|
|
Omezení možnosti znovuzvolení v Latinské Americe: příklad Mexika
Lorenc, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce se zabývá omezením možnosti znovuzvolení veřejných představitelů v mexickém politickém systému. Otázku znovuzvolení zasazuje jak do kontextu latinskoamerického regionu, tak do historického vývoje samotného Mexika a zejména jeho ústavy. Dále poskytuje náhled na konkrétní ústavní pravidla, která tuto problematiku definují, historické souvislosti a motivace jejich vzniku, jejich praktické naplňování a důsledky. Na téma je nahlíženo především prizmatem toho, jaký vliv mělo omezení možnosti znovuzvolení na dosavadní i budoucí demokratický vývoj země.
|
|
| |
|
|
Rozsudek Hartz IV: Studie č. 5.330
Černá, Martina
Rozsudek Hartz IV, jehož název odkazuje na balíček zákonů pojmenovaný podle předsedy komise pro reformu sociální politiky a trhu práce Petera Hartze, je jedním ze stěžejních rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v oblasti sociálních práv. Spolkový ústavní soud v této věci přezkoumával ústavnost předpisů, které reformovaly poskytování sociální podpory, přičemž shledal, že určité elementy přezkoumávané úpravy jsou v rozporu s čl. 1.1. a čl. 20.1. německé Ústavy, tedy s právem na lidksou důstojnost a sociálním charakterem Spolkové republiky Německo. Díky brilantní argumentaci a celkově přesvědčivému stylu se rozsudek stal inspirací i pro český Ústavní soud, jenž na něj výslovně odkazuje např. v rozhodnutí Pl. ÚS 8/07. Český překlad rozsudku pro Parlamentní institut vyhotovila Bc. Martina Černá.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zvláštní způsob ústavněprávního výkladu poslanecké imunity v Německu (překlady dokumentů): Studie č. 1.226
Černá, Martina ; Syllová, Jindřiška
Tato práce je zpracována na základě podkladů, které obdržel Parlamentní institut ze Spolkového sněmu. Obsahuje výtah a překlad dvou dokumentů. Tyto dokumenty jsou důležité vzhledem k tomu, že Spolková republika aplikuje výjimečný a překvapivý výklad poslanecké imunity, který podle běžných standardů zásadním způsobem vybočuje z imunitní praxe ostatních států. Výjimečné je zejména to, že se každý poslanec Spolkového sněmu na začátku výkonu svého mandátu vzdává dobrovolně části trestněprocesní imunity, kterou mu dává Ústava, zejména pak imunity ve vyšetřovacím stadiu trestního řízení. Parlamentní institut zpracoval tyto dokumenty pro bližší porozumění možnému výkladu poslanecké imunity v tradiční demokratické společnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
K ústavní úpravě jmenování vlády: Studie č. 1.174
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi. V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož „Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.“ Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není „usnášeníschopná“. Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).
Plný text: PDF
|
|
|
Přímá volba prezidenta v ústavách států EU: Studie č. 1.190
Syllová, Jindřiška ; Němec, Jan
Jedním z rizik přímé volby hlavy státu je nebezpečí zvolení excentrických kandidátů nebo outsiderů. K tomu může dojít zejména v zemích, kde existuje potenciál pro příznivou voličskou odezvu na populistický volební program. Riziko populismu zvyšuje i jednokolová volba. Naopak dvoukolová volba je výhodnější pro větší politické strany. Práce se dále zabývá ústavní úpravou systému přímé volby ve státech EU a některých státech Latinské Ameriky. Práce je příspěvkem k diskusi o přímých volbách prezidenta republiky v ČR.
Plný text: PDF
|
|
|
Ekonomicko-právní aspekty přijetí eura v ČR
ZEDNÍK, Jan
Cílem práce je identifikovat dopady přijetí eura v ČR v kontextu vybraných legislativních změn a zanalyzovat makroekonomické konsekvence na úrovni národního hospodářství včetně regionální interpretace pro Jihočeský kraj při komparativním využití makroekonomických dat ze Slovenska respektive z Banskobystrického kraje jakožto ekonomiky blízké demograficky, kulturně a hospodářsky.
|
|
| |
|
|
Změna ústavy v Maďarsku: analýza okolností, průběhu a dopadu
Štveráková, Iveta ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
V Maďarsku od 1. ledna 2012 platí nová ústava, která se již od okamžiku schválení potýká s negativní kritikou nejen na domácí půdě, ale především ze zahraničí. Kritika se týká jak procesu vytvoření a schválení nové ústavy, který proběhl během roku 2011, tak i jejího obsahu. Ústavě je vytýkáno především narušování demokratických principů. Cílem práce proto bude analyzovat proces vytvoření a schválení této ústavy, její obsah a reakce domácích i mezinárodních aktérů. Na Maďarsko byla v dubnu 2012 kvůli některým sporným ustanovením v ústavě podána žaloba k Soudnímu dvoru EU. V práci se proto také zabývám příčinami tohoto závažného rozhodnutí a zároveň způsobem, jakým bylo s Maďarskem kvůli nesrovnalostem v ústavě jednáno.
|
|
|
Platonovo pojetí spravedlnosti v Ústavě
HUŠEK, Jakub
Primárním cílem této práce je Platonovo pojetí spravedlnosti představené v dialogu Ústava, který je zároveň jeho nejznámějším dílem. První kapitola je věnována historickému pozadí otázek po spravedlnosti. Zařazena byla z důvodu uvedení do dané problematiky, a také proto, že tyto prvotní myšlenky měly vliv na formování Platonových názorů. Druhá kapitola se soustředí na hlavní cíl práce a popisuje Platonovo postupné odhalování spravedlnosti. Závěrečná třetí část je zaměřena na problémové prvky jeho teze a zároveň je v ní provedeno srovnání s pojetím Aristotelovým.
|
host ::
RSS.