|
| |
|
|
Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je celoživotní vzdělávání a učení, andragogika, speciální pedagogika (ve smyslu jednotlivých typů postižení a jejich specifik ve vztahu ke vzdělávání). V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cíle výzkumu: 1. zjistit, jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, 2. zjistit, jak osoby se zdravotním postižením tyto možnosti dalšího vzdělávání hodnotí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Výzkum probíhal v neziskových organizacích, které sdružují osoby se zdravotním postižením nebo jim poskytují různé služby, v období od února do dubna 2009. Pro výběr zařízení jsem použila Průvodce sociálními službami města České Budějovice 2009, což je dokument, který mohou využít osoby se zdravotním postižením, pokud budou službu vyhledávat. Celkem bylo osloveno 11 organizací, z toho dvě organizace se odmítly výzkumu zúčastnit. Výzkumný soubor č. 1 tvořily osoby se zdravotním postižením ve věku 15 {--} 64 let, kterých bylo 35. Výzkumný soubor č. 2 tvořili pracovníci zařízení, věnující se osobám se zdravotním postižením na Českobudějovicku, kterých bylo 9. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti nemají dostatečný přehled o možnostech dalšího vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. Většina jich na otázku, zda jsou možnosti vzdělávání pro tyto osoby dostačující, nedokázala odpovědět. Dále výsledky práce ukázaly, že pracovníci neziskových organizací, sídlící v Českých Budějovicích, vědí minimálně o jednom zařízení, které se dalším vzděláváním osob se zdravotním postižením zabývá. Pouze jeden respondent nemá přehled žádný. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít pro vzdělávací instituce, nabízející další vzdělávání osobám se zdravotním postižením a pro neziskové organizace, věnující se těmto osobám. Dále mohou být využity Úřadem práce v Českých Budějovicích.
|
|
|
Uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce
PITKOVÁ, Zuzana
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce. Osoby s mentálním postižením představují jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi postiženými. Zapojení jedince do pracovního procesu ovlivňuje nejen ekonomické zabezpečení, sociální postavení, ale také pozitivně působí na rozvoj vlastní osobnosti. Na trhu práce je však značný nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s mentální retardací. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje mentální retardaci, příčiny vzniku, diagnostiku, klasifikaci, kombinaci s ostatními druhy postižení, zvláštnosti a potřeby těchto osob. Dále se zabývá vzděláváním, výchovou mentálně postižených osob a pracovní problematikou (význam práce, nezaměstnanost, pracovní příležitosti pro osoby s mentálním postižením, výhody a povinnosti pro zaměstnavatele a stručná charakteristika zaměstnance s mentálním postižením). V praktické části byl stanoven cíl práce a hypotézy. Cílem práce je zjistit postoje a názory zaměstnavatelů ohledně zaměstnávání osob s mentálním postižením a dále, zda lidé s mentálním postižením mají o uplatnění na trhu práce zájem a zda je pro ně dostatečná nabídka pracovních míst v Jihomoravském kraji. Stanovila jsem si dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že většina zaměstnavatelů jeví malý zájem o zaměstnávání osob s mentálním postižením. Druhá hypotéza zní, že osoby s mentálním postižením obtížně nachází uplatnění na trhu práce. Ke zpracování práce byl použit výzkum kvantitativní. Využila jsem metodu dotazování, techniku písemného dotazování u zaměstnavatelů jednotlivých firem a dále metodu dotazování, techniku standardizovaného rozhovoru u osob s mentální retardací. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost a pro mentálně postižené občany v Jihomoravském kraji (zprostředkovat informace, jaké jsou možnosti pracovního uplatnění mentálně postižených osob).
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - vyhodnocování efektivnosti příspěvků poskytovaných Úřadem práce v Českých Budějovicích
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Mezinárodněprávní zakotvení, naše ústavní a pracovní právo zabezpečuje rovné zacházení v zaměstnání, rovné příležitosti a právo na uspokojivé pracovní podmínky. Dále je zaručeno, že osoby se zdravotním postižením mají nárok na zvýšenou ochranu zdraví při práci, na zvláštní pracovní podmínky, zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání, z důvodu předcházení diskriminace. I když se věnuje lidem se zdravotním postižením zvýšená ochrana, problémy se zaměstnáváním těchto osob se nadále prohlubují. Téma diplomové práce nabízí vhled do této situace. Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení efektivnosti příspěvků poskytovaných Úřadem práce v Českých Budějovicích. Dílčím cílem je zjistit připomínky zaměstnavatelů na příspěvky, které poskytuje Úřad práce v Českých Budějovicích. Předpokládaná hypotéza k hlavnímu cíli zní, se zvyšující se výplatou příspěvků se snižuje počet evidovaných uchazečů o zaměstnání považovaných za osobu se zdravotním postižením, tím se příspěvky považují za efektivní. Předpokládaná hypotéza k dílčímu cíli je stanovena takto, připomínky zaměstnavatelů se týkají nedostatečné výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K dosažení hlavního cíle je použita z výzkumných metod analýza dokumentů kvantitativní technika sekundární analýza dat prováděna ze statistik poskytnutých Úřadem práce v Českých Budějovicích od roku 2004 do konce roku 2008. Pro stanovení dílčího cíle je použita z metody dotazování kvantitativní technika dotazník, který je určen pro zaměstnavatele zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, jenž působí v okrese České Budějovice. Předpokládaná hypotéza k hlavnímu cíli nebyla potvrzena. Výzkumem je prokázána zvyšující se výplata příspěvků a neustále se zvyšující počet evidovaných uchazečů o zaměstnání považovaných za osobu se zdravotním postižením. Předpokládaná hypotéza k dílčímu cíly potvrzena byla.
|
|
|
ZAMĚSTNANOST OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE V OKRESE ČESKÉ BUDĚJOVICE A ZNOJMO
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Mnoho osob se zdravotním postižením, nemůže vykonávat profesi, na kterou má kvalifikaci. Zdravotní postižení je situace, která výrazným způsobem ovlivňuje život z hlediska biologického, psychologického, spirituálního, ale také sociálního. Člověk díky svému postižení musí přijmout nový způsob života, musí se nově vzdělávat, vytváří si nové sociální kontakty, zvyká si na nové prostředí, prakticky se mění způsob jeho života. Na každé osobě je jak se vyrovná se svým zdravotním postižením, tak i s těmito novými situacemi, které přináší krize do různých dimenzích lidského života. Zaměstnavatelé, pracovníci úřadu práce, rodina i ostatní lidé by mohly osobám se zdravotním postižením pomoci tím, že se jim budou snažit vytvořit podmínky, aby mohly nadále působit ve svém původním prostředí, kde se dotyční cítí nejlépe. V životě jsou i situace, kdy osoby se zdravotním postižením nemohou do zaměstnání vůbec docházet a vykonávat je. Pro tyto osoby by bylo nejlepší zajisti kontakt se společenským prostředím, aby byl zajištěn nejen sociální ale i psychický a spirituální rozvoj a nedošlo tak ke zhoršení nejen zdravotního stavu osob.
|
|
|
Pracovní rehabilitace a její zabezpečení úřady práce v Ústeckém kraji
JEŽKOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce byla pracovní rehabilitace. Jedním z cílů bylo na základě studia sekundárních zdrojů a kvalitativních rozhovorů zmapovat, jakým způsobem je pracovní rehabilitace zabezpečována úřady práce Ústeckého kraje. V České republice dosud není systém, který by umožnil komplexní řešení zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. zavádí institut pracovní rehabilitace a ten má umožnit přístup nebo návrat na trh práce osobám se zdravotním postižením. Jeho další úlohou je podporovat postupy, které dají možnost zaměstnavatelům zaměstnávat tyto osoby. Základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti, jsou úřady práce, které jako orgány státní správy zajišťují služby zaměstnanosti v daném území. Jsou to samostatné subjekty, územně organizované v okresech. Jejich legislativní povinností je pracovní rehabilitaci zabezpečovat. Respondenty výzkumu byli pracovníci jednotlivých úřadů práce Ústeckého kraje, kteří se zabývají problematikou pracovní rehabilitace a fakticky ji vykonávají. Ústecký kraj patří mezi oblast České republiky, která drží primát mezi nejvyššími hodnotami v oblasti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost jako důsledek fungování trhu práce je jedním z problémů současného světa. Trh práce je velice dynamický fenomén. Reaguje na technologický vývoj i ekonomickou situaci. V současnosti s absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, a tak se stále zvyšuje podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Zapojení zdravotně postižených na pracovní trh je ovlivněno řadou faktorů, které jsou mimo jiné ovlivněny i nedostatečným povědomím o jejich potřebách a schopnostech. Proto bylo dalším cílem, na podkladě šetření, analyzovat silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Záměrem bylo vytvořit schéma postupů, které by dávaly možnost zohlednit potřeby a schopnosti účastníků rehabilitace, a tím zvýšily jejich možnost uplatnění na trhu práce. Domnívám se, že cíle byly naplněny a výstupem je navržení tří variant, které zohledňují různé možnosti zahájení procesu pracovní rehabilitace a umožňují efektivní využití jejích jednotlivých forem. Výsledky práce mohou využít nejen pracovníci úřadů práce v celé České republice, ale i široká odborná veřejnost, která se problematikou pracovní rehabilitace zabývá.
|
|
|
Sociální aspekty po amputacích končetin u dětí a dospělých
HANZLÍKOVÁ, Soňa
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení sociálních aspektů po amputacích končetin u dětí a dospělých. Práce je rozdělena na několik částí. V první, teoretické části, je pozornost věnována historii provádění amputací a indikacím k amputaci končetiny. Zároveň je zde sestaven přehlad amputačních linií na horních i dolních končetinách. V této části je rovněž uveden seznam indikací vedoucích k amputaci končetiny. Dále jsou zde uvedeny teoretické poznatky z ucelené rehabilitace, zejména rehabilitace léčebné, sociální a pracovní. V praktické části diplomové práce jsou prezentována data získaná vyhodnocením vlastního výzkumu. Výzkum byl proveden kvantitativní, dotazníkovou metodou. Po vyhodnocení výzkumu byly všechny tři stanovené hypotézy potvrzeny. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že děti a mladiství po amputaci končetiny nepociťují znevýhodněnost, kterou tento zákrok přináší. Hypotéza č. 2: Ženy se s amputací končetiny hůře psychicky vyrovnávají než muži. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že amputace horní končetiny je větším handicapem, vzhledem k uplatnitelnosti na trhu práce, než ztráta dolní končetiny. V praktickém vyhodnocení jsou rovněž uvedena jednotlivá srovnání výsledků výzkumu s odbornou literaturou. Hlavním přínosem práce je zpřehlednění dané problematiky a umožnění snazší orientace v sociální situaci po amputaci končetiny.
|
|
|
Pracovní rehabilitace - uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce
BIENERTOVÁ, Jitka
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou zabezpečuje místně příslušný úřad práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky. Získání pracovního místa pro člověka s postižením je v posledním desetiletí obtížná záležitost, i když je pro tyto občany často práce hlavím smyslem života.
|
|
|
Specifika práce v chráněných dílnách a možnosti jejich provozu v ČR a USA
JINDROVÁ, Zdeňka
Péče o osoby s postižením sahá do daleké minulosti. V současné době existuje mnoho způsobů péče, socializace a integrace osob s postižením. Zároveň existuje ve společnosti celá řada bariér, které jsou pro osobu s postižením nepřekonatelné bez pomoci ostatních. Také se můžeme setkat s tím, že osoby s postižením jsou vystaveni určitým formám diskriminace nebo dokonce zneužívání. Největší bariérou u sociálního začleňování lidí se zdravotním handicapem je omezený přístup na trh práce. Lidé se zdravotním postižením patří mezi znevýhodněné skupiny na trhu práce, ohrožené zejména dlouhodobou nezaměstnaností. Jedním způsobem začlenění se do pracovního procesu jsou chráněné dílny. V těch nacházejí uplatnění osoby se zdravotním znevýhodněním a osoby se změněnou pracovní schopností. V chráněných dílnách jsou pracovní podmínky přizpůsobeny zdravotnímu stavu zaměstnanců. Práce v chráněných dílnách nepředstavuje pro osoby se zdravotním postižením jen zdroj obživy, ale v neposlední řadě jsou dílny místem, kde se mohou seberealizovat, účastnit se společenského života a získávat nové zkušenosti. Zjišťovala jsem shody a rozdíly v provozování těchto dílen. Na základě své stáže v USA, Massachusetts jsem se zaměřila na popsání nestátní neziskové organizace Road to Resposnsibilit, Inc. V ČR jsem si pro potřeby této práce vybrala společnost Domov sv. Anežky,o.p.s. v Týně nad Vltavou. V teoretické části diplomové práce se věnuji problematice postižení. Popisuji zde historii péče o osoby s postižením, druhy postižení, socializaci osob s postižením a v neposlední řadě politiku zaměstnanosti a seberealizace osoby s postižením. Praktická část diplomové práce je rozdělena do dvou oddílů. V prvním se věnuji popsání provozu vybraných společností a jejich chráněných dílen a v druhém graficky znázorňuji zjištěné skutečnosti. Výzkum jsem prováděla dvěma způsoby. Prvním způsobem byla sekundární analýza dat a obsahová analýza. Informace jsem rovněž získávala formou rozhovorů, které jsem vedla se zaměstnanci a vedoucími těchto zařízení. Před samotným sběrem dat jsem si stanovila na jaké skutečnosti se během svého studia dokumentů zaměřím, tak abych docílila plánovaného cíle této práce, kterým bylo zjištění shod a rozdílů vybraných chráněných dílen v USA a v ČR. Tyto skutečnosti byly např. práva a povinnosti klientů, zakladatel, zdroje financování společností, poskytované služby, personální zajištění, kvalifikace pracovníků, mzdové ohodnocení zaměstnanců se zdravotním postižením a v neposlední řadě jaké druhy chráněných dílen dané společnosti provozují. Na základě výsledků výzkumu jsem došla k závěru, že určité rozdíly v provozování společnosti Road to Responsibility a Domova sv. Anežky existují. Jedná se převážně o rozdílný způsob odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením za vykonanou práci. Dále je zde rozdíl v uplatňování práv klientů. Proto tedy mohu konstatovat, že se obě mé hypotézy potvrdily. Jsem přesvědčena, že moje práce bude sloužit jako přehled shod a rozdílů, které existují v provozování vybraných chráněných dílen v ČR a USA. Není to však ucelený pohled na fungování celé společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.