Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  předchozí9 - 18dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Alternativní výživa - využití a vědomosti u studentů PF JCU
DUNDOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o alternativní výživě a zkoumá znalosti a její využití u studentů pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Teoretická část se zabývá základními informacemi o alternativní výživě a rozebírá možné důvody vedoucí ke změně stravování. Dále podrobněji popisuje jednotlivé alternativní způsoby stravování. Nejznámějšími výživovými směry mezi studenty jsou vegetariánství a veganství, u nichž jsou podrobněji rozebrány nástrahy a možné deficitní látky v jídelníčku. Praktická část zpracovává vědomosti a názor studentů na alternativní stravování, vztah ke zdravé výživě a užívání doplňků stravy. Kromě toho vyhodnocuje zastoupení jednotlivých alternativních způsobů stravování, důvody vedoucí ke změně stravy, pociťované změny nebo způsoby, jakými získávají alternativně se stravující studenti informace o výživě. Výsledky vychází z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo dohromady 101 respondentů. Z celkového počtu dotazovaných se mezi studenty vyskytuje 10 % vegetariánů. Další alternativní formy výživy se objevují v menším zastoupení. V hodnocení alternativních směrů z pohledu příznivého vlivu na zdraví si vedla nejlépe středomořská strava. Z dotazovaných studentů se podle jejích doporučení však nikdo nestravuje.
Veganství a jeho možný dopad na organismus
MAZÁNKOVÁ, Andrea
Má bakalářská práce se nazývá Veganství a jeho možný dopad na organismus. Lidé, kteří se rozhodli pro veganský způsob stravování, by měli mít výborné znalosti o této stravě, protože neznalost by mohla přinést řadu zdravotních rizik. V teoretické části své práce se zabývám pojmem veganství, co veganská strava obnáší, možné důvody k zvolení tohoto druhu stravování a charakteristika potravin, které konzumují. Podrobněji se potom zaměřuji na živiny, které se ve veganské stravě nevyskytují nebo je jejich výskyt v podstatně menším množství a také, kde je lze ve stravě najít. Zabývám se jejich doporučeným denním příjem a popisem následků případného nedostatku některých z živin. V praktické části jsem si stanovila dva cíle, první z nich měl zmapovat u respondentů znalosti rizikových živin ve veganské stravě a druhým cílem bylo zhodnotit, zda veganské jídelníčky vybraných respondentů skutečně odpovídají jejich energetickým a nutričním potřebám. K naplnění prvního cíle jsem použila vlastní dotazník, který vyplnilo 73 lidí nad 15 let stravujících se veganským způsobem. Pro splnění druhého cíle jsem náhodně z dotazníku vybrala 8 respondentů, kteří mi po dobu sedmi dní zpracovávali záznamy jejich stravy. Následně jsem jídelníčky zpracovala v programu Nutriservis Profi a výsledné hodnoty energie a makroživin porovnala s jejich doporučeným denním příjmem. Podle výsledků mají dotázaní vegani o veganské stravě určité znalosti, avšak vyskytovaly se u jednotlivých otázek i nesprávné odpovědi. V průměru byl energetický příjem u vybraných respondentů nižší oproti jejich doporučení. Dále ani složení stravy se neshodovalo s denním doporučením. Průměrné hodnoty bílkoviny byly vyšší na rozdíl od tuků a sacharidů, které byly podstatně nižší.
Informovanost rodičů vegansky se stravujících dětí a dospívajících o hlavních zásadách a rizicích veganské stravy
Šenkýřová, Hana ; Selingerová, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Veganství je způsob života, založený na snaze vyloučit, případně co nejvíce omezit jakoukoliv formu využívání a týrání páchaného na zvířatech pro potřeby lidí. Z dietního hlediska vyjadřujeme pojmem veganství vylučování veškerých potravin živočišného původu z jídelníčku. Rostlinné stravování přináší nesporné zdravotní benefity, mohou se s ní však také pojit určitá rizika, kterých je nutné se vyvarovat. V posledních letech zájem o tento životní styl stoupá a stále častěji se s ním setkáváme i u dětí, a to i u těch nejmenších, které jsou zvláště náchylné ke zdravotním problémům plynoucích z dietních chyb. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické jsou uvedeny informace o stravě v období těhotenství a laktace, v dětském věku a dospívání. Dále je pozornost věnována veganství, a to především z nutričního hlediska. Jsou představena možná rizika rostlinné stravy u dětí a doporučení a postoje zdravotnických organizací. Hlavním cílem praktické části práce bylo zmapovat, jaké povědomí o zmíněných rizicích a doporučeních rodiče vegansky se stravujících dětí a dospívajících mají a zda se také v praxi doporučeními řídí. Dále jsem se zajímala o to, zda a jak probíhá komunikace na toto téma mezi rodiči a pediatry. Také jsem se zaměřovala na zdravotní stav vegansky se...
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
Spiritualita ve veganství a vegetariánství
Schejbalová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem spirituality v oblasti vegetariánství a veganství. Cílem práce je zjistit, jak a kdy se spiritualita projevuje v narativech respondentů, kteří jsou vegetariáni nebo vegani a jak ji konstruují. Výsledky práce jsou získávány pomocí kvalitativní formy analýzy, a to především formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se značnou citlivostí ke způsobu konstrukce narativu. Tyto rozhovory probíhaly z velké části online z důvodu pandemie Covid-19. V práci se propojuje několik oblastí teorie, které se později objevují také v narativech respondentů. Mezi hlavní teoretické rámce zde tedy patří koncept vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, koncept čistoty a znečištění Mary Douglas, teorie Dark Green Religion Brona Taylora nebo nahlížení na hranice mezi lidmi a zvířaty skrze myšlenky Margo DeMello. Tato práce a její závěry mohou sloužit jako podklad pro následující výzkum daného tématu, jelikož tato práce se stává jistým rozhledem po terénu spirituality ve vegetariánském nebo veganském životním stylu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   předchozí9 - 18dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.