Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 119 záznamů.  začátekpředchozí90 - 99dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Český stranický systém a jeho vývoj po roce 1989: Liberální strany v českém stranickém systému
Rozsypal, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá vývojem českého stranického systému po přechodu k demokracii po roce 1989. Výzkum se zaměřuje především na vývoj liberálních stran a jejich ukotvení v českém stranickém systému. Liberálním stranám se v České republice dlouhodobě nedaří udržet vysokou přízeň voličů. Cílem práce je analyzovat vznik, vývoj a případný rozpad liberálních stran a zodpovědět otázku, proč se strany nemohou etablovat ve středu politického spektra. Výsledky sněmovních voleb pravidelně ukazují, že je zde prostor získat 7-15% hlasů především z řad střední třídy, intelektuálů a městských voličů, přesto se žádnému subjektu v polistopadovém vývoji nepodařilo tuto podporu udržet déle než jedno volební období. V práci je popsán vznik a vývoj liberalismu ve světě i v českých zemích, je popsáno jeho zařazení v pravolevém dělení politického spektra i rozdíl mezi politickým a ekonomickým liberalismem. Páteří práce jsou výsledky voleb, především těch sněmovních, s čímž souvisí vývoj českého stranického systému. Vlastní kapitola je věnována liberálním stranám v minulosti i současnosti a v závěru práce je odpovídáno na v úvodu položené výzkumné otázky.
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
Antropologická kritika liberalismu u Charlese Taylora
Boudal, Jiří ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce představuje koncepci liberalismu Charlese Taylora, v níž je negativní pojem svobody ukotven hlouběji v pozitivním morálním ideálu autenticity. Autor nejprve zkoumá hlavní liberální motivy pro obhajobu čistě negativní svobody a Taylorovu tezi, že závisejí na atomistické ontologii. Následně toto atomistické východisko zpochybňuje a místo něj představuje Taylorův holistický přístup, který se opírá zejména o pojmy osobní identity a tzv. silného hodnocení. V návaznosti na to je představena autenticita jakožto implicitní ideál moderní identity. Autenticita je vyložena jako pluralitní morální ideál, který oceňuje jedinečnost, jakkoli obsahuje určité obecně platné morální nároky. Autor ukazuje, že autenticita není v rozporu s negativní svobodou, ale naopak ji předpokládá. Nakonec jsou představeny politické důsledky takto formulované koncepce liberalismu.
The Current Position of the USA in the International System - What Security Policy?
Kudláčková, Iva ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá bezpečnostní politikou Spojených Států Amerických (USA) v době administrativy presidenta G W Bushe a presidenta Obamy. První část se proto věnuje podrobné analýze bezpečnostních strategií obou administrativ a zároveň praktických aplikací obou politik nejen v oblasti obrany a vojenské bezpečnosti, ale také v oblasti zahraničního obchodu a budování aliancí a partnerství. Na základě této analýzy dochází první část k závěru, že přestože je Obamova bezpečnostní politika v některých případech kritizována pro její nemalou podobnost s nepříliš populární Bushovou politikou, obsahuje patrné rozdíly jak ve strategii, tak v praktickém přístupu v jednotlivých oblastech. Jako nejzásadnější, tato diplomová práce vyzdvihuje rozdíl v celkovém pojetí bezpečnostní politiky, jež se v době Obamovy administrativy ukazuje jako multilaterální a méně vojensky angažovaný než během Bushovy administrativy, která se vyznačovala unilaterálním přístupem s preemptivním použitím síly. Druhá část této diplomové práce pak navazuje na tyto hlavní rozdíly. Na základě předchozí analýzy obou politik pak vytváří hypotézy mající za cíl najít kauzální příčinu této změny. K testování hypotéz práce používá tři klasické teorie mezinárodních vztahů, jež obsahují takové prvky, které byly v první části...
Political philosophy of Lord Acton and its influence on the political thought of 20th century
Virdzek, Andrej ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Bakalárska diplomová práca sa zaoberá politickou filozofiou britského historika Lorda Actona a jej vplyvom na politické myslenie 20. storočia. Cieľom práce bolo predstaviť politické myslenie v kontexte doby a ukázať jeho vplyv na 20. storočie. Acton sa vyjadroval k mnohým problémom vtedajšej doby a jeho filozofia ako taká sa dotýka veľkého spektra problémov. Z tohto dôvodu bolo nutné mierne abstrahovať a sústrediť prácu najmä na Actonov pokus o teoretickú fúziu katolicizmu a liberalizmu. Práca je rozdelená do troch častí: V prvej predstavujem Actonovo pojatie slobody a skrze toto pojatie Actonov liberalizmus v teórii. Každý pokus o systematizáciu Actonovej filozofie musí prebiehať práve skrze predstavenie pojmu slobody, ktoré bolo v politickom myslení Actona kľúčové. Práve tento pojem slobody v sebe implicitne zahŕňa aj základne prvky etickej náuky katolíckej cirkvi, čo robí jeho poňatie liberalizmu omnoho jednoduchšie zlúčiteľné s katolicizmom. V druhej časti sa venujem Actonovmu hodnoteniu Francúzskej revolúcie. Na tomto príklade je totiž možné dostatočne ilustrovať zmenu Actonovho politického myslenia počas jeho života. Jedná sa najmä o prechod od konzervativizmu k liberalizmu. Túto zmenu môžeme sledovať v Actonových prednáškach a esejách. V tretej časti predstavujem kritiku Actonovej filozofie v 20....
Alfred Müller-Armack a sociálne trhové hospodárstvo
Olešňaník, Tomáš ; Čech, Jan (vedoucí práce) ; Lopušník, Ondřej (oponent)
Táto práca sa zaoberá sociálne trhovým hospodárstvom, konceptom hospodárskej politiky vypracovaným Alfredom Müller-Armackom a zavedenom do praxe v Spolkovej republike Nemecko po druhej svetovej vojne. Práca sa venuje ako teoretickému vymedzeniu, charakterizovanému snahou o označenie myšlienkových hnutí ovplyvňujúcich Müller- Armacka a analýzou základných hodnôt konceptu, tak aj realizácii tejto hospodárskej politiky v praxi.
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
Komparace využití neoliberálních koncepcí v hospodářské politice Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana
Rážková, Michaela ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem diplomové práce je zodpovědět otázky efektivity v řízení inflace, změny míry nezaměstnanosti, snížení veřejných výdajů, deregulace a decentralizace v obou zemích, potvrzení či vyvrácení teoretických předpokladů Lafferovy křivky na příkladu důsledků snížení daní ve Spojených státech amerických, důsledky privatizace a boje s odbory ve Velké Británii a celkový efekt zavádění neoliberálních koncepcí v obou zemích. V diplomové práce je provedena komparace zavádění a dopadů neoliberálních koncepcí v hospodářské politice ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických a poskytuje náhled na efektivitu zvolených prostředků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 119 záznamů.   začátekpředchozí90 - 99dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.