoření modelu pro výpočet ustáleného chodu sítě, jenž byl naprogramován na bázi teoretického základu o principech výroby z intermitentních zdrojů a principu funkce akumulace. Výstupy z modelu v podobě zjištěných napěťových poměrů v jednotlivých odběrných místech a průběhů proudů v místě distribučního transformátoru sloužily pro vyhodnocení výše uvedených analýz. Průběhy vypočtených parametrů jsou v práci na základě různých scénářů (dle období, míry integrace výroby a akumulace či výkonu výroby) členěny, přehledně graficky zpracovány a vzájemně porovnávány z pohledu kolísání napětí a změny výkonové (respektive proudové) bilance napájecího transformátoru.
|
|
|
Vliv draslíku na příjem stabilního cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku
Petrůvová, Nicola ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv draslíku na příjem stabilního cesia a vyhodnotit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci. Experiment probíhal v prostředí skleníku, kde byly rostliny pěstovány ve vodném roztoku. Následně byly rostliny vystaveny stabilnímu isotopu cesia (133Cs) o koncentraci 1 mM CsCl. Draslík byl k rostlinám přidáván ve formě síranu draselného (K2SO4) o pěti koncentracích (0,5 mM, 1 mM, 2 mM, 5 mM a 10 mM). Rostliny byly exponovány po dobu 8 dní. Největší průměrný příjem cesia (9,37 %) vykazovaly rostliny bez přidaného draslíku. Kořenová část rostlin vykazovala větší obsah cesia než jejich nadzemní část. Na základě celkového příjmu cesia z vodného roztoku lze hodnotit ďáblík bahenní jako rostlinu použitelnou pro fytoremediaci.
|
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
|
Studium akumulace kademnatých iontů energetickými plodinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
A b s t r a k t : Kadmium je těžký kov toxický pro rostliny i živočichy a kontaminant životního prostředí, který musí být z životního prostředí odstraňován. Při odstraňování těžkých kovů z půdy se v posledních letech dostává stále více do popředí metoda zvaná fytoremediace. Tato metoda využívá k odstraňování toxických látek rostliny zvané hyperakumulátory, které ale poté, co akumulují z půdy těžké kovy, nemají žádné další využití. Proto se začalo diskutovat o možnostech využití energetických rostlin, v této práci čiroku a slézu, pro metody fytoremediace. Tyto energetické rostliny by po akumulaci těžkých kovů mohly dále sloužit jako zdroj energie. Cílem této práce je určit, zda jsou čirok a sléz schopné růst v prostředí kadmia a zda budou akumulovat kadmium. Také porovnává různé kultivary čiroku mezi sebou při testech toxicity a ve schopnosti růst v přítomnosti kadmia a akumulovat kadmium. Dále zkoumá, zda přídavek chelatačních činidel glutathionu a kyseliny ethylendiamintetraoctové ovlivní příjem kadmia.
|
|
|
Jak dokáží přežít rostliny na toxických výsypkových substrátech? Fyziologické a strukturální vlastnosti rostlin na substrátech s vysokým obsahem As a Hg
Kovářová, Monika ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Znečištění prostředí těžkými kovy je v poslední době celosvětovým problémem. Těžké kovy mají škodlivé účinky nejen na rostliny, ale v podstatě na všechny organismy. Díky akumulaci v rostlinách se dostávají do potravních řetězců a mohou tak mít negativní vliv i na zdraví člověka. Vliv těžkých kovů na rostliny a mechanismy, jakými se rostliny s těmito kovy dokáží vypořádat, jsou jednou z důležitých oblastí výzkumu fyziologie rostlin již po desetiletí. Důležitost tohoto tématu vyplývá z role rostlin v prostředí, jejich ekosystémových služeb a ve výživě lidstva. Výzkum procesů a mechanismu hyperakumulace těžkých kovů rostlinami nabízí rozvoj ve fytoremediacích a genetickém inženýrství. Pokusy se zemědělskými plodinami odhalují, jakým způsobem se těžké kovy dostávají do potravního řetězce a jak ovlivňují výnosy plodin. Cílem této práce bylo shrnout informace o působení těžkých kovů na rostliny. Protože problému kontaminace těžkými kovy čelí i ČR, je práce zaměřena právě na dva těžké kovy: arsen a rtuť, které se ve vysokých koncentracích vyskytují ve výsypkových substrátech v oblasti Sokolovska. U těchto výsypkových půd je důležité opět obnovit vegetaci. Právě proto je má práce zaměřena na vliv dvou hlavních těžkých kovů vyskytujících se na Sokolovských výsypkách. V první části této práce jsem shrnula obecně, jak...
|
|
| |
|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
|
Vliv tasemnice (Hymenolepis diminuta) na bioakumulaci zinku v těle hostitele (Rattus norvegicus)
Sloup, Vladislav ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce)
V práci je zjišťována schopnost tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta) akumulovat zinek ve své tkáni a ovlivňovat jeho příjem i exkreci hostitelem (laboratorním potkanem). Zinek byl hostiteli podáván potravou ve dvou formách: 1) ve směsi standardního krmiva ST1 s hyperakumulující rostlinou huseníčkem hallerovým (Arabidopsis halleri) 2) ve směsi ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým, jenž je běžně používaný jako suplement krmiva pro zvýšení obsahu zinku a také je často obsažen v doplňcích stravy pro člověka. Pro ověření rozdílu byla do pokusu zahrnuta kontrolní skupina potkanů krmená pouze ST1.
Potkani byli rozděleni do šesti skupin (OO, OT, RT, RO, MO a MT). Tři skupiny byly infikované tasemnicí krysí (OT, RT, MT) a tři skupiny tasemnici ve střevě neměly (OO, RO, MO). Skupiny OO a OT byly kontrolní a byly krmeny pouze ST1. Skupiny RO a RT byly krmeny ST1 s příměsí hyperakumulující rostliny Arabidopsis halleri a skupiny MO a MT byly krmeny ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým.
Během pokusu byla potkanům odebírána 2x týdně moč a výkaly. Moč i výkaly byly každý den váženy (měřena). Samotní potkani byli váženi každý týden. Na konci bilanční fáze experimentu byli potkani euthanizováni a bylo jim odebráno sedm vybraných tkání (játra, ledviny, slezina, tenké střevo, varlata, svalovina a kost). U infikovaných jedinců byla také vyjmuta tasemnice. Potkanům byla odebrána i krev.
Z dosavadních výsledků vyplynulo, že skupiny potkanů infikované tasemnicí měly nižší koncentrace tohoto kovu ve většině analyzovaných tkání, s výjimkou sleziny, kde koncentrace u skupin s tasemnicí i bez tasemnice byla v podstatě totožná. Tasemnice má dle výsledků také vliv na průběh vylučování zinku jak výkaly, tak močí.
|
|
|
Vliv dusíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Benediktová, Eva ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá posouzením vhodnosti ďáblíka bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci a objasněním jak dusík ovlivňuje příjem cesia z vodního roztoku. Testované rostliny byly exponovány pěti různými koncentracemi dusíku (ve formě NH4+ a NO3-) a 0,5 mM CsCl, po dobu osm dní. Nejvíce cesia přijaly (13,5%) rostliny bez přidání dusíku, nejméně pak s koncentracemi 6:3 (3,9%), 8:4 (3,6%) a 10:5 NH4NO3:NH4Cl (3,5%). Ďáblík se projevil jako vhodný pro fytoremediaci, avšak s potřebou delší expozice. Vedle těchto hlavních hypotéz bylo navíc prokázáno, že stav rostlin ovlivňuje příjem cesia a že má dusík vliv na stav rostlin. Dále nebyl pozorován patrný rozdíl v příjmu cesia v kořenech a stoncích s listy.
|
|
|
Vliv draslíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Poláková, Monika ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Znečištění životního prostředí radionuklidy je rostoucím problémem ve světě. Fytoremediace se zdá být vhodnou metodou k odstranění radionuklidů ze životního prostředí. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv draslíku na akumulaci stabilního isotopu 133Cs a posoudit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediace. Rostliny byly pěstovány ve vodném roztoku ve skleníku a po týdnu pěstování byly exponovány stabilnímu isotopu cesia 133Cs (0,5 mM CsCl). Draslík byl přidáván v pěti různých koncentracích ve formě K2SO4. Obsah cesia v rostlinách byl změřen po 8 dnech expozice. Nejvíce cesia přijaly (11,52 %) rostliny bez přidaného draslíku, nejméně s nejvyššími koncentracemi 10 mM (3,45 %), 5 mM (3,62 %), 2 mM (5,57 %) přidaného K2SO4. V kořenech rostlin bylo naměřeno více cesia než v nadzemních částech rostlin. Celkový příjem cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku svědčí o možnosti použití ďáblíku bahenního pro fytoremediace.
|
host ::
RSS.